Winter Power (Avengers FF)

3. Výslech

     Ticho prořízly výstřely. Natasha očividně nechtěla vyjednávat. Postava bezvládně padala dolů.
     „ Připravte celu pro toho mimoně, " zavelela a chystala se s lodí přistát, aby mohla postavu dostat dovnitř.
     „ Tohle nebylo v plánu," rozzlobil se Steve a Tony s ním výjimečně souhlasil:
     „ To teda nebylo, co teď hodláš udělat? Zavřít ho do cely a přivíst na základnu?"
      „ S mimozemšťanem jsem ještě to štěstí neměla, nevím, co s ním bude, alespoň ho budeme mít pod kontrolou," podívala se na ně.
      „ Teď mě omluvte, jdu pro něj. A budu potřebovat pomoc, takže přistaňte s lodí a připravte tu celu, "
Tony poslechl a se Samem přistáli, postava bezvládně ležela na sněhu a nezdálo se, že by krvácela. Natasha se Stevem ji přinesli do lodi a rovnou ji dali do cely. Cela byla asi spíš pracovní název, byla to totiž krabice u neprůstřelneho skla, která měla za úkol ochránit posádku před možným útokem že vnitřku krychle. Osoba se po celu dobu letu ani jednou nepohnula.

                               ~~~

    Na základě osobu přesunuli do vyslíchací místnosti. Byl to velký, bílý pokoj, ve kterém byl jenom stůl, židle, polopropustné zrcadlo na stěně a lehátko, na kterém leželo bezvládně tělo osoby. Ostatní byli za zrcadlem a dívali se směrem do místnosti.
Wanda byla od přesunu osoby dost zamlklá, Vision neměl co říct, tak se odebral do společenske místnosti, Tony usilovně nad něčím přemýšlel a Natasha taky někam zmizela. Peter, Sam a Clint se nervózně rozhlíželi kolem sebe.

     Snad po půl hodině se postava nepatrně pohnula, to už byl za zrcadlem i Fury. Všichni se na osobu dívali. Teď už se posadila a dala nohy z lehátka dolů, rukama se však musela podpírat.
     „ Neměli jste žádný důvod střílet," ozvala se.
    „ Vidím že už jste vzhůru," ignoroval její hlas Fury, „ tak můžeme začít s výslechem," na chvíli se odmlčel a pak pokračoval:
    „ Vaše jméno,"
Osoba nereagovala.
     „Mohli byste mi přinést vodu, prosím?" podívala se osoba do zrcadla.
     „Ne, dokud mi nesdělíte vaše jméno," trval na svém.
     „ A k čemu vám mé jméno bude, smím-li se zeptat,”
     „ A k čemu vám bude ta voda,"
     „ Nezdá se mi, že byste tak se mnou měli jednat,"
     „ A proč si to myslíte?"
    „ Protože nevíte, kdo jsem,"
    „ Právě teď jste náš vězeň,” řekl rázně Fury a povzdech si:
     „ Ach, to bude na dlouho,”
     „ Dobře, nabídka. Když mi řekněte své jméno, donesu vám vodu, souhlasíte?"
Osoba chvíli mlčela, avšak pak odpověděla:
     „ Dobrá tedy, " souhlasila osoba, „ mé jméno je Winter," sotva dořekla své jméno, její skafandr odhalil obličej. Měla velké neústupné oči, malý lidský nos a mračila se.        „ Teď mi dejte vodu."
      „ A vy nemáte příjmení?" zeptal se se smíchem v hlase Fury. Osobě, tedy už Winter se takové zacházení nejspíš nelíbilo, protože se slezla z lehátka, když se postavila na jednu nohu nemohla došlápnout. Byla zraněná, ale i tak dokulhala k zrcadlu. Když u něj byla zvedla prst a zabodla ho do skla.
      „ Nevím, jak se tady na této planetě chováte k mimozemským zajatcům, ale tento přístup se mi vážně nelíbí. Nejdřív se mnou vyjednáváte, ale pak mě postřelíte, unesete mě na vaši základnu, necháte mě skoro vykrvácet a pak se mi ještě vysmíváte?" sotva dořekla větu, zrcadlo se obalilo do námrazy. Její dotek zmrazil zrcadlo, takže nebylo vidět ani na jednu stranu.
     „ A tohle předvádíte proč, abyste nám ukázala, že jste Elsa z Ledového království? A navíc ani nekrvácíte,"
Winter nepochopila přihlouplou poznámku o Else, a když se znovu prstem dotkla zrcadla, rozpadlo se na miliony kousků.
„ Moje krev není rudá jako ta vaše a radím vám dobře, nechtějte mě naštvat," zamračila se na Furyho, „jinak budete litovat, "
Nikdo se nezmohl na slovo.
„ A donesete mi tu vodu, nebo si pro ni mám dojít sama?" podívala se na všechny v místnosti.
    
     Za chvíli se objevil Vision se sklenicí vody v ruce a podal ji Winter přes díru ve zdi. Ta ji ochotně přijala a dokulhala se znovu k lehátku. Sedla si, zvedla nohy nahoru a kotník, na který nemohla došlápnout, polila vodou. Místo, kde vylila vodu, se zbavilo do světle fialova. Odložila sklenici a rukama si kotník pevně objala. Jakmile ruce odtáhla, nebyla tam už fialová barva, ale za to se vytvořila jakási průhledná schránka kotníku. Všichni na ni beze slova zírali.

 
                                    ~~~