13. Kapitola

13 3 2
                                    

„Copak si přejete, Neznámá?” usmála se na mě královna víl. Dlouho jsem neodpovídala, protože jsem pořád nemohla pobrat fakt, že jsem teď měla být mrtvá. Poté jsem královně vylíčila vše od trpaslíků až po Matta.

„Dobrá, pomůžu ti,” stoupla si královna. Tak mi týká nebo vyká? Dlouho jsem se s tím ale nezabývala, páč královna došla až ke mě.

„Povstaň, mé dítě,” znovu se usmála, a tak jsem si stoupla, „zde ti předávám kouzelnou brašnu. Kdykoli budeš potřebovat naši pomoc stačí do ní třikrát bouchnout.” Přikývla jsem, ale nejvyšší víla pokračovala: „A kdykoli budeš chtít něco zjistit, třeba kde se nachází ten tvůj Matt, stačí na to jen pomylyslet a pak sáhnout dovnitř. Brašna si už sama najde způsob, jak ti to zdělit. Ale než odejdeš, tak si odpočiň, vypadáš jako bys tři dny nespala. Připravte Mie ten nejlepší pokoj.” Tleskla a v tu dobu se u ní objevily dvě víly s křídly, uklonily se a odběhly.

__________

Královna měla pravdu opravdu jsem si potřebovala odpočinout. Prožila jsem toho už opravdu hodně. Jen co jsem si lehla hned se mi zavřela víčka.

__________

„Jessico, co to děláš!?” vtrhl do jejího pokoje král. Jak jsem se ocitla zase tady? „Nevidíš, otče? Balím se, mého bratra si nechal vyhnat. A tu nevinnou dívku, Miu, popravit. Nechci, aby se něco stalo i mě!” vykřikla Jessica.

Co se to tady proboha dělo? Vůbec nic sem nechápala. Vždyť Mattova sestra svému otci ještě pomáhala.

„Všemu lidu si nakecal, že Mia svedla Matta a chtěla se dostat na trůn, ale tys jen chtěl získat zpátky přísady na lektvar. Ty ale u sebe Mia neměla, jsem tak ráda, že je má Matt. O něm totiž vůbec nevíš, kde je. Zajistím, aby si ho nikdy nedodělal. A neboj se už mi neovlivňíš mysl, abych tě poslouchala na slovo. Dělal si to tak často, že jsem si už vytvořila imunitu. A teď jestli dovolíš.” dokončila svůj monolog Jessica a vložila na otce ruku. V tu ránu přede mnou stála Jessica přeměnená na krále a král na Jessicu.

„Jak se opovažuješ?!” obořil se na ni král. Ta jen mávla rukou a král přestal mluvit. Proč ale pořád otevíral a zavíral pusu?

„Víš otče, taky mám víc jak jednu schopnost jako ty, ale nikomu jsem to neřekla. Ty seš první, kdo to ví, ale nikomu to nevyzvoníš, Jessico!” úšklíbla se, vyběhla z pokoje a já za ní.

Vběhla do královniny ložnice. Ta spala, a tak ji šla Jessica vzbudit. Hned, jak se královna vzbudila a uviděla před sebou krále, cukla sebou a skulila se do klubíčka.

„Neboj se,  maminko, to jsem já Jessica. Otec mě celou dobu ovládal, ale povedlo se mi z toho dostat. Teď je v mým pokoji zamčený a neschopný mluvit. Mám nápad, ale musíš mi ho schválit.

Královna přikývla, a tak Jessica pokračovala: „Jelikož jsem teď "král", můžu vydat jakékoli nařízení. Chci nechat otce zemřít tou nejhorší smrtí: Nechám ho přivázat  každou končetinou ke zvířatům a pak je nechám ho rozčtvrtit. Poté ať zbytky sežerou vlci. Tohle všechno nikdo neuvidí. Budu u toho jen já v lese. Abych ho pak mohla změnit. Jelikož jsem o dost menší a hubenější, budou ho provazy škrtit ještě víc.
„Jessi,” začala královna.

__________

S trhnutím jsem se probudila. Co to bylo za divný sen? Nevěděla jsem proč, ale měla jsem dojem, že tohle nebyl sen, ale skutečnost. Bylo na čase zjistit, co uměla ta kouzelná brašna. Pomyslela jsem na krále elfů a vložila ruku dovnitř. Vytáhla jsem našedivělý papír. Byl to úmrtní list, jediný rozdíl byl ve formě smrti. Král neumřel na rozčtvrcení, ale byl předhozen vlkům rovnou. Nevím, co bylo horší. Každopádně teď vládla jen královna a Jessica u ní zůstala, aby jí pomáhala. Jediný člověk, který mě neměl na tomto dvoře už nežil, takže už se nemusím strachovat tam jít. Pak mě ale něco napadlo. Jessica řekla, že jsem byla popravena, ne že jsem těsně před popravou zmizela. Takže jsem tam asi nevědomky nechala svůj klon. Tím líp.

Dostala jsem velký hlad. Taky jsem už dlooouho nejedla. Všimla jsem si talíře s poklopem na stole a s očekáváním ho otevřela. Pod ním se nacházela hora palačinek s javorovým sirupem. Mňam

___________

Už je to skoro hodina, co jsem opustila královský palác. Pořád jsem se nemohla rozhodnout, kam jít dřív. Jestli najít Matta, nebo zachránit ostatní. Nakonec zvítězil Matt. Řekla jsem si, že mi pak pomůže s ostatními a bude lepší, když se objevím rovnou s ním, než abysme pro něho pak šli všichni.

Počkat!!! Já jsem v tom zmatku kolem krále úplně zapoměla na Leannu. Kde teď asi je?

„Jsem přímo tady,” ozvalo se mi v hlavě. Kde? Tak tohle bude ještě hodně zajímavý. „Mio, na chvíli se zastav, zavři oči a přestaň nad vším přemýšlet. Potřebuješ to.”

Poslechla jsem tedy hlas Ley a lehla si do trávy, zavřela jsem oči a vytěsnila všechny myšlenky. Užívala jsem si ten pocit svobody. Tohle jsem už dlouho nezažila. Vždycky jsem se za něčím honila, nebo nad něčím přemýšlela. Pomalu jsem otevřela oči a v tu ránu jsem spatřila Leannnu. Byla ještě krásnější. Celá zářila jako slunce. Pak se rozprsklo všechno světlo a já jsem si musela zakrýt obličej. Když jsem zas ruku stáhla, stála přede mnou dívka se zlatými vlasy.

„Děkuji ti, Mio, tvoje laskavost a nadšení pro všechno mě pomohlo. Kdysi jsem byla prokleta jednou čarodějnici, ale teď se po dlouhé době můžu znovu projít po dvou nohách. Nesměla jsem ti nic říct, jinak bys mi nemohla pomoci zlomit kletbu.” pak spadla na zem. Několik let chození po čtyřech si vybralo svou daň.

Ahoj, vítám vás u nové kapitoly Neznámé. Jakpak se vám líbila. Koment nebo hvězdička moc potěší❤️
Zdraví vás Lili.

NeznámáKde žijí příběhy. Začni objevovat