pro ty co neznají toto anime, tak nahoře jsou postavy (myslím že ho znáte všichni ale i tak) (:
toto je můj první příběh, tak se omlouvám za chyby a za nedostatky ): snad se vám bude moje tvorba tady na wattpadu líbit.( pokud vás mohu poprosit, omluvte mou gramatiku budu si dávat pozor ale slíbit nic nemůžu děkuju♥)
Ejiro Kirishima:
Venku je hezky, je víkend a mně by neuškodilo, kdybych se šel projít do města. Možná si i něco dobrého koupím...(abych se představil jmenuji se Ejiro Kirishima, je mi 16 let a chodím na gympl, žiju v Japonsku tedy na gympl mám jít v pondělí poprvé jelikož začal nový školní rok)... (ano všichni ho milujeme)(no a já jelikož nevím, co do budoucna tak jdu na gympl... Žiju sám, tedy někdy mi je smutno, ale to nevadí. ale už dost litování je hezky, tak si to nebudu kazit ... To je o mě vše, co si v tenhle moment vybavím, ale určitě mě milý čtenáři poznáte během příběhu...
Katsuki Bakugo:
Sakra, já ten budík jednou asi zabiju ,takhle mě po rán-
13:30
Jak je možný, že jsem spal tak dlouho.../-_-/
No nic zatím něco o mně - jmenuju se Katsuki Bakugo, je mi 16 let a v pondělí půjdu na gympl, bože jak já ty lidi nenávidím ,moje máma a táta mě opustili hned v 8. třídě základky ,no jo byli to parchanti... Nevadí mi to ,o peníze nouzi nemám ,spíš mě sere to věčný ticho ,nemam se s kým hádat... No a to je asi všechno ,asi si půjdu skočit na pizzu ,mám na ni mega chuť)(jo to já taky ty malej parchante).
Ejiro Kirishima:
Je mi celkem vedro, netušil jsem že by mohlo být až takové teplo ,no nic sundal jsem si mikinu, uvázal jí kolem pasu a šel dál... Po nějaké době jsem vytáhl z kapsy mobil a začal něco hledat na internetu, jak jsem šel, tak jsem si ani nevšiml blonďatáho naježeného kluka, asi tak v mém věku, do kterého jsem jak jinak narazil. On neudržel rovnováhu, přepadl dozadu a já jsem spadl přímo na něho (Kiri aspoň jsi měl madraci buď rád).
Katsuki Bakugo:
jdu si takhle po chodníku a nevšiml jsem si rudovlasého kluka, kterej do mě náhle narazil a já přepadl dozadu, on přímo na mě. Byl jsem v celku rozhozenej a ani jsem nestihl zařvat kupříkladu,,ty malej parchante".
Kiri:
byl jsem chvilku mimo ,ale jak mi došlo o co go tak jsem hnedka vyskočil na nohy a pomohl jsem vstát i jemu... když se postavil na nohy a vzpamatoval se tak mě seřval s tím, že mam koukat na cestu.
Bakugo:
když jsem se vzpamatoval tak jsem ho seřval on se mi omluvil a já odešel, on tam ještě chvilku postával a pak se vydal zamnou když mě dostihl tak se mi omluvil ještě asi 10krát ,no zkrátka byl otravnej...ale pak udělal něco co jsem vůbec nepobral.
Kiri:
hned po tom co mě seřval, tak odešel já se pak vydal za ním a když jsem ho dostihl ještě jsem se mu omluvil a pak jsem se ho zeptal ,,nechtěl bys zajít třeba na pizzu??"
A ano od další kapitoly se bude náš příběh v přítomnosti (někdo si už asi všiml že to bylo Zatím pouze v minulousti ale to se od další kapitoly změní)
tááááááák máme první kapitolu na světě tak doufám že si jí někdo všimne, budu rád za každou hvězdičku ♥♥♥.
jak si myslíte že to bude pokračovat napište do com.♥
tak zatím papááááááá.
ČTEŠ
[chtíč] -tododeku- POZASTAVENO
Short StoryKatsuki Bakugo- Ejirou Kirishima- Izuku Midoria-Shoto Todotoki... Studujou Umělecké Gimnázium...v Tokyu . . . Dá se na tom najít něco, co by to ohrozilo? . . . ,,BOLEST, STRACH, NEVĚDOMOST, LEŽ, TVOJE BŘEČŤANOVĚ ZELENÉ OČI JSOU ZRDCADLEM TVÉHO VNIT...