"Broduey no konečně, už na tebe čekáme..." Doběhla jsem ke dveřím, když se po chvíli nadšeného veselí ozval zvonek. "No nevypadáte, že by jste čekali." Zhodnotil situaci Broduey hned co přišel do obýváku, kde ještě pořád přetrvávala radost. "To víš s dítětem se nemá čekat na nic." Usmál se pyšný otec ale vůbec neřešil, že ho Broduey nechápe. "Tati Jorge bude mít taky kamarádku jako já mám Ambal." Všechno vysvětlil malý Benja nadšený, že to mohl taťkovi říct sám. Myslel si, že už je ve všem jasno ale Broduey pořád nechápal. "Tak když už jsme u těch novinek... Ludmi vezmeš si mě?" Teď nebyl zmatený jenom Broduey ale úplně všichni. "Ano, ano ano." Ječela Ludmila, která se najednou taky objevila ve vzduchu. Opět vypukla radost a opět se vzbudil chudák Jorge.
"Tak jo už jsem téměř v obraze..." Broduey se jen usmíval a kýval hlavou. "Gratuluju kámo, tohle znám." Smál se Andres. "Teď by jsme měli řešit to turné, vysvětlím ti to doma." Mrkla Camila na Brodueye a dál jsme řešili už jenom turné.
"Tak jo místo by asi bylo to už není problém ale co děti?"
"A co Pablo s Angie? Celý den budou s dvojčaty a když bude jeden na pódiu, druhý bude s dětma." Naši bývalí učitelé mají desetiletá dvojčata Brishu a Casandru. Vždy při turné jsou s námi v zákulisí a sledují průběh. Ale teď už je to vlastně na nás a učitele si pozveme jako hosty, takže by mohli hlídat děti. "To není špatný nápad." Souhlasila jsem s Cami.
"Jo domluveno s tím nemám problém. Holky si aspoň budou mít s kým hrát. A o Jorgeho se postarám já nebo Pablo." Angie se nápad líbil, to jsem nechápala. Přece jenom věděla jaké děcka jsou. Hlavně ty naše a když byli dohromady, byla to vyložená pohroma.
"Ambar vstávej, dneska budete ty a Benja s tetou Angie. Bude tam i Jorge, Brisha a Casandra." Už i Maxi ví jak na naši dcerku. Dneska žádný křik, běh ani protestování. "Jo dvojčata." Hrnula se Ambar ze schodů. Měla na sobě světle zelené kalhoty a šedou mikinu s kapucí a na hlavě zmenšenou verzi Maxiho kšiltovky. V oblékání měl celkem vkus ale ne co se týče oblékání malé dámy. Ale Ambar vypadala hodně spokojeně. "Hele mami, že ti někoho připomínám." Přišla s úsměvem ke mně do kuchyně kde jsem chystala snídani. "Ukaž se... ne nikoho ale zavolám taťku ten to určitě pozná." Tušila jsem co bude mít Maxi na sobě a nezklamal mě. Světle zelené kalhoty, šedá mikina s kapucí a zelená kšiltovka. "Hele Ambi už vím... jsi strejda Broduey." Zkoušela jsem ji. "Achjo mami dyť sem jasný tatínek." Usmívala se na mně lítostivým pohledem.
ČTEŠ
Naxi aneb jak to bylo dál?
FanficPříběh o tom co se stane když se znova setkají poněkud starší ale pořád stejně populární studenti Studia On beat. O tom co se stane když se po deseti letech pořádá další turné On beat. Příběh je psaný s pohledu Naty.
