Winter Power (Avengers FF)

12. Pepper

Po obědě Tony zrovna vášnivě diskutoval s Pepper, co ve vrátila z dovolené.
Do prostorné místnosti zavítal Peter. Jen pozdravil a šel dál.
„ Winter v pokoji není," zavolal na Petera Tony.
„ Kdo je Winter?" nechápala Pepper.
„ Naše nová ... no .....posila," objasnil Tony a chtěl se vrátit k předchozí konverzaci.
„ Posila? Jako nový člen Avengers?"
„ Ne, ještě členem není, je tady teprve pár týdnů,
Peter se opatrně protáhl kolem nich a zamířil do pokoje nakrmit kotě.
„Proč jsi mi nic neřekl? Kde bydlí a odkud je? " asi by v otázkách pokračovala dál, ale do místnosti přišla jako na zavolanou Winter.
Pepper si jí všimla a natáhla k ní ruku.
„ Dobrý den, vy musíte být Winter, že? Já jsem Pepper Potts. Moc ráda vás poznávám,"
Winter se jen zmateně dívala na všechny v místnosti. Ruku Pepper nepodala, protože nechápala, co má s tou rukou udělat. Schovala své ruce za zády a jen ji pozdravila:
„ Dobrý den, také vás ráda poznávám,"
Pepper nechala ruku zaraženě klesnout. Winter se cítila provinile a omlouvala se:
„ Oml-,"
„ Netřeba omluv," přerušila ji a natočila se k Tonymu,
„ Jestli si dobře vzpomínám, v pokojích není žádný nábytek, jak jsi mohl dovolit, aby bydlela v takovém-"
„ Do jejího pokoje jsem nastěhoval skříň, stolek a gauč, víc toho nepotřebuje, jak mi řekla," podíval se na Winter, pak znovu promluvila Pepper:
„ To vám vážně nevadí bydlet v tak holém pokoji? Já bych řekla, že se tam musí dokoupit nějaké dekorace a podobně, nechtěla byste něco?"
„ Mě to opravdu nevad-"
„ Ale mě ano, ještě teď zajedeme koupit poličky, psací stůl, kancelářské potřeby a v neposlední řadě nějaké rostliny, těch není nikdy dost," rázovala si to je dveřím, Tony za ní ještě volal:
„ Stůl už tam má!"
„ Říkal jsi stolek, to v tvém případě znamená maličký konferenční stolekček,"
„ Teď nevím, mám jít za ní?" zeptala se Winter Tonyho.
„ Raději ano, jinak vykoupí celé obchody,"
Winter vyrazila za Pepper, která už startovala auto a Peter se nenápadně proplížil do místnosti.
„ Dneska si s ní asi už nepopovídáš, chceš zavíst domů?"
Nasedli do auta a také odjeli.

~~~

„ Do jaké barvy byste chtěla ladit pokoj?"
Ptala se Pepper a přehrabávala se v obrovském množství dekorací v asi třetím obchodě.
„ Asi.... Bílá?" nerozeznávala barvy, ale podle toho, co říkal Peter, je to neutrální, klidná barva.
„ Bílá? Dobře, tak tedy bílá. Líbí se vám také nějaká jiná barva? Co takhle modrá nebo fialová. Mám pocit, že se k vám studené barvy hodí," přihodila pár zbytečností do nákupního vozíku.
Mířily k pokladně, Winter za celou dobu skoro nic neřekla, jen se podivovala nad množstvím pro ni zbytečných věcí v jednom obchodě.
Jako další byl na řadě obchod s nábytkem, ve kterém ještě nebyly. Vybraly zde bílý pracovní stůl se spousty šuplíků. Winter nic nenamítala, pracovat s Peterem u nízkého stolečku bylo dost nepraktické.
„ Mohla bych mít malou prosbu?" ozvala se Winter, když procházeli regálu směrem k pokladně.
„ Ano, ano, ovšem, co byste potřebovala?"
„ Víte, s Peterem jsme včera zachránili malé kotě a potřebov-"
„ Koťátko? Proč jsi to neřekla hned! Ale
Tony asi nebude rád, že máte domácího mazlíčka, ale to zatím vědět nemusí, že?" zasmála se.
„ Musíme koupit nějaký domeček, nebo něco podobného. A taky mléko, nebo co takové kotě potřebuje. Pojď, musíme do zverimexu,"

~~~

Ve zverimexu to zvláštně páchlo. Pepper se prodavače hned u dveří ptala, co tu mají pro kočky. Ani ne za deset minut odcházeli s taškami plnými věcmi pro to malé stvoření.

Už seděly znovu v autě. Husté ticho v autě se rozhodla proříznout Pepper:
„ Odkud vlastně pocházíte, Winter? Máte vážně zvláštní přízvuk, jste odněkud se severu?"
„ Já vlastně nejsem z-" zase nestihla domluvit.
„ Už vím, vy nejste z Ameriky, mělo mě to napadnout hned, jste odněkud z Evropy, že ano?"
Winter jí nechtěla povědět pravdu hned v autě, ještě by mohla havarovat, a tak raději souhlasila
„ Ano, z Evropy, ze severu,"
„ Páni. A líbí se vám tady? Myslím, že Amerika umí člověku učarovat, nemyslíte?"
Winter se nelíbilo, že mluví o Americe, ona sama o ní nic nevěděla. Musela nějak změnit téma.
„ Ano, Amerika je úžasná. Ale dovolte mi se zeptat, proč jsem vás poprvé viděla až dnes. Kde jste byla?"
„ Byla jsem na dovolené na Hawaii, velice kouzelné, ráda jsem si odpočinula a ....."
Dál už Winter neposlouchala, jen se dívala, jak se Pepper pohybuje čelist náhodu a dolů.

~~~

„ A hned to tu vypadá útulněji," pochválila nynější vzhled Winteřina pokoje Pepper.
Místnost teď opravdu vypadala jinak, bylo tu méně prázdných stěn a více všemožných, přesto pro Winter nepochopitelných zbytečností. Například takové pichlavé rostliny na okenním parapetu. K čemu asi tak sloužily?
„ To už je tolik hodin?" zalapala po dechu Pepper a zamířila si to ke dveřím.
„ No nic, Winter, já už musím jít, doufám že se zítra potkáme,"
„ Velmi vám děkuji za výzdobu pokoje, paní Pottsová,"
„ Není zač a pro tebe už jen Pepper," opravila ji a odešla.
Winter se dívala na malé kotě, Pepper navrhla, že by se mělo pojmenovat. A je to kočka, takže musela vypátrat nějaké pěkné kočičí jméno.

~~~

„ Páni, vypadá to tady úplně jinak, tak útulněji,"
Vešel do pokoje Peter.
„ Strávila jsem včera skoro celý den s Pepper na nákupech zbytečností. Nevím, k čemu je tady používáte. A navíc se mi tyhle pichlavé stromečky. Zdají se mi nebezpečné," přešla k parapetu.
„ To jsou kaktusy, lidé je mají rádi pro jejich vzhled, líbí se jim,"
„ Kaktusy? Zajímavé," podotkla Winter a kotě hlasitě zamňoukalo.
„ Měli bysme ji pojmenovat," konstatoval Peter.
„ Jaké jméno navrhuješ?"
„ Nevím, nic mě nenapadá,"
„ Já žádná pozemská jména neznám, tak je to na tobě,"
„ Nemusí to být pozemské jméno,"
Winter přemýšlela. Napadlo ji pár jmen, ale žádné se nedalo přeložit do pozemského jazyku.
„ Co třeba Micka?"
Winter se na něj nechápavě podívala.
„ To je jméno?"
„ Tak co Lola?"
„ Ne, zní to jako nějaké citoslovce,"
„ Abby?"
„ Spíš ne,"
„ Millie?"
„ Nějaké další,"
„ Teď mě asi žádná další kočičí jména nenapadnou," hodil sebou frustrovaně na pohovku plnou nových polštářů pastelových barev. Na jednom polštářků spinkalo malé kotě. Peter je pohladil po maličké chlupaté hlavičce.
„ Nechceš sušenku, Winter?" vytáhl z batohu žlutooranžový balíček.
„ Sušenka?"
„ Dáš si?"
„ Nemůžu jíst,"
„ Tak co máš se sušenkou?"
„ Mohla by se jmenovat Cookie, jako sušenka,"
Peter se usmál na to malé stvoření:
„ Sedí to k ní,"
„ Takže její jméno je Cookie. Roztomilé,"
Cookie byla jejích nová kamarádka.

~~~

Tadaaaaaa nová kapitolaaa!!!
Jo já vím, že je pondělí. Neukamenujte mě prosiiiiim!

Děkujiiii😂

Vím že ta část není nějak zajímavá, ale dělám, co můžu. Můj mozek je ze školy vyšťavenej, takže 😂😂

Budu se snažit ty kapitoly psát lepší.
Jak zvládáte školu vy? Já jsem nastoupila na střední, takže to dojíždění a víc učení, ale myslím, že to časem sedne. 😁

A dvě stě přečtení!!?? Jste úžasniiiii!
Muluju vás 😍

~kopretinka