Naxi aneb jak to bylo dál?

Večeře

"Odpustila si mi už?" Zeptal se mě Maxi. Nevím jestli jde nevěra odpustit ale chyběl mi. Opravdu se snažil a řekl mi to hned po 'tom'. "Částečně" Odpověděla jsem mu s úsměvem. "Ale mám jeden takový... problém" Začal opatrně. "Mamka nás zve na rodinnou večeři... zítra." Tvářil se tak vyděšeně, že jsem se musela začít smát. Maxi zřejmě nepochopil proč se směju a zatvářil se ještě hůř. "Super už se těším, Martu jsem dlouho neviděla." 
"Damian přivede svou novou holku." Mrkl na mě spiklenecky. Co se týče jeho bratra a holek je to většinou beznadějné. Ještě žádnou se svých holek nepředstavil rodině. Takže teď to bude asi vážné. "Týjo a jak se jmenuje? Víte to?" Vyzvídala jsem se zájmem. "Emily... Myslím." Pěkné jméno, usmála jsem se.

"Ami jde se k babičce, pojď se převléct." Volala jsem na Ambar. "Je to významný den?" Ptala se dcera, přikývla jsem. "Taj já si vezmu modlou košili, klavatu, a čelné rifle. Balevnou kšiltovku samozžejmě." Povzdychla jsem si. Půjde oblečená stejně jako Maxi, kterého viděla na fotce z Germanovi a Prisciliny svatby. No co nadělám, horší by bylo kdyby se jí líbily fotky z naších koncertů a zahlédla by Ludmi.

"Maxi.... kde máš ostatní?"
"BAF" Vylekala Ambar babičku hned při příchodu. "To jsem ráda, že jste tady taký." Marta byla tak nadšená, že chytila Ambar do náruče a začale se točit. "Mami, už to není takové peříčko jako dřív. Radši ji polož." Naléhal Maxi. "No jo, honem pojďte už čekáme jen na Emilii." Hnala nás Marta do jídelny. "Je to Emily a nesnáší když ji někdo říká Emilie. Už to pochop." Hulákal od stolu Damian. "Čau Naty, Ambaar." Uklidnil se hned když jsem vstoupili do místnosti. Na puberťáka má skvělý vztah k dětem. Ambar hlídal už od jejího narození a skvěle si rozuměli. Ta na nic nečekala a rozběhla se hned k němu. "Pojď sem kočko, jak si se měla, celou dobu co jsme se neviděli?" Ptal se mile a vzal si neteř na klín. "Dobže..." Usmívala se a narazila Damianovi na hlavu kšiltovku. "Teď jsi tatínek stejně jako já." Kecala dál. Dami se hlasitě usmál a udělal 'hustý' obličej. V tu chvíli přišla do jídelny Emily a zarazila se když spatřila Damiana. "Aa dobrý den." Vykoktala ze sebe nervózně. Damian rychle pustil Ambar na zem, vrátil ji kšiltovku a běžel uvítat jeho, již oficiální, přítelkyni. Políbil ji na tvář a zavedl ji na místo. "Dobrý den Emily, doufám, že se ti u nás líbí." Usmála se na ni Marta. Úplně jsem si vzpomněla jak jsem do tohoto domu vstoupila poprvé já. Marta byla mladší, já taky ale jinak to tady vypadalo úplně stejně. Damian byl v té době ještě malé dítě, možná ještě menší než je teď Ambar. "Máte to tady opravdu krásné." Usmívala se Emily.