Jungkook byl dávno před budíkem vzhůru
A mezitím co Jimin tvrdě spal tak Jungkook v kuchyni překvapoval něco důležitého
Zrovna když měl vše hotovo z jejich pokoje se ozval budík a hned potom zabručení Jimina
Po chvíli se otevřeli dveře a vyšel z nich rozespalí Jimin
"Kooku?"
jen doufám že jeho milovaný není naštvaný
"Ano zlatíčko" ozval se Jungkook a Jimin si oodechl
Přišel do kuchyně a oba se na sebe usmáli
"Nezlobíš se?" zeptal se nejistě Jimin a přišel k němu blíž
"Nezlobím, na tebe se zlobit nemůžu, ani to nejde" chytil ho za ruku a oboum se rozletěly motýlci v břiše, jakoby mezi nimi proudila elektřina
"Udělal jsem snídani" řekl nakonec
"Cože? Jungkookie.." vydechl v úžase
"Prej že to dlouho neuslyším hah"
"Když ty jsi tak dokonalý"
"Já vím, ať pojď nebo to bude studený"
"Nezvedej si ego"
"Zvedáš mi ho sám broučku"
"Dnes máme den přezdívek či co?"
"Už pojď" zatáhl jsem ho za ruku
V misce bylo tteokbokki a vedle kimchi
Zní to obyčejně ale nebylo
"Dělal si to sám?"
"No.. Jin hyung mi TROCHU pomohl"
"Jin? On tady byl?"
"Hm"
Ochutnal jsem první sousto
"Jeone Jungkooku! Ty budeš vařit častěji"
"Jak si přeješ"
"Hodný kluk"
"Neprovokuj.. už nemám kondom
Jimin utichl a pokračoval v jídle, potom umyli nádobí a chvíli si jen tak povídali
"Jimine? Dojdeš mi prosím pro deku?"
"Jdi si p-
"Prosím"
"Fajn"
Jimin
Proč si deku nedonese sám? Došel jsem do pokoje kde jsem ji vzal
Vracel jsem se do obýváku kde bylo až podezřele ticho, vypnul televizi?
Došel jsem do místnosti
Jungkookie klečel na zemi s krabičkou v ruce a všude kolem byli nějaký bílý kvítky, jediný co mě ale zajímalo byl on
"Ach ty můj milovaný Jiminie, těch skoro pět let s tebou bylo nezapomenutelných, každý okamžik pro mě byl ten nejlepší a já hned od začátku věděl že budeme spolu.. osud mi tě přivál do cesty a já jsem za to vděčný, moc tě miluju a doufám že teď neřekneš ne" zasmál se
"Takže.. Parku Jimine.. vezmeš si mě?"
Do očí se mi nahrnuly slzy
"Jistě že a-ano" vzlykl jsem
Navlékl mi prstýnek a pevně mě obejmul
Moje nohy vypovídali službou, on to nevím jak poznal a vzal si mě do náruče
"Miluju tě"
"Já tebe taky"
Políbily jsme se
"Teď se nelekni" odtáhl se Jungkook
"Čeho?"
"Překvapení!!" vykřiklo asi pět hlasů
"Mám snad dostat infarkt?!"
Rozdýchával jsem obrovský šok
Jungkook mi dal omluvnou pusu na tvář
"Ale Kookie?"
"Hm?"
"Proč si se na to ptal znovu když jsem s tím souhlasil už předtím" neuvědomil jsem si že v místnosti nejsme sami
Zakryl jsem si tváře
"Promiň" vyhrkl jsem a sedl si na zem
"Cože?" vykřikl Jin
"V klidu" klekl si Jungkook ke mě a obejmul mě na znamení že se nezlobí
Položil jsem mu hlavu na hruď a on si opřel bradu a mojí hlavu
"Takže jak dlouho to je co si ho požádal poprvé?"
"Asi.. dva až tři týdny"
"Co? A kdy jste nám to chtěli říct?!" Jin vypadal dost překvapeně ale naštvaný nebyl
"Jine nezlob se"
"Ale já se nezlobím" plácl Kooka přes ruce a místo něj mě obejmul sám
"Už bylo na čase" dodal a všichni se usmáli
"Dovolte abych vám pogratuloval jako první"
"Jsi třetí"
"Co?" další šok
"Komu jste to řekli dřív než mě?!"
"T-taemin"
"Co? Kde je ten zm3d?"
"Nechte ho" řekl Jungkook
"O co jsme přišli?"
"O nic"
"Já vlastně taky nevím jak to s Taeminem bylo než jsem tam přišel já"
Povzdechl jsem si, teď už se o tom stopro budu muset bavit
"Prostě přišel do mojí kanceláře, chtěl si se mnou promluvit, šli jsme do jídelny, omluvil se mi a přišel Jungkook, zjistil jsem že má Taemin přítele a tak nějak jsem mu s Jungkookem vyklopil i to že mě požádal o ruku" řekl jsem dost stručně
Chvíli byli ticho
"On má přítele"
"Jsou spolu rok, jmenuje se Yuta"
"Aha" řekl nakonec Yoongi který až do teď mlčel
"Takže.." odmlčel se Jungkook
"Budeme oslavovat nebo?"
"Až teď jsem si uvědomil že mě celou dobu objímá Jin ne Jungkook"
"E.. J-jine?"
"Oh jasně" zasmál se a sotva se odtáhl už na mě bylo další klíště jménem Jeon Jungkook
To jsem jim taky nezapoměl říct, ale tak aby se nenaštval, přece jen, před chvílí mě -znovu- požádal o ruku a nechci si tento den ničím kazit
------------
"Kooku?"
"Hm?"
"Nepůjdeme ven?"
"Hmm.. kam by jsi chtěl?"
"Co třeba na pouť?"
"To zní dobře" usměje se a odloží počítač s prací
Přitáhl si mě k sobě a posadil si mě na klín
Jemně jsem sebou cuknul protože naše dnešní noc byla velice záživná a mě bolí spodní část mého tělo
"Ještě pořád to bolí?"
Kývl jsem a začal rudnout
Najednou jsem měl pocit-
Vylítl jsem a na bolavý zadek jsem úplně zapoměl
Vlítl jsem do koupelny a sedl si před záchod, sotva jsem to udělal začal jsem zvracet
"Jiminie? Děje se něco?"
Vešel Jungkook a hned co si všiml co se děje seděl vedle mě a i když nemám vlasy dlouhé držel mi je aby mi nepadali do toho-
Už jsem nezvracel ale mým tělem stále prolétali silné dávicí křeče
Vyčerpaný jsem se svalil na Kookovu hruď a on mi ubrouskem utřel pusu
"Zlatíčko? Jsi v pohodě?"
Z jeho hlasu šel slyšet strach a ne málo
"Hm"
"Půjdeme si lehnout" zavelel a zvedl se se mnou
Položil mě do postele a hned si lehl vedle mě
"Už dobrý? Nechceš už zvracet?"
Zakroutil jsem hlavou na nesouhlas
"Co tě to tak najednou popadlo, z jídla? Nebo?"
"Nevím"
"Spinkej" pohladil mě po vlasech a prohrábl mi je
--------
Probudil jsem se a zase mi bylo na zvracení
Snažil jsem se to zadržet ale to se mi nepovedlo
Rychle jsem si sedl, přece jen, lepší na podlaze než na posteli a Jungkookovi ne?
"Jimine?" probudil se Jungkook
To by mě zajímalo z čeho toto zase mám
Vylítl a už seděl vedle mě a hladil mě po zádech
"Promiň" svalil jsem se na postel
"To nevadí, uklidím to, je to jen podlaha"
Opatrně si položil hlavu na mojí hruď a na chvíli zavřel oči
"Co když jsi nemocný?"
"Já nevím"
"Nebo-
Jeho hlas se zadrhl a začal zrychleně dýchat
"Co?"
"T-těhotný?"
Začal jsem se dusit, kdybych měl po ruce nebo v puse pití už to skončilo na Kookovi
"Promiň"
"Ne ne dobrý" začal jsem se smát
"S tebou by mi to nevadilo"
"Jako počkat! Takže kdyby to bylo možné tak?"
"Ano Jungkooku kdyby to bylo možné dítě bych s tebou MOŽNÁ měl" na slovo možná jsem dal důraz protože přece jen si tím nejsem jistý no a prostě..
Stejně asi to štěstí že bych mohl být těhotný nebudu
"Ale teď jsi spíš nemocný"
Chtěl mi dát obyčejnou pusu na tvář ale-
"Kdyť ty úplně hoříš! Máš asi horečku"
Vyskočil z postele a do pár sekund tady byl s obkladem
"Sundej si tričko"
"Cože?"
"Ta horečka musí dolů! Hned!"
"Ale-"
"Prosimtě neříkej že se stydíš?"
Zrudl jsem
"Zlato..."
Povzdechl si a začal mi pokládat jemné polibky na krk, na rameno a potom mi pomaličku začal sundavat triko
Sundal ho úplně a pro moje pohodlí mě nepřestával laskat na krku a ramenech
Položil mě a zakryl peřinou
"A teď odpočívej"
"Ano pane" zasmál jsem se
"To není.. nebo bylo by to vtipné ale teď musíš odpočívat"
Lehl si vedle mě
Proč on je pořád zdravý a já ne?
Položil přeze mě jednu ruku a nohu
