24

67 4 0
                                    

Usínám vedle jeho postele
Sestřička říkala že můžu jít domů, prý se o něj dobře postarají, to nepřichází v úvahu, byli jsme od sebe rok.. rok.. ukápla mi slza, znovu už nic takového nedopustím
Po tváři mi sklouzlo několik slz a já málem dostal infarkt když mi je Jungkook setřel
"Jsi vzhůru?"
"Už asi pět minut.. zůstal si tady i přes noc?"
"Ano, taky si se o mě staral když jsem byl nemocný, nezáleží jestli jsme spolu něco ne, srazilo tě auto a já se o tebe budu starat ať chceš nebo ne!"
Chtěl mě pohladit po tváři ale cuknul jsem
"Promiň" ztáhl ruku zpátky
Znovu se mu vybavili naše všechny vzpomínky.. a jako vždy jsem se neubránil slzám

"K čertu s tebou Jeone Jungkooku!"
Chytil jsem ho za tvář a přitáhl si ho do polibku

Jelikož si Jungkook pravou nohu zlomil tak i jednu ruku a jedno žebro nemůže být doma sám, já jako jeho bývalí přítel.. prostě to padlo to mě, musím se o něj postarat
Každý den mu vařím, koupu ho - ano slyšíte správně - se vším mu pomáhám, a odměnou ačkoli to nesmím dát najevo.. jsou mi každý večer jeho příjemná objetí

"Jimine?"
"Co je?"
"Promiň.. ale"
"Máš žízeň? Hlad? Chceš si jít lehnout?"
"Ch-chci být s tebou" řekl
Jemně jsem se usmál a z pokoje jsem šel do obýváku
"Jak si přeješ" sedl jsem si vedle něj
"Ale.. já myslel-"
Obejmul jsem ho a zavrtal nos do jeho hrudi
"Mám tě rád" pošeptal jsem
Tolik mu chci říct že ho i po tom roce a půl miluju.. ale bojím se, on už mě určitě nemá rád..
"Vím že mi to nedovolíš.. ale můžu?" hodil pohled k mým rtům
"Ty jsi hlupák Jungkooku" přitiskl jsem svoje rty na jeho
"Nejsem" řekl když jsem se odtáhl
"Ale ano jsi"
"Já vím že mě pořád miluješ Jimine.."
"Ale ty nemiluješ mě.."
"Jenže moje city k tobě se nikdy nezměnily"
"Jak to myslíš? Stále mě miluješ?"
"To víš že ano.. a vím že ty mě.. ať si to chceš přiznat nebo ne"
"Jste nějaký všímavý pane Jeone" usměju se
"Jimine.. miluješ mě? Pořád? Po tom všem?"
Co mu mám říct.. lhát mu že ne nebo mu říct pravdu a dát se s ním po tom všem zase dohromady
"Ano Jungkooku.. mé city k tobě zůstaly stejné.. i když jsem se snažil zapomenout nejde to"
"Takže.. b-budeš m-
"Budu tvůj přítel.. znovu"
"Miluju tě"
"Já vím.. já tebe taky"
Chtěl mě obejmout ale trochu to nedomyslel
"Auu"
"Pořád máš zlomenou ruku a žebra zlato"
"To mi chybělo" slastně se usmál
"Hm.. mě to stále chybí"
"Zlatíčko" oplatil mi to
"Teď už ti to nechybí"
"Hm"
"Děkuju ti Jungkooku"
"Já děkuju tobě Parku Jimine"
"Snad Jeone Jimine?"
"Ale-
"Nikdy jsme o zrušení zasnoubení nemluvily Kookie"
"Ah já už nemůžu být víc šťastný"
"Já bych mohl být víš šťastný" našpulím rty
Dal mi rychlou dětskou pusu ale i to mi stačilo
"Miluju tě králíčku"
"Já tebe taky mochi kuličko"





mabye other time |2|Kde žijí příběhy. Začni objevovat