Na vozíčku [SasuNaru/ItaDei - Na přání] ✓

15. Polibek nebo souboj?

Naruto zmučeně vydechl. To byl teda výběr.

,,Nebudu se s tebou přetahovat o klíče, Sasuke," pronesl zamračeně, ,,a rozhodně tě nebudu ani líbat. Nezasloužíš si to."

,,V tom případě si ty nezasloužíš klíčky od auta," odvětil s pokrčením ramen druhý.

Uzumaki protočil očima.

,,Vážně se tu dohadujeme o klíčích? Vážně jsou klíče jediným naším problémem?"

,,Momentálně ano."

,,Sasuke-" nadechl se, ale pak zase zhluboka vydechnul.

Vlastně najednou ani nevěděl, co má říct, jak má zareagovat. Jediné, o čem byl stoprocentně přesvědčený, bylo to, že tu hraje o čas. Kdyby chtěl, prostě by jenom Sasukeho na vozíku popostrčil, nebo by vážně vyskočil oknem. Klíčky by mu sebral bez větší námahy, nebo by si zavolal taxíka a nechal by se odvézt domů. Doopravdy by něco z toho udělal, kdyby ale chtěl odejít. Jenže on nechtěl. Už jen tím, že stál v kuchyni, přešlapoval, těkal pohledem všude možně... Tím vším jenom natahoval čas. I když byl naštvaný, nechtěl odcházet.

Sasuke na něj koukal s pozdviženým obočím. Čekal, co z něj vypadne. Byl odhodlaný bojovat za to, aby tu zůstal. A ne jenom přes noc... Ale nemohl ho tu držet násilím. Tím by si asi moc nepřilepšil. Zhluboka si povzdechnul.

,,Budu rád, když tu na noc zůstaneš," začal pomalu, ,,ale nutit tě nemůžu."

Rozevřel dlaň a zadíval se na svazek klíčků, které pak hodil blondýnkovi, jenž je pohotově chytil do ruky. Pak se na něj ještě naposledy smutně podíval, než vycouval ze dveří a chodbou se rozjel do obývacího pokoje. Celou dobu měl však nastražené uši a poslouchal, co se bude dít. Odejde? Neodejde?

Vozík zaparkoval vedle podlouhlého gauče, kousek od konferenčního stolku a natáhnul se pro ovladač. Neměl sice chuť dívat se na televizi, ale potřeboval, aby něco hrálo v pozadí. Aby se prostě necítil tak sám.

Avšak v moment, kdy zmáčknul tlačítko zapínání, se v obývacím pokoji objevil modrooký blonďák.

,,Tak co dávají?" zeptal se ho naprosto odlehčeným hlasem, jakoby se to, co se před několika minutami odehrálo, nikdy nestalo.

Sasuke se na něj vděčně usmál.

***

Nakonec spolu strávili příjemný večer u televize. K večeři si objednali pizzu a snažili se nemyslet na to, jaká nepříjemná situace nastala chvilku po té, co se Itachi s Deidarou zdekovali pryč.

,,No... Nejvyšší čas jít asi spát, ne?" nadhodil blondýnek, když v televizi skončil film, do kterého byli oba dva zakoukaní.

,,Jo," přikývnul Sasuke a pohledem vyhledal nástěnné hodiny, ,,už je docela pozdě."

,,Můžu použít koupelnu?"

,,Jasně, na tohle se ptát nemusíš," pousmál se Sasuke, ,,dřív to byla i tvoje koupelna."

Blondýnek trochu nespokojeně mlasknul. Nechtěl znovu otvírat tohle téma.

,,Odvezeš mě tam?" zeptal se ho tiše Sasuke a odbrzdil svůj vozík, ,,Rád bych se umyl první, jestli ti to nevadí."

,,Jasně," přikývnul blondýnek a vstal z gauče.

Sasuke trochu popojel ze svého místa, aby se za něj blondýnek mohl postavit a odtlačit jej do koupelny.

,,Napustíš mi vanu?"

Naruto se na něj překvapeně otočil. Myslel si, že bude chtít do sprchy.