Niall Horan- Dokončeno!

17.Díl

,,A kam teď pojedeme??'' zeptá se

,,My??'' divím se

,,Tak kam pojdeš teď??'' zeptá se znovu trochu uraženě

,,K Benovi'' odpovím

,,Proč k němu??!'' 

,,Protože nikoho jinýho nemám! K Harrymu jsem nechtěla a Jackoba s Han jsem nechtěla obtěžovat!'' řeknu podrážděně

,,Mohla si jít ke mě'' řekne

,,Nemohla''

,,Proč??'' 

,,Protože jsem se s tebou pohádala a jako promiň neška bych k tobě''

a je to tu zase. HÁDKA.

,,Už jdu tak čus'' řeknu naštvaně a jdu do auta

Jsem celá mokrá od deště. Doufám že nebudu nemocná. připotám se, nastartuju a vyjedu. Niall už sedí v autě a mlátí do volantu. Teď ho mám zas celou hlavu. Doufám že mi nelhal a že se s ní rozejde. Uvidíme. Už jsem u vili. Zaparkuju a jdu dovnitř. Odemknu.

,,Ahoj!'' zařvu do vili, ale je ticho

,,Je tu někdo??'' jdu do kuchyně a uvidím co jsem vidět nechtěla

Vidím Bena a líbá nějakou nahou holku. Ona sedí na kuchyňský lince. Jak nechutné.

,,Moc se vám omlouvám'' zakryju si oči a jdu do pokoje

Asi bych měla brzo vypadnout. Sice tu jsem jen jeden den, ale nebudu překážet. Nechci bejt pátý kolo u vozu. Jdu do pokoje a sbalím si. Nachvíli půjdu na MacBook. Počkám tak hodinku a pak půjdu dolů. Najedu si na jeden byt, který se mi líbí a je i cenově přijatelný. K tomu si zapnu do sluchátek písničky. Zapnu si Twitter a koukám na ten byt. Je to 3+1. Je na kraji Londýna. Má balkon, je v sedmém patře a je luxusně vybavený. 

,,Rose Brownová. Co si přejete??'' ozve se z telefonu

,,Chtěla bych se zeptat jestli je ještě volný ten byt??'' optám se

,,Ano. Měla byste zájem??'' zeptá se

,,Ano! '' odpovím rychle

,,A máte zítra čas??'' zeptá se

,,Ano mám''

,,Tak se v deset hodin se sejdeme na adrese bytu'' řekne

,,Nashle'' dodá

Než stačím něco říct zavěsí. Takže bych možná mohla napsat Niallovi jestli by šel semnou, ale vlastně ne. Říkal mi že se rozejde s tou holkou.  Tak půjdu sama. Po půl hodince se odvážím jít dolů. Slyším jen hlasy s televize. Takže usoudím že se koukají na televizi.

,,Nechci rušit, ale jen jsem ti přišla říct že se vracím domů. Děkuju že si mě tu nechal, ale nebudu obtěžovat.'' dokončím svůj proslov

,,Abych pravdu řekl. Je mi to jedno. Říkal jsem ti že tu můžeš zůstat jak dlouho chceš a já ti bránit nebudu'' usměje se

,,A abych nezapomněl. Todle je Becka'' ukáže na malou brunetku

,,Ahoj já jsem Mishell'' usměju se na ní

,,Ráda tě poznávám'' usměje se a tím mi ukáže své bílé zuby

,,Tak já si dojdu pro kufry a odejdu'' jdu si pro kufry

,,Tak ahoj!'' křkinu když otvírám dveře

,,Ahoj!'' ozve se dvouhlasně

Kufry hodím na zadní sedačky a vyjedu domů. Pojedu hodinu. Stále prší a hřmí. Nenávidim todle počasí. Proč musí bejt vždycky hnusně?? Zapnu si rádio a dám se na cestu. Jedu po dálnici a lidi tu jezdí jak blázni. Najednou mi začne vyzvánět mobil, ale mám ho na vedlejší sedačce a nedosáhnu na něj. A pak se to stane. Svůj pohled znovu otočím na silnici a proti mě se řítí kamion.