Ztracená (Fan Fikce - Nik Tendo)

2. Kapitola

Dominik



      Nenechal jsem se jejím hlasem oklamat. Fanynky na vás zkusí cokoliv, aby dostaly, co chtějí.
 „Tak co chceš?" zeptal jsem se trochu mírněji, aby si nemyslela, že jsem nervák.
Chvíli nad odpovědí přemýšlela. Krčila obočí a nadzvedla koutek pravého rtu. „Já vlastně nevím," odpověděla najednou.
 „Co?"
 „Že nevím," okřikla mě a pohodila rukama.
Byl jsem z toho zmatený, řekl jsem si, že je asi nějaká zfetovaná, tak jsem se otočil a zamířil si to domů. Měl jsem toho za celý den už po krk a nechtěl jsem se zabývat nějakou labilní feťačkou.
 „Počkej, prosím!" zavolala, když si všimla, že odcházím.
Zastavil jsem se, i když jsem nevěděl proč.
 „Pomůžeš mi?"
Pozvedl jsem obočí. „Chceš prachy?"
 „To ne."
 „Tak co?" docházela mi trpělivost. Při dýchání se mi rozšiřovaly nosní dírky. Musel jsem vypadat jako rozzuřený býk, zatímco ona vypadala jako zmatená víla. Byla tak něžná a hebká a její jemné rysy v obličeji mě úplně ohromily.
Přišla ke mně blíž. Drdol se jí najednou rozpletl a vlasy jí zplihly podél obličeje. Sahaly jí až do pasu.
 „Vlastně nic, promiň," řekla, otočila se odešla.
 „Cože? Děláš si srandu?" zeptal jsem se, ale marně. Neotočila se a ani nezpomalila. Chtěl jsem zavolat znovu, ale zvonil mi telefon.
 „Co je?" zařval jsem.
 „Co řveš, to jsem já, Klára."
 „Aha, promiň, co je?"
 „Mrzí mě ta menší hádka, můžu se stavit a promluvíme si?"
 „Jo, klidně," odpověděl jsem bezmyšlenkovitě. Myšlenkami jsem byl pořád u té holky.
     Klára na mě zvonila asi za půl hodiny od telefonátu. Vypadala skvěle, ale něco v mé hlavě, nějaký hlásek, mi řekl, že nevypadá tak dobře jako ta holka před chvílí.
 „Ahoj," řekla trochu opatrně.
Pozval jsem ji dál a nalil jí sklenici bílého vína. Usadila se do obýváku na sedačku a prohlížela si byt, jakoby tady byla poprvé.
 „O čem chceš mluvit?" zeptal jsem se a podal ji sklenici. Trochu usrkla a pak jí položila na stůl.
„Chci mluvit o nás."
Posadil jsem se vedle ní a přemáhal se, abych nebyl protivný. Nezaslouží si špatné chování.
 „Poslouchám," řekl jsem a pokusil se o úsměv.
Začala mluvit a já hned přestal poslouchat. Pořád jsem myslel na tu dívku. Došlo mi, že to asi nebyla fanynka. Chovala by se jinak. Jančila by a hopsala na místě a nečekala by na mé otázky, prostě by se na mě vrhla a objímala by mě dokud bych jí sám neodtrhl. Ona ale jen stála a pak odešla. Byl jsem úplně zmatený a něco ve mně chtělo vědět víc. Chtěl jsem vědět, co je zač, jak se jmenuje, odkud je.
 „Posloucháš mě?"
Přikývl jsem. „Jo, určitě."
Byla tak krásná. Neměla skoro žádný makeup, vlastně bych si dovolil tvrdit, že neměla vůbec žádný. Byla přirozeně krásná, vlasy měla lesklé a na pohled hebké. Klára byla taky krásná. Menší blondýnka s dokonalým tělem, ale ta druhá byla úplně jiná.
 „Tak co na to říkáš?" zeptala se najednou.
Úplně mě to zaskočilo. Chvíli jsem přemýšlel. Nenapadala mě ale žádná normální odpověď, tak jsem řekl: „Nevím."
 „Myslela jsem si, že takhle odpovíš," řekla trochu smutně.
 „Promiň, asi to se mnou není úplně takové, jaké jsi chtěla, že?"
Zavrtěla hlavou. „To teda ne."
 „Já ti říkal hned na začátku, že jestli mě budeš chtít, tak nejsem dobrej přítel."
Nic na to neřekla. Jen dál seděla a pila víno.
 „Jsem unavený, asi půjdu spát."
 „Hm, jasně, já už půjdu, neboj," řekla, zvedla se a mířila ke dveřím.
 „Kam jdeš?" zeptal jsem se zmateně.
Otočila se a střelila po mně stejně zmateným výrazem. „No, domů."
 „Myslel jsem, že tady přespíš, když je tak pozdě."
Než stačila něco říct, políbil jsem jí. Upustila kabelku z ruky a ta hlasitě dopadla na zem. Líbal jsem jí dál a nenechal se rozhodit tím, jestli se jí něco rozbilo nebo ne.
 „Chci tě," vzdychla.
Odnesl jsem si jí do ložnice jako nějaký triumf. Svlékli jsme si navzájem oblečení a hned šli na věc. Šlo o rychlou akci. Žádné zdržování předehrou. Navíc jsem byl dost unavený a chtěl to mít rychle hotové.
Nevypadala naštvaně, takže jí rychlovka asi taky nevadila. Políbil jsem jí na dobrou noc, objal jí zezadu kolem pasu a spokojeně usnul.
     Zdála se mi taková zvláštní změť snů. Nejdřív jsem se stal Carlem z GTA San Andreas a padal z mrakodrapu. Ve druhém snu jsem byl na koncertě Miley Cyrus, která po mně hodila kalhotky. A třetí sen byl o tajemné dívce. Něco na mě z velké dálky volala, ale nerozuměl jsem. Pak najednou zmizela a ja se s trhnutím probudil.