Dostanu tě do kolen [KakaNaru - Na přání] ✓

5. Po škole 1/2

Naruto si nejspíše naivně myslel, ostatně jako zbytek třídy, že Kakashi to ve vodou nasáklém oblečení prostě nevydrží a zmizí z učebny. Takhle to dopadlo před několika týdny právě s Asumou. Kupodivu všech, však Hatake zůstal klidný, jako kdyby se snad nic nestalo, i když byl ostřejší na studenty, než kdy jindy, nehledě na to, že když přednášel a odkapávala z něj voda jako z vodníka, vypadalo to poněkud komicky.

,,Je mi jasný, že čekáte na to, že sbalím a potupně odkvačím pryč, ale to se pletete," ušklíbnul se šedovlasý, když se ten blonďatý zmetek posadil do lavice, ,,možná někteří z vás čekají na to, že se tady svléknu jako minule, ale to by bylo už vskutku velmi nevhodné. Navíc tu nechci zajistit zbytečné omdlévání nebo napnuté kalhoty."

Jeho pohled se zarazil přímo na Narutovy, který se překvapivě zajíknul a mírně zrudnul, než se vzpamatoval z šoku a opět se s odfrknutím ušklíbnul, zakládaje si ruce na prsou.

Kakashi nebyl z cukru, ani z nějakého křehkého těsta. Bylo to sice opravdu velmi nepříjemné, ale musel zatnout všechnu vůli, aby hodinu odvykládal. Ani v nejmenším neměl chuť opouštět učebnu jenom kvůli tomu, aby ti spratci měli volnou hodinu. Netušili, s kým si zahrávali. A jenom myšlenka na to, jak Uzumaki teprve odteď začne pořádně pykat, mu pod rouškou vytvořila šibalský úsměv.

,,Po víkendu si napíšeme test. Vaše téměř nulové znalosti mě vážně ubíjejí, jestli to takhle půjde dál, do maturitního ročníku se vážně nedostanete, o to se postarám," ukončoval zamračeně hodinu.

Třídou se ozvalo nesouhlasné skuhrání.

,,Můžete poděkovat akorát tak svojí tuposti," uchechtnul se Kakashi pod rouškou, ,,s Uzumakim se uvidím tady na konci vyučování. A chraň tě samotný Jashin, jestli se tady neobjevíš."

***

Na obědě ve školní jídelně Naruto skutečně přemítal o tom, zda-li se nemá na nějakou poškolu vykašlat a jít normálně domů Vždyť měl před sebou po dlouhém týdnu víkend a nechtěl si ho kazit tím, že by musel ve škole strávit víc času, než bylo nutné. Však co by Kakashi tak mohl udělat, kdyby se tam neobjevil? Dát mu poznámku? Pětku? Neomluvenou hodinu? Žaloval by řediteli? Podmínečně ho vyrazili? Možností byla velká spousta, ale přesto v mladíkovi hlodala zvědavost, jaké to asi s ním bude o samotě. Samozřejmě, že to bylo jeho rozhodnutí, rozhodně za to nemohl ani Kiba, Shino nebo Neji, kteří do něj hustili, aby se na to nevykašlal a ještě ho téměř prosili, aby se mu omluvil.

,,Nemám se mu za co omlouvat," odfrkl si zamračeně blondýn, ,,navíc potřebuju, aby mi navalil telefon. Co si jako myslí?"

,,Naruto," povzdechl si Neji, ,,takhle tě do čtvrťáku fakt nepustí. Copak si chceš opakovat rok?"

,,Když budu mít dostatečný znalosti, nemůže mě nechat rupnout jenom proto, že se mu chce. Klidně se pak nechám na konci roku komisionálně přezkoušet, aby viděli, že nejsem úplnej debil."

Neji protočil bělostnýma očima. Tohle bylo beznadějné. Když se Uzumaki pro něco nadchnul, nebylo s ním hnutí.

***

Uzumaki se ocitl v prázdné třídě. Zamračeně hodil svou školní tašku do poslední lavice na svoje místo a s povzdechem se rozhlédl po prázdném prostoru. Nechápal, co vlastně v pátek odpoledne ještě dělá. Měl se na to prostě vykašlat a jít normálně domů, jako každej jinej.

Frustrovaně si prohrábnul prsty svoje rozcuchané vlasy, než se zarazil.

No moment!

Ten zakuklenej zmetek má ještě pořád jeho telefon! No, tak to teda ne. I kdyby se měl postavit na hlavu, svůj mobil dostane zpátky. Nepřežil by bez něj víkend! Navíc... Navíc na to nemá ani právo mu ho brát. Nebyli přece na posraný základce!