Dostanu tě do kolen [KakaNaru - Na přání] ✓

6. Po škole 2/2

Mladý student musel nervózně přešlápnout na místě. Rozhodně se mu nelíbilo postavení v téhle situaci a už tuplem se mu nelíbilo, co s ním dělalo to, že je s tímhle chlapem sám v prázdné třídě. Před spolužáky a svými kamarády, když byl v chumlu lidí, se zdál být vyrovnaný, drzý, sebestředný, možná malinko arogantní, ale extrémně vzpurný, ale když měl stát tváří v tvář sám někomu, ke komu se tak choval, vypadal skoro jako vyplašené kotě a nebyl si jistý vůbec ničím. A to ho neuvěřitelně sralo!

Šedovlasý kantor k němu přistoupil a natáhnul k němu ruku, ve které svíral jeho telefon.

,,Teď si sedneš na prdel a napíšeš mi ten referát, který jsem po tobě před několika dny požadoval. Dokud ho nebudu mít na stole, nehneš se odtud."

Blondýnek chňapl po svém milovaném přístroji a přitisknul si ho na hruď jako kdyby to bylo malé miminko. Zamračeně se staršímu zadíval do tváře.

,,Nebudu ten referát psát."

,,Pak si tu teda posedíme hodně dlouho," odvětil Kakashi s povzdychem a šel si sednout za svůj stůl.

,,To ale nemůžete! Budu si stěžovat!" vyhrknul Naruto vytočeně.

Hatake se opět zasmál. Tohle ho začínalo docela bavit.

,,Klidně můžeš," pokrčil rameny, ,,ale co si myslíš, že s tím vzmůžeš? O co ti vlastně vůbec jde? Snažíš se mě odtud vyštípat nebo co? Chceš, aby sem nastoupil další idiot a ty sis mohl svoje trapné fígle na něm zase opakovat? Copak tě nikdy nikdo nenaučil, že opakovaný vtip přestává být vtipem?"

Uzumaki si jenom odfrknul a založil si ruce na prsou. Postával před Kakashiho katedrou a podupával si nohou, jako kdyby snad čekal, že ze sekundy na sekundu změní svoje rozhodnutí o tom, že tu budou trčet kdoví do kolika hodin. Upřímně začínal být poměrně nervózní z toho, že na tohohle chlapa nemá žádnou pořádnou páku, kterou by mu mohl srazit ten jeho sebestřednej hřebínek z hlavy.

,Musím najít něco, čím ho vykolejím. Musí přece něco takovýho existovat!' pomyslel si nevrle blonďák.

,,Srostly ti nohy z podlahou, že ses ještě nehnul z místa? Nebo ti jenom nedošlo, že to, co jsem řekl jsem myslel naprosto vážně?" ušklíbnul se Hatake pod maskou a pozdvihl obočí.

Opřel si lokty o katedru, zvedl předloktí, propletl do sebe prsty rukou a položil si na ně bradu. Stále se stejným výrazem, který se dal vyčíst v nezahalené části obličeje, mírně naklonil hlavu na stranu a čekal, zda-li ze sebe druhý vytlačí aspoň nějakou reakci.

Naruto přimhouřil varovně modré oči a nebojácně vystrčil trochu do popředí bradu.

,,Proč jste k nám vůbec nastoupil skoro v polovině roku? Není to nějaký podezřelý? To vás z minulý školy vyrazili, nebo nemáte potřebný zkušenosti a znalosti, a proto vás přijali na tohle místo jako nějakou návnadu, než najdou někoho pořádnýho?" vychrlil na něj na jeden zátah a doufal, že ťal do živého.

K jeho smůle se Kakashi hluboce rozesmál.

,Co je na tom tak vtipnýho, ttebayo?! To je ten chlap opravdu nějakej magor?!'

,,Nikdy bych neřekl, že mě zrovna ty dokážeš tak skvěle pobavit," kroutil nad ním Hatake hlavou a stále se posměšně uchechtával.

,,Nevím, co je na tom tak strašně vtipnýho," zavrčel na něj blondýn a zopakoval tak polovinu svojí předchozí myšlenky.

,,Vlastně je to spíš příjemná změna," zhodnotil šedovlasý a jak smích začal, tak i skončil.

Spokojeně si pro sebe pokýval hlavou, než se na Naruta pořádně podíval a očima jej sjel od hlavy až patě, až se blondýnek mírně zachvěl a zlehka zrudnul.