když dojdeme domů, oběšení jak vánoční stromeček. tak se zujeme odneseme jídlo do lednice... no prostě ho rozklidíme jelikož ne všechno se dává do lednice tak sebou práskneme na gauč a odpočíváme najednou se deku zvedne se slovy,,Co chceš k jídlu?" trochu jsem se zarazil no, ale musim uznat že je starostlivej.
sakra teď ho chci ještě víc. ,,topinky" řeknu a hned se zvednu, ale on mě hnedka schidí spatky ,,JÁ JE UDĚLAT, TYS
DONESL VŠECHEN TEN NAKUP!"
nic nenamítá jen si sednu a kívnu že s tim nemám problém. Asi za 15 minut je hotovo a jakmile mě zavolá tal jako pejsek přicupitám. no slintam nad tou vůní i nad tim jak to vypadá. kde se naučil takhle servírovat a vařit řeknu yi v duchu. No nic no to je jedno hlavně že to ted mam přímo před nosem.,,MŇAM"pronesu jak mile se zakousnu do tý mňamky,,Hmmmm mňam" řeknu znova a kouku na najsměje se od ucha k uchu v očích má jiskřičky
,,jsem rad že ti chutná" a pustí se i do svojí porce.lidiii je tu nova kapitola, a dokonce i nova knížka ktera je vlastně z pohledu kiriho a bakuga takže takoví rozdvojení knížky talže si ji utikejte přečíst😉😉 jo a taky se omlouvám že je tahle kapča tak krátká, ale muj mozek stavkuje
ČTEŠ
[chtíč] -tododeku- POZASTAVENO
Short StoryKatsuki Bakugo- Ejirou Kirishima- Izuku Midoria-Shoto Todotoki... Studujou Umělecké Gimnázium...v Tokyu . . . Dá se na tom najít něco, co by to ohrozilo? . . . ,,BOLEST, STRACH, NEVĚDOMOST, LEŽ, TVOJE BŘEČŤANOVĚ ZELENÉ OČI JSOU ZRDCADLEM TVÉHO VNIT...