Pozna A: Ahoj koťátka, yes vaše autorka ještě není zakopaná někde pod zemí
a může s velikým úspěchem prozradit informaci, že odmaturovala s vyznamenáním na střední škole a zároveň od září nastupuje na jazykovou školu.
Tadá!🥳🥰...ale teď už ke dílu, vím, že jsem jistě mohla něco vydat už hodně dávno, ale věci okolo se zdály být víceméně moc zatěžující psychicky
a fyzicky, než abych dostala dostatečnou inspiraci na psaní
Ale nyní jsem zpět. 🥳
Omluvte chyby a čekání.
Počet slov: [ 615 🥳]
-Kath. 🥳
Všecko mělo být konečně zase
v normálu, mělo to být prostě zpátky ve starých kolejí, aspoň
v to nyní čerstvě obarvený černovlásek s cigaretou mezi omlacenými klouby levé ruky stojící neklidně na balkóně doufal.
“Už nekouřím...„ pokaždé stejná věta hned pár hodin poté, co další toxická látka opustila jeho ústa do vzduchu, ale přesto jistá část zůstávala usazena v jeho plicích jako vědomí toho všeho, co se vlastně stalo a děje stále mezi ním a dvěma členy skupiny kdykoliv se ocitnou v pokoji sami.
Jeho tělem jako by projel chlad
a elektrický výboj odnikud zároveň...Nebyl to vyloženě nepříjemný pocit, ale vědomí, kam až by to mohlo vést ano.
Nemůže milovat oba dva stejně.
Nemůže být s oběma, vždy tady bude někdo navíc, někdo kdo bude tak pravděpodobně trpět, někdo kdo by si býval zasloužil o dost lépe s někým, kdo nemá mezi ním a sebou další osobu.
Ale navzdory tomu to očividnému faktu nic Taeho nenutilo to jakýmkoliv způsobem změnit.
Neklidný úsměv na jeho bledé tváři se nezměnil, poslední potah z cigarety jejíž nedopalek opatrně uhasil o zábradlí a vyhodil a jeho ještě z tour tmavě nalíčené oči se zastavily na jednom neurčitém bodu vyhlídky, jež z balkónu měl...
Věděl lépe, než kdokoliv jiný, že
k prokouknutí jeho lži ohledně přestání jeho zlozvyku stačí tak málo, jako je otevřít dveře balkónu, vyjít ven a stoupnout si před kohokoliv z členů, zvlášť pak jeho bělovlasého Hyunga, ano...Min Yoongi nemusel ani stát u něj, aby jeho oči propálily díru do jeho zad a očividně přesným vědomím jeho prohřešku.
Provinilost se vždy ale dostavila poté, kdy už stejně porušil slib.
Hamba....ale ani ta není dostatečně odporující věcí vůči jeho hnusné závislosti, jež si vybudoval. Stejně jako jeho jizvy, nikdy vlastně úplně nevybledly.
Vždy tam byly a budou.
A Taehyung věděl, že jeho city jsou jako ty jizvy, kdykoliv myslí, že žádné už nemá, přibudou nové.
Ohromující pocit uvědomění.
“Kookie!!!!„ hlasy jež se začaly překrývat z místnosti od dvě místnosti dále jasně poukázaly
na fakt, kdo se konečně vrátil.
Kdo byl zpět doma.
Taeho srdce začalo bít rychleji, téměř jako o závod. Ne stresem, ne díky negativní stránce jeho pocitů, ne, byl šťastný.
Jungkook byl v pořádku. Živý.
A tady. Taeho nohy se rozešly samy od sebe směrem z balkónu ven, nějak ho nezajímalo, že smrad z cigaret rozhodně nezakryje jeho široký a víceméně skutečně upřímný úsměv na tváři.
Ten moment kdy uviděl mladšího usměvavý obličej a jejich oči se setkaly byl vším, co si mohl kdy přát mít...hromadné objetí jež pak následovalo bylo vším.
Navždy.
A on věděl, že ať už jsou jeho city jakkoliv zmatené, jsou právě teď
a jsou real, tak real jako on nebo oni. Skutečně mu záleželo na své skupině a na nich dvou.
Bez ohledu na strach jak přijme toto okolí a nebo třeba jeho bližší okruh lidí.
Věděl co chce a věděl to teď.
Dodatek A: Tohle je kratší úryvek, ale z toho důvodu, že mám určitě v úmyslu brzy vydat "druhou" část této kapitoly.
Buďte pozorní! 😂🥰
Budu ráda i za sebemenší podporu, za jakékoliv jedno přečtení a budu se těšit na Vás všecky příště...s love Vaše Katy :3
ČTEŠ
𝔽𝕒𝕜𝕖 "ℙ𝕒𝕣𝕒𝕕𝕚𝕤𝕖„
Fanfiction["Is Everything Alright?„] He Asked Meanwhile His Voice's Trembling With Just One Breathe And His Eyes Are Observing My Face..."I'm fine.„ [A Little Lie Hurt No One, Right?] ★★★★★★★★★★★★★★★★★ People Are Lying To Each Other All The Time And So Hide...
