18. Kapitola

4 2 0
                                    

Byla jsem zvědavá na Marcovo vyprávění. Matt se snažil rozluštit nápisy na mapě a přijít na to, kde vlastně přesně jsme a jak se odtud dostaneme. Doufala jsem, že si pospíší, protože ti pavouci všude kolem mě děsili. Pokud bych se ráno vzbudila s jednou tou potvorou třeba na obličeji, jak to bývá ve filmech, když se hlavní postava bojí pavouků, utekla bych co nejdál ať už s Mattem nebo bez něj.

Kdy už začneš vyprávět, Marco?  Zeptala jsem se zvědavě ducha a snažila se přitom nijak negestikulovat.

No vidíš, už u toho nevypadáš jako pakož, což je veliký pokrok, hihi. Ale dobrá, když jsi tak nedočkavá, mohl bych ti během čekání na rozluštění mapy povyprávět svůj příběh. Zkus se u toho tvářit alespoň trochu normálně, což vy lidé asi moc nezvládáte, ale zkus to.

Dobrá, zkusím vypadat normálně. Zavrčela jsem v duchu.

Skvěle!  Tak se pohodlně usaď, protože teď uslyšíš ten nejlepší životní příběh na světě.

Byla jednou jedna vesnice, Palus se jmenovala, což je v latinském překladu Bažina. V téhle tajemné vesnici žil jeden velice chytrý, starý profesor. Ve vesnici uznávali jeho rady, kolikrát mu i nabídli, aby celou vesnici vedl. On však odmítal. Nechtěl poroučet ostatním jak mají co dělat lépe. Kvůli jeho neochotě se však k moci dostal jeden velice zlý a bohatý muž, který měl rád, když se mu každý klaní a uctívá ho. Palus přestalo být poklidným místem. Lidé trpěli hladem. Profesor za ně mnohokrát žádal toho chlápka, který je vedl, aby přestal být tak krutý. Muž neposlouchal. Přizval si k sobě jako rádce mocného čaroděje, aby mu pomohl získat více moci a bohatství. Čaroděj svému pánu  sloužil dlouho a věrně, než se zamiloval do jedné prosté venkovské dívky. Prozadila mu, jak všichni ve vesnici trpí hladem a chudobou. Čaroděj se zamyslel. Mohl těm lidem pomoct a taky to udělal. Svému pánovi nalil do pití jed. Ve vesnici zavládl opět mír, jenže pár radních, kteří tím přišli o velkou většinu peněz začali pátrat po příčinně smrti jejich šéfa. Přišli na to, že čaroděj byl ten, který svého pána otrávil. Předali ho tak zvané spravedlnosti. Tehdy, před tisíci lety, tady znamenala spravedlnost 'smrt za smrt, život za život'. Čaroděj neměl šanci přežít, protože zabil někoho vysoce postaveného. Radní ho donutili sejít do močálu, který se kolem vesnice rozprostírala. Starý profesor je varoval, že nastane veliká pohroma, pokud zabijí někoho, kdo zachránil jejich vesničku před chudobou a hladem. Neposlechli ho. Netušili totiž, že vesnici chrání prastará magie, která lidi udržovala daleko v bezpečí před kouzelnými tvory zbytku naší říše. Tohle kouzlo i chránilo vesnici před nespravedlivostí, jakou byl tento kousek. Během deseti dnů zaplavil močál celou vesnici Palus. Od těch dob se tomuto místu říkají bažiny a také tu od té doby nežijí žádní lidé, aby svou touhou po moci nezatratili celý náš svět. Já jsem byl jedním z těch, kteří ve vesnici žili. Možná ten stařec, otrávený pán, čaroděj, radní nebo jeden  z nejchudších, co tam být mohli. Tohle ti prozradím zase jindy. Zakončil své vyprávění Marco.

Ale proč mi to nehceš doříct? Trochu jsem se nespokojeně zamračila.

Nemám náladu. Zachechtal se.

,,Mám to, už vím kde jsme!" nadšeně vykřikl Matt se zabodnutým prstem na mapě. Rychle jsem se k němu naklonila, i když vlastně vůbec nevím, jak se v tom orientovat. Jejich mapy jsou mnohem složitější než ty naše, ve kterých se taky neumím orientovat. Navíc jsou tady popisky nějakého starého jazyka. Kdyby mi byla dána třeba schopnost umět všemi jazyky tady v této podivné říši, hned by mi bylo líp na světě. Do teď se mi sice mé schopnosti hodily také, ale tuhle bych uvítala třeba příště. Tedy pokud je nějaká možnost volby.

,,Kudy se dostaneme zpět k Lee?" zeptala jsem se nadějně, že už ji brzo uvidím.

,,Tudy ne, tahle vede přes močál a to bychom se asi moc daleko nedostali" ukázal na jednu z možných cest ,,Možná by to šlo tudy, jen by to trvalo několik dnů, než bychom všechno obešli a další minimálně týden, než se dostaneme k Leaně. Což není zrovna výhodné, jelikož jsme na nepřátelském uzemí a já to tady moc neznám." zamítnul další cestu ,,Ta poslední vypadá nejbezpečnější a nejkratší. Má jenom jeden malý háček" zamračil se trochu.

,,Jaký háček?" Zeptala jsem se téměř šeptem.

,,Vede kolem hradu královny čarodějnic. Dá se kolem něj projít, pokud si nás nevšimne. Tahle cesta nám ale jako jediná nezaručuje, že nás opravdu chytí. V té první bychom se určitě utopili, ta druhá je jedna z hlavních cest ostatních čarodějek, všimly by si, že se jim po cestě promenáduje člověk. Nevím co je na tom pravdy, ale prý vás lidi dokáží cítit. Jenže to není potvrzené. Jsi asi jediný člověk široko daleko." uchechtl se. Vzpomněla jsem si při této větě na Kevina. Musím ho zachránit. I knihu s Viou.

,,A není ještě jiná cesta?" zeptala jsem se potichu. Nechtělo se mi absolvovat ani jednu z těch cest.

,,Pokud neumíš létat, tak ne." poušklíbl se. Měla jsem strach, že nás ty čarodějky chytí. Nemám tušení, co by s námi udělaly, ale předpokládám, že by se mi to ani trochu nelíbilo. Jenže budu muset.

,,Ne, tuhle schopnost zatím nemám. Kdy tedy vyrazíme?" povzdechla jsem si. Byla jsem připravená ihned vyrazit na cestu.

,,Nejspíš až ráno. Teď bychom daleko nedošli. Není bezpečné se tu potulovat v noci, kdy není vidět na krok." rozhodl Matt.

,,A opravdu musíme zůstávat tady?" znechuceně jsem se podívala na jednoho pavouka, který se k nám blížil.

,,Chceš se utopit? Pokud ne, tak ano, musíme zůstat tady." protočil očima. Potom udělal něco nečekaného, toho obrovského pavouka probodl nožem ,,Nemáš hlad?"

,,P-prosím?" vytřeštila jsem oči a zírala na něj, jako na idiota. Snad si nemyslí, že budu jíst tu pavoučí příšeru.

,,Tihle pavouci jsou místní specialita." pokrčil rameny.

,,Ne, ne, ne. Já teda rozhodně žádného pavouka jíst nebudu!" Kroutila jsem záporně hlavou. Matt se ušklíbl.

,,Tak jak myslíš, nutit tě nebudu." usmál se a začal si připravovat hostinu z pavouka. Udělalo se mi mírně nevolno. Raději jsem si proto lehla a předstírala spánek. Jak po mně mohl chtít, abych jedla pavouka?

Ahoj, vítám vás po dlouhé době u nové kapitoly Neznámé. Jakpak se vám líbila. Koment nebo hvězdička moc potěší❤️
Zdraví vás pernicek.

NeznámáKde žijí příběhy. Začni objevovat