Danielle Salvatore byla zlomená, když ji láska jejího života opustila u oltáře.
Myslela si, že se z toho vzpamatovala a vyrovnala se s tím, ale co se stane, když se vrátí a všechno se pokazí.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
,,Copak jsem pro něj nebyla dost dobrá?"
~|~|~|~💔~|~|~|~
,,Damone, Liz, co se stalo?" Zeptala se Danielle, když dorazila ke škole. Liz a Damon stáli trochu za školou, kde leželo také mrtvé tělo.
,,Našli mrtvé tělo. Pravděpodobně ho zabil upír. Museli jsme také přerunout všechny do školy." Vysvětlila Liz a Danielle trochu přikývla.
,,Musíme se také rozdělit. Já jdu na východ a Damon západ." Dodala ještě. ,,Půjdu s Damonem." Řekla Danielle okamžitě a společně vyrazili pryč.
Danielle bylo okamžitě jasné, že za vraždu mohla Rose a museli ji najít dříve, než policie. Nemohli dopustit, aby se to stalo.
No, sourozenci nešli zrovna pouze na západ. Šli na parkoviště, kde byla Elena.
,,Ahoj. Ozval se ti?" Zeptala se Elena na Stefana. ,,Naše miminko mě zrovna teď netrápí." Řekl Damon a předal Eleně kůl, než obě dvě začal táhnout pryč.
Trojice našla Rose zrovna tehdy, když napadla mladý mladý pár.
,,Dost." Snažil se ji zastavit Damon, ale Rose ho napadla.
Danielle raději odsunula Elenu dál a nechala Damona, aby se o to postaral. Elena Danielle popadla za ruku a trochu se víc chovala za ní.
Danielle nad tím protočila očima. Bylo jasné, že má Elena strach, to Danielle taky, ale o Damona. Bála se, že mu Rose něco udělá. Byla starší, silnější a také nevěděla, co dělá.
Nakonec se Damonovi povedlo Rose uklidnit.
,,To jsem udělala já?" Zeptala se roztřeseně Rose, když se vzpamatovala a všimla si mrtvé blonďaté dívky. ,,Ne. Já jim nechtěla ublížit. Nikomu." Vzlykla ještě. ,,Já vím." Řekl Damon.
,,Je mi to líto, nezlob se." Vzlykla znovu a podívala se na Elenu za Danielle.
,,Odvezu tě." Řekl Rose Damon. ,,Nemám kam, dlouho jsem neměla domov." Řekla Rose a Danielle jí bylo ještě více líto. Nezasloužila si to. ,,Ať to přestane. Prosím, ať to přestane." Prosila Rose.
Damon vzal Rose do náruče a nesl ji domů a Danielle a Elena ho následovaly.
Danielle později zůstala v obývacím pokoji. Nechávala Damoni a Rose nějaký prostot. Ne, že by se nechtěla rozloučit, ale věděla, že Damon se o ni staral víc.
,,Dan." Danielle se otočila na Damona, který se na ni smutně podíval. Danielle bylo jasné, že už zbývá posledních pár minut.
Také věděla, že bude chtít Rose zkrátit utrpení.
Danielle vstala a šla do Damonova pokoje, kde ležela Rose v posteli.
Danielle věděla, co má Damon v plánu, aby ji ušetřil bolesti a bude to nejrychlejší a nejsnadnější způsob.
Prožene jí srdce kůlem.
,,Ahoj, Rose." Pozdravila Danielle a lehla si vedle ní. ,,Danielle." Zašeptala strochu Rose. ,,Pojď, půjdeme spát." Řekla Danielle.
Danielle začala Rose hladit po vlasech a snažila se jí ukolébat k spánku. Potřebovala aspoň trochu uklidnit a také se prospat.
I když ani nevěděli, kolik času přesně zbývá.
Danielle si ani neuměla představit, jakou bolest Rose prožívá.
,,Damon má štěstí, že tě má." Řekla Rose po nějaké době spánku. ,,Má štěstí, že má tak úžasnou sestru, jako jsi ty. Možná jsme se znali krátkou chvíli, ale jsi skvěla dívka. No, žena. Každý, kdo tě zná, je šťastný člověk." Řekla Rose.
Danielle se nad tím trochu usmála.
Hned na to se otočila ke dveřím a podívala se na Damona, který se opíral o rám dveří a pozoroval dvojici.
Danielle Rose trochu stiskla ruku, než vstala a s tichým pláčem odešla do svého pokoje. Nechtěla vidět, jak Damon Rose zabije.
Danielle byla ráda, když ve svém pokoji uviděla stát muže v obleku, který byl u jejího okna.
Danielle k němu přispěchala a objala ho kolem krku.
,,Ona je mrtvá." Vzlykla. ,,Ššš. Bude to v pořádku, ano. Jsem tu s tebou." Uklidňoval ji Eliáš a dal pusu do vlasů. ,,Rose si to nezasloužila. Měla být konečně šťastná. Mohla mít konečně svůj prsten a chodit na slunce, mohla být volná." Pokračovala Danielle.
,,Proč každý kolem mě odchází nebo umírá?" Vyptávala se. „Každý ne, Ello." Řekl Eliáš. „Ale ano. Nejdříve má matka, potom kamarádka, ty, Rebeka, Nik." Vyjmenovávala a podívala se na něj.
Eliáš na to zrovna v tu chvíli neměl, co říct. Hlavně nevěděl, co má přesně říct. Věděl, že měla polovičně pravdu.
Vždyť on i jeho sourozenci ji skutečně jen tak opustili, hlavně Klaus. A ještě k tomu v tu nejhorší dobu a bez rozloučení.
Také pochyboval, že si Danielle přečetla dopis, který Klaus napsal. Bylo by to logické.
,,Copak jsem pro něj nebyla dost dobrá?" Zeptala se. „Ne, naopak." Řekl Eliáš.
Po nějaké době Danielle uslyšela bouchnutí dveří, což signalizovalo, že se Damon vrátil a odtáhla se od Eliáše.
,,Měla bych jít teď za ním." Řekla a Eliáš přikývl. Oba dva sourozenci potřebovali toho druhého a on je nemohl držet od sebe, to by nedokázal ani Klaus.
,,Je mi to líto, Ello." Řekl, než odešla. ,,Dobrý." Řekla, dala mu pusu na tvář a odešla do obývacího pokoje za svým bratrem.
Danielle se posadila vedle něj na pohovku a stočila se k němu. On ji na druhou objal kolem ramen a bradu si opřel i její hlavu.
,,Děkuju, že jsi tu pro mě. Nevím, co bych bez tebe dělal." Řekl Damon a dal jí pusu na temeno hlavy. „Jsi mé dvojče a já tu pro tebe budu vždy, když budeš potřebovat." Řekla Danielle.
Danielle také popravdě nevěděla, co by bez něj dělala. Pravděpodobně by byla ztracená a byla tak zoufalá, že by se pokusila zabít, protože by nechtěla být bez svého dvojčete.
Skoro celý život tam byl pro ni, staral se o ni, byli tam jeden pro druhého a jeden se mohl spolehnout na druhého.
Danielle čekala, dokud Damon pořádně neusne, než vstala a šla pro deku, kterou ho přikryla.
Ale nenechala ho tam samotného. Zůstala s ním, protože nechtěla, aby tam byl sám, když se vzbudí.
