Winter Power (Avengers FF)

6. Pokec

      Od uvěznění Winter uběhly dva týdny a tým v ní přestal vidět hrozbu Země, ovšem nikdo nevěděl, odkud vlastně pochází.

      „ Odkud procházíte?” vešel do cely Fury. Winter byla přesunuta z výslechové místnosti do normální cely.
     „ Proč vás to najednou tak zajímá?”
     „ Protože mi to nedá spát. Představte si sebe v mé kůži. Na vaši planetu přiletí mimozemšťan. Vy nevíte, odkud pochází, nevíte celé jeho jméno, ale za to víte, že ten mimozemšťan vás může zmrazit lusknutím prstů a zatím vás nezabil a ani neutekl. Co byste dělala? ”
     „ Tak pro pořádek, nemám žádné jiné jméno. Na vaši planetu jsem nepřiletěla, nýbrž jsem zde z důsledku vybité energie  v lodi havarovala. A proč bych vás měla zabíjet? Co máte tady všichni se zabíjením?”
Záměrně ignorovala otázku o útěku, neznala Zemi, kam by bez lodi utíkala?
      „ Musíte mít příjmení, vždyť ho mají všichni, i ten asgarďan Thor ho má. Tak mi neříkejte, že vy ho nemáte. A co máme všichni se zabíjením? Když tu byl naposledy mimozemšťan, povraždil plno lidí, proto jsem obezřetný,”
     „ Takže mi dovolte vám objasnit proč nemám příjmení. Nechtěla jsem vám to původně říkat, ale vy jste vážně otravný.  Jsem pokus. Jsem jenom experiment, který si uvědomil svou vlastní existenci. Jsem jediná svého druhu ve vesmíru. Proto nemám příjmení,”
      „ Jak jste tedy přišla je svému jménu Winter?”
      „ Říkali tak experimentu, v překladu to doslova znamená chlad, mráz, zima,”
     „ Z jakého překladu?”
     „ Vy jste si vážně myslel, že mluvím vaším jazykem?” zasmála se, ovšem bez náznaku pobavení.
    „ Já ani nevím, jestli mám hlasivky jako vy. V laboratořích se nemluvilo hlasem, ale pomocí elektromagnetických vln, já tak mluvím pořád a překladač vše překládá do vaší řeči,” 
Fury na ni nechápavě hleděl.
     „ Předvedu, ” dvakrát si prstem poklepala na krk a když znovu otevřela ústa, aby něco řekla, ozývalo se jen slabé vrčení. Fury pořád zarytě mlčel. Winter si znovu poklepala na krk a usmála se:
     „ Nedivím se, že to nechápete, ”
     „ O jakých laboratořích jste mluvila?”
     „ O těch, ve kterých jsem byla stvořena,”
     „ Proč vás odtamtud pustili?”
Povzdechla si:
     „ Nepustili mě, utekla jsem. Nechtěla jsem být jejich zbraní,”
Fury se zatvářil podezřívavě,
     „ Pátrají po vás?”
     „ Myslím, že ano,”
     „ A vysledují vás až sem?”
     „ Ne, to si nemyslím. Z lodi jsem vyřadila sledovací zařízení z provozu a to, co jsem měla v sobě, jsem vytáhla,”
    „ Kde jste měla sledovací zařízení?”
    „ V mozku, mysleli si, že si ho nedokážu vyndat, mýlili se,”
    „ Dobře, raději se nebudu ptát, jak jste si vyndala sledovací čip z hlavy, ale zajímá mě, proč vás vytvořili,”
    „ Vědci zkoumali navazování stroje na nervy a experiment se vydařil, subjekt splynul se strojem,”
Fury vyvalil oko, dnes už nechtěl znát víc. Po chvíli přemýšlení promluvil:
    „ Slyšel jsem, že jste Wandě a Visionovi předvedla pár triků s vodou, jak to děláte?”
    „ Je to velice složité na vysvětlení, ale zjednodušeně je to tak, že mé ruce vysílají elektromagnetické pulsy a ty ohýbají molekuly vody. Nutno dodat, že mé ruce nejsou jen z organické hmoty, ale i z anorganických částí. Od zápěstí mám  zbytek ruky jen z vysoce inteligentního polokovu, který je navázán na mé nervové dráhy,
Fury se na ni díval, jakoby mluvila maďarsky, ale nakonec se zmohl na shrnutí věci:
      „ Takže vy jste vlastně kyborg, co utekl ze spárů svých stvořitelů, ”
     „ Asi ano,” zatvářila se zmateně.
     „ Páni, tak to jsme tady ještě neměli,” vydechl a zvedal se na odchod. Udveří se ještě zastavil.
    „ Ještě jedna poslední věc, ” otočil se na ni.
    „ Ukázala byste mi jak umíte čarovat s tou vodou?” ukázal na skleničku, co stála na stole.
Winter místo odpovědi jen zvedla ruku a začala jí lehce pohybovat nad hladinou. Za chvíli se v prostoru vznášela velká průhledná koule vody. Winter z ní vytvořila obláček a nechala ho se vypršet. Kapky se však zastavily těsně nad skleničkou. Až jim dala svolení, potůček se vylil zpět do sklenice.
    „ Páni, ” zvedl udiveně obočí,
    „ Tak oni vážně nekecali. No nic, děkuju za fajn pokec,” a zmizel za dveřmi.
    „ Měli bysme jí vážně začít říkat Elso, ” slyšela ho ještě brblat na chodbě.
Winter jen nepatrně zakroutila hlavou.

  
                                    ~~~

Dnes jenom dialog, snad nevadí😊

   ~kopretinka~