Bella (ff. na Avengers)

Nápověda

Když jsem se ujistila, že jsou všichni pryč, zvedla jsem se a přešla jsem k jednomu počítači, co tu byl. Začala jsem prsty posouvat po klácesnici a za chvíly už červená světýlka u kamer zhasla. Aby to nebylo podezřelé, pomocí svých schopností jsem do kamer uložila smyčku. Přehrávala obraz mě, jak jdu do pokoje a pak jen prázdnou místnost s kamerami a prázdné chodby. Už s pocitem většího bezpečí jsem se přes spletitý labyrint chodeb dostala k jeho cele.

Loki seděl u stěny v tureckém sedu a mněl zavřené oči. Věděla jsem přesně co dělá, dělala jsem to totiž také. Vnímal magii okolo, uaměrňoval tu svoji a přemýšlel. Dalo by se to nazvat meditací. Přešla jsem ke sklu a pozorovala ho. Asi deset minut jen tak stojím a pozoruji ho, když se konečně uráčí promluvit.

,,Máš výdrž. Ta Ruska to vzdala." ,,Já vím, že počkat si na tvoji přítomnost se vyplatí." Otevře oči a dojde ke sklu. ,,Myslíš, že když si počkáš, dostaneš odpovědi které jsem jí nedal. Nebuď najivní. Neznám tě ale je mi jasné, že ty jsi o mě určitě slyšela. A teda víš, že ze mě nic nedostaneš." ,,Znám tě víc než si myslíš." Loki se nad tím jem uchechtne. ,,Myslíš si jak nejsi výjmečná, jak jsi jiná než Romanovová. Ale já ti povím pravdu, jsi jen další poskok SHIELDu a Avengers. Další postavička na šachovnici, pěšák." Vyplivne to jako by to byla ta nejodpornější věc, kterou kdy vypustil z úst. Tohle dělal často, když jsme se setkávaly. Za tu dobu jsem se to naučila ignorovat a číst mezi řádky. Slova, která byla schovaná za posměšky a urážkami. Dalo by se říct, že Loki tím myslel něco ve smyslu: Všichni jsme jen nepatrné kousky celku. Převážně mluvil o sobě ale slova překrucoval a s nimi si na mě vybíjel zlost. Taky to byla zkouška. Zkouška, jestli se leknu a uteču, jak zareaguji. Za Lokiho slovy bylo vždy něco víc. V čase, který jsme spolu trávili jsme se takto bavili často. On mluvil v nadávkách nebo hádankách a já je luštila a odpovídala, uklidňovala ho a rozveselovala. ,,Neodejdu. Chci znát odpovědi na své otázky Loki. Mám své informátory všude po devíti světech a už dlouho o tobě nebyla zmínka, když najednou frrrrrr, jsem Loki a téhle planetě budu vládnout. Chci vědět co se stalo." To, že mám informátory byla lež. Všechny informace jsem si získala sama. Normálně by mojí lež prokoukl, ale trávením času s ním jsem se ledacos naučila. ,,Nevím, kdo jsi, ale do toho ti nic není." Povzdechla jsem si a otočila jsem se k odchodu. ,,Jak chceš, zjistím si to sama." Byla jsem skoro u dveří, když řekl. ,,Počkej, jak se jmenuješ?" ušklíbla jsem se. Tak přeci. Bez otočení jsem řekla. ,,Nápověda, kámen co dokáže vše ale mrtvé nevrátí." S tím jsem odešla z místnosti.