3. Setkání

895 60 2
                                    

Slunko zářilo a na pozemku internátu Glenfield se teď procházelo spousta žáků hledajících buď klidnější místo na učení a relaxování nebo místo kde by mohly vyvést nějakou sprosťárnu.

Mezi nimi šli dvě dívky a Lucy, která byla ze všech nejhlasitější a všemu se divila.

Uprostřed šla Daisy, která se smála na celého kolo a to hlavně Lucy. Caroline po jejím boku se taky smála i když né tak nahlas a jen kroutila hlavou a dál vysvětlovala jak to tady chodí.

Lidi, kolem kterých prošli se jim moc nevěnovali i když občas někdo řekl "To je ta nová." nebo "Kdo to je?"

Toho si Lucy moc nevšímala,neboť jí bylo  jasné, že vzbudí trochu rozruchu.

V zahradách to bylo úžasné, všude kvetla spousta nádherných květin, které voněly těmi nejrozmanitějšími vůněmi.

"Kdo se o to všechno stará?" zeptala se Lucy s překvapeným výrazem v očích.

"Paní profesorka Greenová, učí nás biologii a stará se ještě se školníkem o všechny ty nádhery co tu vidíš." Odvětila Caroline a pokračovala "Tahle škola je zaměřená na biologii a tělocvik, proto ty zahrady a obrovský okruh s dvěma tělocvičnami. Kolem těch ještě půjdeme..."Dovysvětlila Caroline.

Když prošli celé zahrady ocitli se před červeným okruhem na běhání. Byl vážně velký. Uprostřed byla řádně upravená tráva a dvě branky na fotbal. Teď tu bylo mnoho lidí. Někteří běhali a několik kluků hrálo fotbal.

"Chceš se podívat i do tělocvičny?" Ptala se Daisy. "Jasný to je moje oblíbený místo" řekla tajemně Lucy. Caroline a Daisy se na ni zvláštně podívaly ale nijak to nekomentovaly.

Když vycházeli schody na tribunu šli proti nim tři kluci.

"Hej, Ricky to je ta nová koukej na ni!" řekl první.

"Docela jí to sekne ne?" Pochechtával se druhý.

Ten co šel mezi nimi se uchechtl a zařval

"Zdar krásko, kde se tu bereš?"

Daisy se naklonila k Lucy a řekla "Těch si nevšímej to jsou jen školní otrapové. Takhle si dobírají každého."

Lucy se ale ďábelsky usmála a na oplátku zakřičela "Spadla sem z nebe ty koňoksichte."

Daisy s Caroline se začali smát na celé kolo a tomu drzýmu klukovi spadla brada.

Potom ji zavřel, uraženě se na ni podíval a i s jeho dvěma chechtajícimi se kámoši odešel a přitom si mumlal nadávky.

"Wow seš první holka co mu něco takovýho řekla" nepřestávala se smát Daisy.

"Vážně? Jakto?" podivila se Lucy.

"Žádná holka by se mu to neopovážila říct do očí" odpověděla Caroline.

"Proč?" Tvářila se Lucy nechápavě.

"Protože kdyby byla anketa o nejhezčího kluka školy vyhrál by ji on. Chápeš?"

"Ne"zavrtěla Lucy hlavou

"Achjo, každá s ním chce chodit Lucy!" poklepala si Caroline na čelo a když to Lucy došlo na její tváři se objevil výraz podobný tomu když chce někdo zvracet.

"Mě teda nějak extra nepřipadá" řekla v zívnutí Lucy a podívala se na hodinky.

"Už je 7 měli bychom jít na večeři ne?"

Zeptala se.

 

A tak se vydali směrem do jídelny, která byla už mimochodem zaplněna k prasknutí a to nejen jídlem ale i lidmi.

Naštěstí ještě našli jeden prázdný stůl, ke kterému si sedly a pustily se do večeře.

Po večeři se vrátily do pokoje, kde si Daisy s Caroline udělali úlohy. Lucy jim pomáhala a to zvlášť  Daisy, která nebyla schopna vypočítat pro Lucy tak jednoduchét příklady.

Když to měly hotové zašly si dát sprchu zalehly do postelí.

Lucy byla z dlouhého dne unavená a oči se jí pomalu zavíraly. Poslední slova co slyšela z povídání si těch dvou bylo: "Jsem fakt ráda , je tu s námi. Myslím, že tento rok bude ještě zábavnější."

Lucy se usmála a pak už se nechala unášet do říše svých snů.

Zrzka na internátěKde žijí příběhy. Začni objevovat