"Hele proč si byla na tom tréninku?" Vyptával se Ricky když šli na oběd.
"Chci se dostat do basketbalového týmu." Odmlčela se "Chtěla jsem si to jít omrknout, netušila jsem, že tam budeš ty." Vražedně se na něj podívala.
"Noo, výš ale, že se tam ještě žádná holka nedostala." Zvednul Ricky jedno obočí a podíval se zpříma na ni.
"No tak budu výjimka." Oplatila mu pohled rozhodně Lucy.
"Bude už za měsíc, tak se příprav." Ricky se otočil a překročil práh jídelny.
Sakra! Lucy si uvědomila, že dlouho netrénovala a měla by začít.
"Hele Ricky, není někdy volně otevřená tělocvična?" Prohodila nenápadně.
"Jo po večeři. Musíš se ale nahlásit na vrátnici." S tím si sedl ke stolu a začal jíst.
Po obedě měli chvíli času a tak Ricky navrhl ať jdou na ubytovnu.
Lucy stejně neměla nic jiného na práci, a tak souhlasila.
"Pane bože! Co tu k sakru umřelo??" Když Lucy vešla do pokoje zavalil ji nehorázný smrad. "Ihned otevři okno!"
"Myslel jsem, že tu bude aspoň Andrew." Prodíral se Ricky k oknu haldou nepořádku. "Teď jsme tu sami dva." Zašklebil se. "Co budeme dělat??"
Lucy nebrala ohled na jeho slova.
"Co třeba uklidit?" A už brala jednu ze spousty neidentifikovatelných věcí co se váleli na zemi.
"Hele co je to?" Ptala se Lucy držíc v ruce nějaký kus oblečení.
"Eehh to jsou moje trenýrky." Zatvářil se Ricky ztrápeně.
Lucy zbledla a obsah její ruky vyhodila do vzduchu. Bohužel měla až moc přesnou mušku a tak Rickyho trenýrky skončili na jeho hlavě. Ricky dostal takový záchvat smíchu, že spadl na postel a chytal se za břicho.
Lucy teď naopak zrudla. "Nechci tu trávit ani další jednu minutu!" Už už chtěla vyběhnout z pokoje, ale Ricky jí vzal rukou kolem pasu a shodil ji za ním na postel.
Lucy byla zaklíněná pod jeho rukou, ale i tak se pokoušela vymanit z jeho sevření.
Ricky jí chytl za ruce a klekl si nad ni.
Teď už neměla žádnou šanci.
"Co-Co to zas provádíš?" Zeptala se ho ustrašeně.
Ricky se na ní jen usmál a rukou jí začal přejíždět po tváři.
V tom se ozval klíč v zámku.
Ricky povolil sevření a Lucy se s červenou tváří posadila na postel.
Do pokoje vstoupil Jonas. "Co tady děláte vy dvě hrdličky?" Zeptal se když uviděl rudou Luciynu tvář.
"M-my? My nic." Rozpačitě koktala Lucy.
"Já právě odcházím. Uvidíme se ve třídě."
Zvedla se, hodila si tašku přes rameno a rozběhla se ven.
Lucy se opřela o chladnou zeď a propleskla si tváře. Co to proboha dělám?? Tohle se nikdy nemělo stát!! Budu dělat, že se to ani nestalo. Kárala se v duchu.
"Co stě to dělali?" Smál se na Rickyho Jonas.
"Nic jen mi pomohla uklidit. A trochu sme si zalaškovali." Odpovídal nenuceně Ricky.
"Pojď, taky už bychom měli jít." Řekl a vydal se ke dveřím.
Ve vyučovacích hodinách Ricky hypnotizoval Lucy pohledem, ale ona se na něj ani jednou nepodívala.
"No tak! Máš být celý den se mnou. Jak to chceš udělat když se na mě ani nepodíváš?" Ricky chytil Lucy na chodbě směrem z vyučování a obrátil ji k sobě aby se mu dívala zpříma do očí.
Lucy se pohledu nevyhýbala. Naopak, podívala se mu do očí tak odhodlaně a přímo až ho to vyvedlo z míry.
"Hele promiň za to dopoledne. Nemůžu ti to nějak vynahradit?" Zeptal se s psíma očima."Nedaleko za naší školou je menší město, ještě si tam nebyla ne? "
"A proč bych s tebou měla jít?" Zeptala se nepřístupně. Rickyho psí oči na ni neměli žádný vliv.
"Nechci tě nijak nutit, ale ta sázka vzpomínáš?"
"Sakra i se sázkou!" Rozčílila se Lucy. Do města se jí dnes nechtělo ani náhodou a ještě s Rickym!
"Skvěle!" Zajásal Ricky. "Ve tři před ubytovnou." Řekl a rozešel se pryč s hloupým úsměvem na tváři.
