Podíval jsem se na hodinky na ruce
Sakra, už jen pět minut
Dnes ráno má mít Jungkook nějakou přednášku a má tam být většina firmy včetně mě
Ještě předtím musím ale do jeho kanceláře
Najednou výtah zastavil, asi někdo nastupuje
Vstoupil nějaký chlap byl mi povědomí a už vím proč
Byl to Woojin
Snažil jsem se vystoupit ale dveře se zavřeli
"Ale Jimine.. zdá se že oba máme stejnou cestu" usmál se
Ten jeho úsměv mi přijde jako úšklebek
"Hm .." začal se přiblížovat a já couvat, nedomysel jsem to však a narazil zády na zeď výtahu
"Teď jsme tady sami, nemusíš si hrát ze mě nemiluješ" řekl
Přejela mi husina po zádech
Tak toto si myslí? Že ho miluju
To se teda plete, takového člověka bych nemohl milovat i kdybych chtěl
"Nic si nenamlouvej" usmál jsem se
Přišel blíž, nevím jak ale ve chvíli jsem měl obě ruce nad hlavou a rozepnutou košili
"Přestaň" křikl jsem
Přisál se na můj krk
Proč jsou všichni tak silní a já tak slabý..
Přesunul se ke hrudi a tam taky vytvářel flíčky
"Přestaň!" křikl jsem a podařilo se mi mu vytrhnout zrovna když výtah zastavil a otevřeli se dveře
Rychle jsem si zapnul košili a vyběhl pryč
Co si teď Jungkook bude myslet
Vběhl jsem do jeho kanceláře a sjel po dveřích na zem
"Jimine?" promluvil
"Co se děje?"
Zvedl se ze židle a došel ke mě
Klekl si a zvedl mi hlavu
Obličej už jsem měl dávno plný slz
"Zlato.. co se stalo?" zeptal se
Když ale očima sjel k mému krku..
Rychle se zvednul a odstoupil dva kroky
"Jimine! Kdo to byl?" vyhrkl až jsem se lekl a rozbrečel ještě víc
Věděl jsem že bude naštvaný...
Když si uvědomil že možná křičet neměl zhluboka se nadechl a znovu si ke mě klekl
"Promiň nechtěl jsem křičet.. ale musíš mi říct kdo to byl.."
Setřel mi slzy ze tváře ale ty nahradily jiné
"W-w..wojin" vykoktal jsem
Jungkookovi se v obličeji objevil výraz.. něco jako: zabiju ho
Pevně mě objal
"Kde?"
"Když jsem šel k tobě"
"Ale ti by vás někdo viděl"
"V-ve výtahu"
Znovu se zhluboka nadechl
"Ode dneška budeme chodit do práce ve stejnou dobu a vždy půjdu s tebou, ten parchant kterýho stejně zabiju.. se tě ani nedotkne!" vychrlil na mě
"To by šlo" zasmál jsem se, jeho obličeji právě teď byl úplně rudý, nevím jestli se červenal nebo od vzteku ale bylo to vtipné
Setřel jsem si slzy a objal jsem ho nazpátek
"Jdeme na přednášku" řekl jsem
Ještě jsem mu vtiskl pusu na nos a šli jsme do určené místnosti
------------
