Niall Horan- Dokončeno!

15.Díl

MISHELLIN POHLED:

Telefon dám zpátky do kapsy a jdu směrem domů. Není to daleko. Jenže to by nemělo v půlce cesty pršet. Déšť by mi nevadil, ale ona začala docela silná bouřka. Připadala jsem si jako tenkrát, když jsem utekla. Začala jsem se opravdu bát. Jsou čtyři hodiny. Taxíky jsou v plném provozu takže je minimální šance že mi zastaví. Tak to zavrhnu. Budu muset jít pěšky, jenže je bouřka a já stojím jak přikovaná na místě. Že jsem si toho taxíka nevzala hned. Já jsem tak blbá! Co teď budu dělat?? Chtěla bych se pohnout, ale nohy mi to nedovolí. Oni protestujou. Telefon se mi vibil. Takže jsem totálně v p*deli. Nikdo tu není. Jsem u hlavní silnice a moc lidí a ještě k tomu v dešti nechodí. Nakonec se nohy dali do pohybu. Ale pak se ozvala velká rána. Slzy se mi tlačili do očí. Pozdě. To byli niagarské vodopády. Ještě že jsem nebyla namalovaná. Bála jsem se. Kde je teď můj brácha, aby mě zachránil?? Nikde, protože mám jen mladšího a staršího bráchu. Mladši je někde s kamarádama a od toho staršího pomoct nechci, protože by mi ještě ublížil. Domů to mám ještě 45 minut. Všimla jsem si že taxíky tady ani nejeli. Ani jeden. Už jsem šla 10 minut. Déšť nepřestával. Právě na opak. Déšť stále sílil. Jezdilo plno aut, ale nikdo okolo mě nechodil. Byla mi děsná zima. Klepala jsem se. Mohla za to i bouřka, ale hlavně vzpomínky.Vážně si připadám jako tenkrát. Taky jsem šla a pak začalo nehorázně pršet. Musím myslet na něco jinýho než na vzpomínky a bouřku. 

NIALLŮV POHLED:

Když mi napsala tu SMS-ku tak jsem se naštval!! Zaprvý jsme už končily, takže si nemusela brát taxíka a za druhý zabiju tu ženskou co ji vyhodila. Nemá na to právo! No...ikdyž je pravda že jsem jí zapomněl dát tu kartu a zapsat jí do papírů, ale nevzpomněl jsem si. Jsem to, ale debil. Teď tu mohla být s námi. No nic. Volal jsem jí, ale je nedostupná. Asi se jí vybil mobil. Snad je doma.

,,Dělej jdeme do Nando's'' řekne Harry

,,Jo už jdu'' odpovím a jdeme do auta

Za chvíli jsme u Nando's fanynky se narhnuli jak láva. Podepsali jsme jim plakáty, papíry, deníky atd.... Já jsem se s některýma vyfotil. Pak už jsem měl hlas. Objednali jsme si a sedli si úplně dozadu. Když nám donesli jídlo začalo pršet. Jídlo bylo vynikající. Teď se přidala i bouřka.

,,Tak co je doma??'' zeptá se Harry

,,Kdo??'' 

,,Mishell'' řekne

,,Nevím je nedostupná'' odpovím

,,A tobě se to nezdá divný??'' 

,,Ne. Může mít vybitej telefon'' 

Nic neříká. Po jídle už konečně jedeme domů. Pořád pršelo a vůbec to nesláblo. Domů jsme jeli limuzínou. Koukal jsem se z okna. Nikdo nechodil po chodníku. Jenom jsem tam někoho uviděl.

,,Zastav te!!'' zakřičel jsem

,,Tady nemůžu zastavit Nialle'' řekl řidič

,,Okamžitě zastavte!!'' křičím

Hned zastavil a já vystoupil z auta. Rozutekl jsem se za tou osobou. Měla hlavu skloněnou dolů.

,,Mish??'' zeptal jsem se

,,Nialle??!'' podívala se na mě

,,Co tady proboha děláš??'' 

,,Šla jsem domů'' ona plakala

,,Proč sis nevzala taxíka??'' zeptal jsem se

,,Nechtěla jsem'' odpoví

,,Pojď sem'' řeknu a rychle si jí k sobě přimáčknu

Klepe se. Strachem i zimou. Chudáček. Je úplně promočená. 

,,Pojď odvezeme tě'' neprotestuje

Vlezeme do auta. Všichni na ní koukají. Chudák. Harry jí podá svojí mikinu. Řekl ať se svlíkne nebo onemocní. Řekla ne. Nemělo smysl jí přemlouvat. Zastavili jsme před jejím domem. Rozloučil jsem se s klukama a šli k ní domů. Odemkla dveře, sundala si boty a šla nahoru do pokoje. Já udělal to samí. Ona byla ve sprše a pak vyšla už i převlečené. 

,,Tady máš'' podala mi moje oblečení co jsem si tu nechal

,,Můžeš se jít osprchovat'' usměje se

Vzal jsem si od ní oblečení a šel se osprchnout. Nebyl jsem tam dlouho. Ani jsem nechtěl. Oblíkl jsem se a šel zpět do pokoje. Seděla na posteli a pořád se klepala. Přišel jsem k ní a obejmul jí. Pořád se klepala. Políbil jsem jí vlasy.

,,Pojď si lehnout. Nebo budeš nemocná'' řekl jsem a šli jsme si lehnout

Lehla si a přitulila se ke mě. Nechtěl jsem jí vyzvídat tak jsem jí nechal. Pořád byla bouřka. Pak se ozvala obrovská rána. Ještě víc se ke mě přitulila a klepala se. Hladil jsem jí po zádech abych jí uklidnil. Pochvilce pravidelně oddychovala. Tak jsem usoudil že usnula. Byl jsem taky dost unavený. Usnul jsem. Probudil jsem se v sedm hodin. Stále vedle mě spala a mačkala se ke mě. Byl jsem stále unavený tak jsem znovu usnul. Pak jsem se probudil v osm. Vedle bylo prázdno. Vstal jsem a šel se podívat kde je. V koupelně nebyla ani v obýváku ne. Tak jsem se vydal do kuchyně. Byla u sporáku a otočená ke mě zády. Využil jsem toho a objal ji ze zadu. Nejdřív se lekla, ale pak se usmála. 

,,Copak vaříš??'' ano mám zase hlad

,,Ani nevím'' odpoví