Když máš pocit prázdnoty,
kdy mlčí se ti raději než-li zpívá,
kdy útěk je ti milejší než-li boj,
kdy žije se hůře než-li snívá,
kdy život zdá se jako neúnavný stroj.
Kdy dýchá se ti těžce,
každý nádech probodává tvé plíce,
kdy život zdá se být hořký jako káva,
bez cukru, bez mlíčka,
jenom ta hořká hnědočerná zrníčka,
tak chutná život beznaděje,
život bez sladidel.
Pocit méněcennosti,
pocit bezmoci,
kdy už ti není jak pomoci,
jsi si vědom svého selhání,
jsi si vědom svého konání,
jsi zničen, jsi ztracen,
hledáš cestu jak se dostat odtud,
jak se dostat z propasti,
trpíš, křičíš,
nalézáš lék jedině v bolesti.
25.4. 21
