Bella (ff. na Avengers)

Přespání

Nakonec jsem to probrala s týmem a dohodli jsme se, že přespíme u Jen ve sklepě, který Clint viděl když hledal záchod. Samozřejmě jsme se první zeptali Jen, která s radostí - že nemusíme ještě pryč - souhlasila. Přenesli jsme si všechny přikrývky a dvě matrace na zem sklepu – více se jich do sklepu nevešlo. Museli jsme se tam nějak stěsnat. Jen nám půjčila i nějaké pyžama, přísahám, že tahle žena má všechno (tedy kromě elektroniky). Všichni jsme se převlékli, umyli a zalezli do postele. Naše zbraně připravené vedle nás na poličkách plných džemu, medu a brambor. Jen říkala, že jednou za čas tu je jak léto tak jaro ale, že jsme zrovna chytili to nejstudenější období. Super. Na kraji u dveří ležel Clint, vedle něj Natasha, pak já a pak Pietro.

Když si všichni našli pohodlnou polohu, nastalo trapné ticho. Všichni jsme byli unavení ale nikdo se neměl ke spánku. Možná to bylo jinou postelí nebo nebezpečím, které se tu mohlo každou chvíli objevit.

,,Asi neusnu jen tak. Chtěl by někdo začít o něčem mluvit? Bello, o tobě nic moc nevíme." prolomila ticho Natasha.

,,Ammm, myslím, že každý tady máme za sebou strastiplnou cestu. Nechci vám vyprávět celý příběh, ten třeba jindy," na chvíli jsem se odmlčela, ,,je tu ale věc co by jste měli vědět."

Nikdo nic neříkal, zřejmě čekali, že budu pokračovat. Nic jsem ale neříkala, takže se po chvíli ozval Pietro.

,,Ano?"

Zhluboka jsem se nadechla. Všichni měli svůj pohled na mě. Ruce se mi trochu klepaly z nervozity jak na to budou reagovat. Vezmu to jako náplast. Náplast odtrhnete rychle a bolet to začne až za chvíli. Vysypu to ze sebe a o jejich reakce se budu starat až co zareagují.

,,Jsem Lokiho sestra."

Ticho.

Nedokázala jsem z jejich tváří nic vyčíst. Clint otevřel pusu jako by chtěl něco říct ale pak ji zase zavřel. Podívala jsem se jinam než kde byli oni.

,,Nevím jaký na to máte názor vy," podíval se na Clinta s Natashou, ,,ale mě je to tak nějak jedno. Jsem rád, že jsi nám to řekla ale rozhodně to na ničem nic nemění."

Přestala jsem se dívat všude kolem a svůj zrak jsem přenesla na Pietra. Povzbudivě se na mě usmál a já myslela, že ho na místě úlevou obejmu. Všichni jsme se při mluvení posadili. Od Pietra jsem byla asi padesát centimetrů, kvůli velikosti pokoje.

,,Mám to stejně jako Pietro." ozvala se zpoza mých zad Natasha. Odtrhla jsem pohled od Pietra a otočila jsem se na ní.
,,Je jedno kdo je tvá rodina. Pokud máme rádi tebe, budeme tě mít rádi nehledě na to, co byla tvá minulost nebo kdo je tvoje rodina."

,,Asi už půjdu spát." ozval se Clint. Lehl si a otočil se k nám zády.

,,Prostě se snažte usnout." řekla Natasha a taky si lehla. Obličejem ke mě.

Následovali jsme jí.
Podívala jsem se na Clintovi záda. Bylo to pochopitelné, proč nic neřekl. S Lokim neměl příjemnou zkušenost.

,,Neboj, Clint bude v pohodě." Ozvala se potichu Natasha jako by mi četla myšlenky.
,,Potřebuje jen čas aby si to nechal projít hlavou, neboj, není to, jako by tě nesnášel, jen mu dej čas." Povzdechla jsem si. Všichni to nemohli vzít dobře, to by bylo až moc dobré. Otočila jsem se k Natashe zády a zavřela jsem oči.

Ucítila jsem Petrovu ruku na té své. Usmála jsem se a prolétla jsem si s ním prsty. Přesunula jsem se blíž k němu a s úsměvem na rtech jsem se ponořila do vod spánku.