ALEXŮV POHLED:
Sem v prdeli! Totálně v prdeli! Táta mě chytl za rukáv a tahal z baru. Kroutil jsem se a snažil se mu vytrhnout. No povedlo se, ale neutíkal jsem.
,,Nedělej scény! Jdeme domů'' řekl táta
,,Jenže já domů nejdu'' rozhodl jsem
,,To teda jdeš! Nejsi plnoletej! Tak se laskavě uklidni a pojď'' řekl a znovu mě chytl za rukáv a tahal k autu.
,,Já mu musím vrátit klíče'' řekl jsem z ničeho nic. Dostal jsem totiž geniální plán.
,,Tak dělej'' pustil mě a já se vydal do toho klubu.
,,Čau. Hele není tu někde zadní vchod?'' zeptal jsem se rychle Erica
,,Je'' řekl a vstal. Šli jsme dozadu a vešli jsme na záchody.
,,Proč jsme tady?'' zeptal sem se
,,Musíš oknem. Jinak se pryč nedostaneš'' řekl a otevřel mi okno
,,Já nevím kudy k tvýmu baráku''
,,Támhle doleva a tam jsou zadní dveře'' řekl Eric.
Provlíkl jsem se oknem a šel tam kam mi ukazoval. Páchlo to tu jako v tom baráku. Otevřel jsem ty dveře a jel výtahem až nahoru k bytu. Odemkl jsem se a zase zavřel. Sundal jsem si boty, šel si půjčit Ericovi věci a šel do sprchy. Vysprchoval jsem se a oblíkl. Šel jsem do pokoje a vzal mobil. Měl jsem plno zmeškaných hovorů od táty, mámy a dokonce jeden i od Elis. Volala mi před 10-ti minutama. Zavolal jsem jí tedy zpět.
,,Alexi?''
,,Co si potřebovala?''
,,Byla tady tvoje máma a ptala se mě kde seš. Můžeš mi říct kde seš!?'' zakřičela do telefonu
,,Jsem u Erica''
,,Myslíš u toho Erica?''
,,Jo''
,,A proč si nešel ke mě nebo k Ronovi?''
,,Protože tam by šli rodiče jako první''
,,Víš jakej jsem o tebe měla strach?''
,,Promiň. Slib mi že nikomu neřekneš kde jsem. Ani Ronovi''
,,Slibuju. Hele budu muset už jít. Tak se měj'' řekla a típla to
Nemůžu jít spát, protože by se Eric neměl jak dostat domů. Pustil jsem si teda televizi.
NIALLŮV POHLED:
Kde je tak dlouho?! Rozhodl jsem se jít za ním. Vešel jsem do toho baru a uviděl tu skupinku kluků, kterým měl vrátit ty klíče. Přišel jsem k nim.
,,Kde je Alex?'' zeptal jsem se
,,No pokud vím. Odvedl jste si ho. Takže byste měl vědět kde je'' řekl jeden z nich
,,Jenže on ti měl jít vrátit klíče'' řekl jsem
,,Je mi líto, ale neviděl jsem ho tu'' řekl. Podíval jsem se na ostatní a čekal kdo z nich mi něco řekne, ale nikdo nic neříkal. Sebral jsem se a šel ven. Přísahám že až se uvidíme tak ho zabiju. Nasedl jsem do auta a jel zpátky domů. Zaparkoval jsem auto a šel domů.
,,Tak co kde je?'' zeptala se mě ubrečená Mishell
,,Utekl mi'' řekl jsem a sedl si na gauč. Mishell se ještě víc rozbrečela a sedla si vedle mě. Objal jsem jí a hladil po zádech.
,,Co budeme dělat?'' zeptala se
,,Zkusím mu zavolat'' řekl jsem a vytočil jeho číslo. Chvíli to vyzvánělo a pak to nakonec zvedl.
,,Jak si to jako představuješ?! Kde ksakru jsi?!'' křičel jsem do telefonu
,,Už si skončil?'' řekl otráveně
,,Takhle semnou mluvit nebudeš!''
,,Dáš mi ho prosím?'' zeptala se Mishell. Podal jsem jí telefon a odešla nahoru do pokoje. Sedl jsem si tedy na gauč a čekal až příjde dolů.
,,Tak co?'' zeptal jsem se když přišla dolů
,,Zítra se vrátí'' usmála se
,,Jak si to dokázala?'' zeptal jsem se udiveně. Mě se to nepovedlo ho přesvědčit, ale jí jo.
,,To je jen mezi námi'' odpověděla, podala mi telefon a odešla do koupelny. Po chvilce jsem uslyšel téct vodu. Beze slova jsem se sebral a šel spát. Pro dnešek už jsem toho měl dost. Byl jsem hrozně unavenej. Svlíkl jsem si tričko, kalhoty a zalez do postele.
*Ráno*
Ráno jsem se probudil hodně brzo. Dneska je sobota takže nemusím do práce. Podíval jsem se na hodiny a bylo teprve sedm hodin. Vylezl jsem z postele a šel se vysprchovat. Teplá sprcha mě vždy probere a uvolní. Po půl hodině jsem vylezl ze sprchy. Oblíkl jsem se do pohldného oblečení a šel udělat snídani. Rozhodl jsem se pro vafle. Mishell miluje vafle tak doufám že jí to udělá radost. Vytáhl jsem potřebné věci a dal se do vaření. Teda jestli se tomu dá tak říkat. V mém případě je to spíš že udělám zase velkej bordel. Pořád musím myslet na Alexe. Jak nám tohle mohl udělat. Doufám že se dneska vrátí. Sice je to jen den co tu není, ale Mishell to nebere dobře. Po tom co mi řekla co jí on řekl. Jen na to pomyslím jsem naštvanej. Tohle jí říkat nemůže.
(......)
Nesl jsem vafle nahoru Mishell do postele. Otevřel jsem dveře a podíval se na tu spící dokonalost. Jsem rád že ji mám.
,,Mishell vstávej. Mám tu snídani'' řekl jsem a zavřel za sebou dveře.
,,Mmmmm'' zamumlala
,,Ještě chvilku'' dodala
,,Mám tu vafle''
,,Už jsem vzhůru'' řekla a rychle se posadila. Zasmál jsem se a položil jí tác na nohy.
,,Děkuju'' řekla a políbila mě na tvář
,,Ty už si jedl?'' zeptala se
,,Ne''
..Tak si můžeš dát semnou'' řekla
____________________
Ahoj :) Já se vám moc OMLOUVÁM za to že dlouho nebyl díl, ale nejdřív jsem neměla čas, pak zase náladu, taky jsem dost nervózní z 1. září a pak se mi rozbil mobil takže jsem nemohla psát ani na mobilu. A teď vážně jsem neměla náladu psát, když jsem byla naštvaná kvůli tomu telefonu :/ Taky se omlouvám že je to krátký, ale už jsem vážně musela něco vydat. Jinak vám moc děkuju za votes, reads a komentáře :)
ČTEŠ
Niall Horan- Dokončeno!
FanficOtevřu oči. Kde to jsem? Slyším jen pípání nějakých strojů. To jsem zase v nemocnici?? Proč mě tak příšerně bolí hlava a ruka? Svůj pohled upřu na své ruce. Jsou spálené a ohavné. Chcete vědet víc?? To se dočtete v tomto příběhu