Crystal: Raziel's Child [2]

16-Tower

Překvapeně jsem pohlédla na Raziela, který se zjevil mezi námi. Nedokázala jsem ze sebe vydat ani hlásku, napětí v místnosti by se dalo krájet. Těžko odhadnout, kdo z nás byl více nervózní, ale s největší pravděpodobností jsem to byla já. Netušila jsem, z jaké doby tenhle Raziel je, jaký názor má na nephilim, takže jsem nedokázala odhadnout, zda nám přišel pomoct, či mě přišel zabít. Celou mě polil studený pot a nepříjemné horko, měla jsem hrozný strach. Srdce mi bilo, jako na poplach a tep jsem měla, jako metalové sólo na kytaru.

„Razieli?" Zeptala jsem se jej překvapeně a udělala pár kroků zpět. Nejistota byla silnější než cokoliv v daný moment. Představa, že bych se zde měla ještě prát s archandělem, který mě v budoucnu stvoří...

„Dítě mé." Vydechl překvapeně a na tváři mu hrál úsměv, který odpovídal Razielovi z naší doby. Úlevně jsem si oddychla a přistoupila o krok blíže. Spadl mi kámen ze srdce, když jsem zjistila, že je to náš Raziel.

„Co tu děláš?" Zeptal se jej poněkud netaktně Tony, načež jej Steve hned okřiknul za nevhodné chování. Pohledem jsem střelila po Tonym, ten pouze pokrčil rameny a dal své ruce do kapes. Jeho chování je občas více než dětinské, ale patří na seznam lidí, o které bych nedokázala přijít.

„Přivolal mě souboj mezi Crystal a Rayem. Máme zde opravdu velký problém." S povzdychnutím si založil ruce za zády a svůj zrak upřel na zeď před sebou. Steve se jej hned bez rozmyšlení zeptal na situaci, byl rychlejší než kdokoliv z nás, s touhle otázkou. Nejspíše předpokládal, že z Raziela vyleze něco takového.

„Nejspíše víte, že vás Kaira poslala do minulosti. Avšak nemohla vás v minulosti nechat, pokud by vaše já z té doby neposlala do současnosti, ze které jste byli vytrhnuti." Odvrátil pohled od zdi a všechny si nás změřil pohledem.

„Teď tomu nerozumím." Zakroutil hlavou Steve, který se zdál být celou situací více než zmatený. Ani se mu nedivím, andělé, nephilim a archandělé, vše tohle je pro něj naprosto nové, ale to pro všechny zde.

„Zrovna ty nerozumíš cestování časem? Ty, který sis dal šlofíka a probudil se za sedmdesát let?" Neodpustil si svou poznámku Tony, kterému na tváři hrál škodolibý úsměv.

„Tony, už dávno to přestalo být vtipné." Protočil oči Clint a podíval se na Tonyho, který se pouze pobaveně ušklíbl a dál se nevyjadřoval.

„Mohli byste mi věnovat pozornost? Děkuji. V tower jsou nyní vaše minulá já a nevypadá to zrovna nejlépe, musíte se tam vrátit." Podíval se po všech Raziel a vypadal mírně naštvaně, ačkoliv nezvýšil hlas, či neprojevil nijak svůj vztek, ale na jeho výrazu to šlo dost poznat.

„Ale co bude s ostatníma?" Podívala se na něj nejistě Nat, která doposud byla potichu a poslouchala hádku Tonyho a Clinta, ze které se stala každodenní rutina.

„Najdu je a přivedu je zpět." Raziel s přikývnutím mávnul rukou a nás obklopila bílá záře. Automaticky jsem si zakryla oči, abych hned neoslepla, záře byla hrozně silná. Po chvíli do mě někdo drbnul a já si oči odkryla. Naskytnul se mi pohled na všechny naše já z minulosti, jak se hádáme ve společenské místnosti Avengers tower.

„Tohle musí být nějaký vtip." Poukázala jsem na sebe z roku dva tisíce devatenáct, jak se dohaduji s Tonym o pokémonech. Sice je to pro nás na denním pořádku, ale tehdy jsme se ještě ani neznali.

„Tohle je stejně divný, jako Bartonova sbírka šál a baretů." Zakroutil hlavou Tony a s úšklebkem poukázal na Clinta, ten jej pouze propálil pohledem a nic neříkal, dále pozoroval naše minulé já, které si nás očividně stále nevšimli.

„Svatá matko prdelatá." Podívala se má minulá verze naším směrem a poukázala na nás. V ten moment se všechny pohledy upřely na nás. No, tak si nás už všimli.

-19. 05. 2022-

„Svatá matko prdelatá?"

„Opovaž se to použít, mám na to patent!"

Hola Amigos!
Pokud tohle čtete, tak se mi podařilo vydat kapitolu :D
Razieli, ochraňuj mě před dalším nahlášením!
Opravdu nechápu, že někdo má za potřebí nahlašovat profily -.- ničím "pravidla" wattpadu neporušuji, dávám si na to sakra pozor! -.- když tak mě opravte :'D 
A zase tak hroznou tvorbu nemám, nebo ano? :D určitě se najdou i horší, například mé smazané příběhy! :D