Pozna A: Ahoj všem, konečně jsem se dokopala pokračovat, vím že je to po zatraceně dlouhé mezeře a nemám proto ani žádnou omluvu sama sebe.
Klasika, že? (͡° ͜ʖ ͡°)
Berte to jako prázdninovou kapitolu, po delší době a hlavně jako další vývoj děje.
A pro ty co chodíte již do práce a nemáte volno, silné nervy
a třeba vám tato kapitola udělá všem den lepší...
doufám v to.
Omluvte tu hromadu chyb
a překlepů, co zde najdete.
-Kath. ❤
--------------------------------------------------
Nastal ten dlouhodobě očekávaný den D.
"Asi se ptáte, co je to den D?„
No zkráceně, po všem tom tréninku choreografií a hlasové kapacity jak vocálů a výšek tak
i rapu, nastal čas na náš
Coming out na stage.
Neustálé napětí mezi mnou a téměř celou skupinou BTS tomuto faktu nějak nevypomáhal.
*Jako bych byl snad málo nervózní i bez toho, aby mi Jimin (zatracený) Park neustále vysílal vraždící pohled, kdykoliv na mě Jungkook zaujatě zíral, div že mě nesvlíkl pohledem, nebo snad kdykoliv Yoongi v mojí přítomnosti chytil barvu
rajčete!* posmívaly se mi hlasy
v hlavě a já si nervózně pohrával
s mými prsty na rukou.
Nervozita působila, že jsem se celý jemně klepal, cítil se jakoby na mě neviditelná síla vylila odněkud kýbl ledové vody, která mě celého polila od hlavy
až k patám.
Nepočítám-li však tyto dva nepříjemná fakta, přibližně půl hodiny před zahájením tour
v Japonsku, tak všemu dodalo korunku když mi úzkost sevřela hruď jako by ji zužovala ocelová pěst.
"Nachvíli se posadím, jo?„
Vysvětlil jsem klukům polo hlasem a sesunul se na nejbližší židli v zákulisí, nevěnovali mi moc pozornosti. Jen přikývli.
Yoongi byl snad ještě bledší než normálně a to i přes fakt, že ho kosmetičky důsledně nalíčily.
Momentálně měl líčení do zlata, růžové panenkovské rty, na který jsem se snažil tolik nekoukat, pokaždé se mi tak vybavil ten moment co jsem ho již podruhé políbil. *Jsem to ale idiot!*
Obočí měl taky jemně zvýrazněné ale jinak byl stejný.
Světlé vlasy se mu lepily
k zpocenému čelu a byl dost nervózní.
Jimin měl natolik tmavé líčení očí, že jeho kočičí pohled pálil na kůži.
Nedokázal jsem s ním tedy navázat oční kontakt a už vůbec ne se podívat níž, stylisti se asi pokouší krom Army's zabít i mě.
Jimin na sobě měl tmavý outfit
s bílou džínskou a všecka moje snaha byla *Hlavně se mu nepodívej na zadek! Nesmíš!*
Nevypadal ale tak vynervovaně, jako třeba Yoongi nebo Hobi, ten se momentálně vůbec neusmíval, což u něj byl holý nezvyk.
Ani nebyl oproti těm dvěma nějak zmalován, jemné linky, trochu dodělaný obočí a slabě rty, stejně jako Jin-Hyung a Namjoon.
Tato trojice byla víc do šeda a bíla naproti Jungkookovi, ten stejně jako Jimin byl v černé ale líčení měl do modra, přišlo mi že tmavě modré stíny, až moc bijou s jeho hnědýma očima co mě každou chvíli propalovaly pohledem.
Otřásl jsem se, ani mi nedošlo,
že moje zkoumání členů sebralo celou půl hodinu času, uslyšel jsem moderátora lámanou korejštinou volat nás na stage
a můj krevní tlak vyskočil.
*Omg, nejsem připravený!* doslova jsem panikařil.
Ucítil jsem na rameni něčí ruku, patřila Jeonovi..."Pojď Taehyungu, nadešel ten moment, dáme do toho všecko, pro Army's a za nás
všecky, ano?!„ objasnil důrazně a pomohl mi vstát.
Snad poprvé jsem neměl chuť, zaslat jej do patřičných partií
s jeho návrhem a přikývnul jsem.
Nevím od kdy mi začalo tolik záležet na naší skupině a na našich fans, ale jeho proslov mě snad poprvé co vím vskutku motivoval se uklidnit a udělat své maximum.
Vyběhli jsme na stage a klasicky pozdravili publikum, který na oplátku ječelo nadšením, tleskalo a volalo jména členů.
Začali jsme naším debut songem až jsme se dopracovali jakýmsi záhadným způsobem až ke konci a to k našemu Heartbeat songu.
Tekl ze mě pot, byl jsem si jist, že moje líčení vypadá jako bych usnul nalíčený. *Takový vedro!*
S velikou námahou jsem dozpíval klepající se svou část a modlil se nechť mohu odejít do postele
a vyspat se. Tak unavený jsem byl.
Zanedlouho jsme se rozloučili za neskutečného hluku svých fanynek s publikem a mohli zmizet do zákulisí.
Bavil jsem se, ale snad nikdy jindy jsem necítil takový vděk že mohu sedět. Nic jsem nevnímal, byl jsem jak z gumy. Naprosto unavený.
"Taehyungu?„ oslovil mě někdo.
-------------------------------------------------
Dodatek A: Vím že jsem to usekla úplně, ale úplně debilně, nezabíjejte mě, prosím. 🏳
Ale i tak doufám že tahle část je moment, na který několik z vás čekalo, až se BTS ukáží na stage. (͡° ͜ʖ ͡°)
Jaký pak máte pocit z Taeho smýšlení o nich?
S láskou Vaše Katy. 🕊
ČTEŠ
𝔽𝕒𝕜𝕖 "ℙ𝕒𝕣𝕒𝕕𝕚𝕤𝕖„
Fiksi Penggemar["Is Everything Alright?„] He Asked Meanwhile His Voice's Trembling With Just One Breathe And His Eyes Are Observing My Face..."I'm fine.„ [A Little Lie Hurt No One, Right?] ★★★★★★★★★★★★★★★★★ People Are Lying To Each Other All The Time And So Hide...
