Na vozíčku [SasuNaru/ItaDei - Na přání] ✓

5. Ošetřovatel

,,Ale, kdopak nám to sám od sebe volá? Už tě ta tvoje nálada přešla a zastesklo se ti po bratrovi?" přivítal Sasukeho Itachiho ironický hlas v telefonu.

,,Naruto se odstěhoval!" vyhrknul černovlasý mladík a zkousnul peprnou poznámku, která se mu drala na jazyk.

Jestli chce od Itachiho pomoc, bude se muset celou konverzaci zdržet všech ironických, sarkastických a urážlivých poznámek.

,,Patří ti to," řekl mu.

Sasuke by přísahal, že na druhém konci musel jeho starší bratr pokrčit nenuceně rameny. Nechápal, jak tohle vůbec mohl říct a ještě k tomu tak klidně!

,,To je jako všechno co mi na to řekneš?" vydechnul opravdu překvapeně a taky trochu dotčeně.

,,A co chceš slyšet? Lítost asi těžko, přece nechceš, aby tě někdo litoval... Jestli se tvoje chování k němu nezměnilo, není divu. Musím mu ale sklonit poklonu, já bych to nevydržel takhle dlouho."

,,Tohle nemyslíš vážně," zamračil se Sasuke a pevněji v ruce sevřel mobilní telefon.

,,Myslíš, že si z tebe budu dělat srandu? Bylo by fajn, kdyby se přestal myslet jenom sám na sebe, ale začal zase více vnímat okolí. A stojím si za tím, že já bych nevydržel si nechat srát na hlavu takhle dlouho jako on. Choval by ses tak ke mně pár dn a bez milosti bych tě dal do nějakýho rehabilitačního nebo rekreačního centra, kde jsou na takový debily zvyklý."

,,Jdi do prdele, Itachi," zavrčel Sasuke naštvaně a típnul mu telefon.

Co vlastně čekal, že mu řekne? Že ho začne litovat a zahlcovat kecama, že se vrátí? Že mu slíbí, že se za něj přimluví? Možná trošku.

***

Přesně co ručičky odbily poledne, se domkem rozezněl zvonek. Sasuke se na vozíku rozjel směrem ke dveřím, za kterými našel postávat vysokého a snědého muže s tmavými vlasy a hnědýma očima.

,,Dobrý den, jsem Sarutobi Asuma, váš ošetřovatel," představil se mu muž a natáhl k němu přívětivě ruku.

Sasuke si ho změřil přimhouřeným pohledem. Už teď se mu ten chlápek nelíbil a to ho znal tak maximálně minutu. Nechtěl si pouštět do baráku někoho cizího, ať už to byl opatrovník nebo kdokoliv jiný.

,,Pozvete mě dál, nebo na mě budete jenom tak civět?" povytáhl Asuma zvědavě obočí.

Černovlásek si jenom nepříjemně odfrknul, a i když se mu to poněkud příčilo, nakonec s vozíkem trochu couvnul, aby muže vpustil dál.

***

Uběhl týden a Naruto se opět objevil v jejich bývalém společném domě, ve kterém kdysi trávil tak rád svůj čas po boku někoho, kdo mu opětovával jeho city.

,,Dobrý den," pozdravil ho mile ošetřovatel, na kterého narazil v obývacím pokoji, ,,přejete si?"

,,Dobrý," kývnul Naruto a jemně se pousmál, ,,jsem Sasukeho bývalý přítel, jestli vám přijde divné, jak jsem se sem dostal. Jen si sbalím pár svých věcí a hned zase mizím," informoval jej.

I když už to bylo týden, nějak mu ta skutečnost, že je již Sasukeho expřítel, nešla přes jazyk.

,,Jistě, v pořádku," kývnul Asuma hlavou a dál se věnoval úklidu poházených knih všude kolem.

Blondýnek s ním mluvil pouze jenom po telefonu, když si na něj na internetu našel číslo. Vzhledem k tomu, jak Asuma vypadal, blondýnek zhodnotil, že to nebyl to Sasukeho typ. Neznatelně se mu ulevilo.