Tenhle díl bude Niallův pohled :) tak si to užijte :)
NIALLŮV POHLED:
Zkurvení doktoři!! Musím tu ještě tvrdnou dalších 30 minut!!! Tak rád bych se šel podívat na Mishell. Je mi jí tak líto. Kdybych jí poslechnul a odešel nic by se jí nestalo, ale všiml jsem si že měla zašité obočí. To jí musel taky udělat ten debil! Nechápu proč se k tomu co se před 2 lety stalo pořád vrací. Ta holka ho nemilovala. Mě sice taky ne, ale vyspal jsem se s ní. Od tý doby se semnou nebaví a chce mě zabít. Jenom mě využila a zase odkopla. Já k ní nic necítil, ale byl jsem na mol a moc nadrženej. Ona byla jediná co se semnou chtěla vyspat. Tak jsem se s ní vyspal. Ale zpátky k Mishell. Proč mi nikdy neřekla že má ještě jednoho bráchu?? To příjmení mi bylo povědomý, ale mohla to být jen shoda jmen. Proč jí vlastně uhodil?? Liam říkal že ty 3 stehy měla od něho. Prý od něho dostala facku, ale neví proč. Kdo by kurva mlátil svoji sestru??
Z přemýšlení mě vyrušila sestra a chtěla abych šel zpátky do ordinace.
,,Takže pane Horane máme pro vás dobré zprávy'' začne doktor
,,To jsem rád'' odpovím
,,Ta ruka je jen naražená'' usmívá se a kouká na rentgen mé ruky
,,Mohl bych mít otázku?'' začnu
,,Ano'' hned odpoví
,,Víte něco o Mishell Mon?? Dneska jí sem přivezli'' dopovím a hned mu z obličeje úsměv spadne
,,Co se stalo?!'' řeknu trochu nahlas a vyděšeně
,,Je na operaci. Prý se jí po těle objevili modřiny a není to s ní moc dobrý. Nikdo neví co s ní je. Teď je na ultrazvuku'' dopoví
,,Kde je ultrazvuk??'' zeptám se
,,Nechoďte tam. K ničemu tam nebudete'' odpoví a sklopí hlavu
,,Já tam musím jít!!!'' zařvu a doktor sebou trhne
,,V druhém patře. Musíte jít rovně a pak to uvidíte'' odpoví a já rychle vyběhnu s ordinace.
Výtahem to bude pomalí tak půjdu po schodech. Schody beru po dvou. Už tam skoro jsem, ale do někoho narazím.
,,Promiňte'' řeknu a podívám se na člověka který stojí předemnou
,,Harry!!'' vykřiknu a stáhnu ho do obětí
,,Kde je Mishell?'' zeptám se rychle
,,Na ultrazvuku. Za chvíli mají výjít'' odpoví a stále mě obímá
Pomalu se od něj odtáhnu a sednu si na židli u zdi. Ruce si dám do dlaní a slzy se mi hrnou do očí. Vedle mě si sedne Harry a hladí mě po zádech.
,,Neboj'' stále mě hladí ,,To bude dobrý'' dořekne
,,Za všechno můžu já'' řeknu mezi vzlyky
,,Nemůžeš'' odpoví Harry okamžitě
,,Kdybych odešel tak by se jí nic nestalo.......'' stále brečím ,,... kdybych jí poslechl a šel raději pryč..'' slz je čím dál víc
,,Nedávej si to za vinu. Kdyby ten hajzl do ní nestrčil tak by se nic nestalo'' řekne a utírá mi slzy
,,Ale proč jí strčil, protože jsem šel za nima'' odpovím
To už ale vidím Mishell a sestřička jí tlačí na vozíku. Rychle vstanu a jdu k nim. Harry se ke mě hned přidá. Mishell se na mě podívá a usměje se.
,,Ahoj'' řeknu stále s ubrečenýma očima
,,Ahoj'' odpoví s úsměvem
,,Tak co jí je?'' zeptám se hledíc na doktora který jde s nima
,,Zjistili jsme že to není nic vážného. Měla jsem alergickou reakci na prášky které jsme jí dala na bolest. Ikdyž jsem nikdy neviděla modřiny jako alergickou reakci. Pak nám slečna řekla že vždycky když měla alergii udělali se jí modřiny'' dopoví doktor a mě se ulevilo.
,,Děkuji vám pane doktore'' řeknu
,,Není zač'' odpoví
,,Za dva dny už bude moct jít domů, ale musí mít stálý dohled'' dodá
,,Nebojte..'' usměju se ,,..postarám se o ní''
,,Nemohla bych domů už zítra??'' zeptá se náhle Mishell
,,Dobře, ale doma budete muset ležet. Jen na záchod budeš moci jít'' řekne doktor
,,Když budu moct jít už zítra tak klidně nebudu chodit ani na záchod'' zasměje se
,,Tak dobře zítra vás už propustíme. Jen podepíšete nějaké papíry'' odpoví doktor a odejde
Sestřička jí odveze zpátky na pokoj. Pomůže ji si lehnout do postele a i s vozíkem odejde. Nemohl jsem si nevšimnout že s Harrym po sobě pokukujou.
,,Ty si snad ještě najdeš holku'' zasměju se
,,Je pěkná'' odpoví
,,Haloo?? Já jsem tu taky'' hlásí se Mishell
,,My víme'' řekneme sborově s Harrym
Já se posadím na židli vedle postele a Harry si židli donese od stolku, který je taky v místnosti.
,,Nialle nemusíš se o mě starat'' začne Mishell
,,Ale já chci'' usměju se
Kdyby si jen věděla že tě tajně miluju. Řekl bych ti to, ale bojím se odpovědi.
Děkuju vám :) jsem strašně ráda že se tento příběh někomu líbí :) mockrát vám děkuju za komentáře u předminulého dílu :) udělalo mi to radost :) nikdy jsem nedoufala že si můj příběh někdo bude číst. Natož ho komentova :) mám vás moc ráda :) doufám že se vám líbí :) můžete zanechat nějaký komentáře :) třeba co byste chtěli změnit :)
ČTEŠ
Niall Horan- Dokončeno!
FanfictionOtevřu oči. Kde to jsem? Slyším jen pípání nějakých strojů. To jsem zase v nemocnici?? Proč mě tak příšerně bolí hlava a ruka? Svůj pohled upřu na své ruce. Jsou spálené a ohavné. Chcete vědet víc?? To se dočtete v tomto příběhu