Pozna A: Ahoj všem.
A ano kapitola měla původně vyjít až v pátek, ale jelikož mi vyšel čas píšu ji už teď, snad to potěší a omluvíte moje chyby.
-Kath. ☘
--------------------------------------------------
Pořád ten samý problém, nejdříve udělám blbost já, on se vždy přidá a pak prostě odejde, jakoby nic.
Až moc lidí dělá jakoby nic,
když se toho děje tolik.
*Proč jsem si mu řekl?!*
* A co Jimin, sakra?*
Nechtěl jsem být v tomhle stavu...kdy nevím co vlastně chtít a co ne...ale byl jsem, zase.
Vztekle jsem si to napochodoval zpět. Od zítra cestujeme na první tréninky a pak i na turné a
já budu neustále v blízkosti obou dvou.
Koho???
Jimina a Jungkooka.
Ty dva si semnou nemile pohrávali a přišlo mi, že o
tom moc dobře vědějí.
*Takže hra na kočku a myš, že? Ale já nejsem ničí hračka!*
“Tae Tae?„ oslovil mi potichu hlas patřící Namjoonovi.
“Ano Hyung?„ přitakal jsem
a pohlédl na něj.
“Vypadáš unaveně, spal jsi dobře?„ zeptal se a položil mi ruku na rameno, nesetřásl jsem
ji a přikývl.
Skutečně o mě měl starost.
Viděl jsem to na něm.
A mrzelo mě to z nějaký tý části...Joonie byl leader a asi muselo být těžké mít takový paba na starosti.
Objal jsem ho. Překvapeně se usmál a zašeptal několik uklidňujících slov ze kterých jsem se nemohl aspoň nepousmát.
“Děkuji ti Hyung!„ zamumlal jsem tiše a odtáhl se.
Jeho kočičí oči s obrovskýma kruhama pod nima, ale už nesledovala mou osobu,
ale někoho za mnou.
Podíval jsem se tím směrem a bylo to jako úder pěstí do žaludku,
i když se mě fyzicky nikdo nijak nedotýkal.
*Jimin.*
“A-Ahoj Jiminie!„ vykoktal jsem ze sebe nejistě a mohl vidět jak se po jeho tváři rozlil potěšený škleb, pak mě i Namjoona pozdravil
a zeptal se kde je zbytek skupiny, načež jsme oba jen s nezájmem pokroutili hlavami, že nevíme.
Jeho přítomnost mě znervózňuje.
*Pomoc!*
Celé moje já si opravdu přálo zmizet.
Ale nešlo to tak snadno.
Prostě ne.
Rychlostí blesku se objevil u mě
a já jenom nasucho polknul
a pomalu, nejistě jsi ho prohlédl.
*Blond vlasy v očích, měl jiné ale odbarvil se, velký světle modrý svetr mu sahal až do půlky stehen jeho černých džínsů a stejnobarevných bot*
*Byl zatraceně hot!*
“Co je?„ zavrčel jsem jeho směrem podrážděně, ale on se jen pousmál a sklonil se k mému uchu, o který se otřel rty, než do něj nezvykle hlubokým hlasem zašeptal:
“No Taehyungu, zatím nic není, ale večer se to může velice snadno změnit, víš o tom že?„
odvětil a odtáhl se.
*Co si o tom mám myslet?*
-------------------------------------------------
Dodatek A: Tak názory?
s láskou Vaše Katy.❤
ČTEŠ
𝔽𝕒𝕜𝕖 "ℙ𝕒𝕣𝕒𝕕𝕚𝕤𝕖„
Fanfiction["Is Everything Alright?„] He Asked Meanwhile His Voice's Trembling With Just One Breathe And His Eyes Are Observing My Face..."I'm fine.„ [A Little Lie Hurt No One, Right?] ★★★★★★★★★★★★★★★★★ People Are Lying To Each Other All The Time And So Hide...
