Na dně sklenky

529 54 12
                                    

Pomalu se prodíral davem lidí nočního klubu a ignoroval desítky cizích částí těl, které se mu, více či méně záměrně, otírali o jeho vlastní tělo. Světlomety mu v pravidelných intervalech vrhaly do tváře vtíravé barvy celého spektra a odrážely se od skel jeho černých slunečních brýlí. Několik lidí se po něm zvědavě ohlédlo. Mezi polonahými bytostmi divoce se svíjejících v rytmu hudby vypadal s kapucí staženou hluboko přes čelo nepatřičně a podivínsky. Několik pohledů na něm utkvělo o něco déle a on si vždy v hlavě položil otázku, zda byl poznán. Pro jistotu vždy odvrátil tvář a rychle se ztratil v mase těl.

Pohledem stále vyhledával podlouhlý bar, který se táhl v širokém oválu prostředkem tanečního parketu. V duchu klel nad rádoby originalitou designéra, který interiér a umístění baru navrhoval. Byl to určitě nějaký horlivý kretén toužící ukázat světu, jaké hrozně hyper super nápady dřímají v jeho vymleté kebuli.

Znechuceně zavrtěl hlavou a ohlédl se směrem k východu. Váhal, zda přeci jen nebude lepší otočit se na místě a vypadnout. Cesta skrz taneční sál však byla daleká a sucho v ústech se už hlásilo o pozornost. Poslední metry k baru jednotlivá zpocená těla netrpělivě odstrkoval z cesty. U baru naštěstí jako zázrakem postávalo jen několik drogami a alkoholem zmámených duší, takže si snadno probil cestu až k samotnému pultu a zamával zvednutou rukou svírající zelenou papírovou bankovku na jednoho z barmanů. Chlápek v černé košili ukázal směrem k němu tiché gesto říkající, že akceptuje jeho přítomnost a dál nadhazoval sklenice a flašky s alkoholem a pod rukama se mu rodily nejroztodivnější nápoje, které s hlasitým cinkáním vydával na tvrzené sklo dělící ho od ostatních návštěvníků klubu. Peníze sbírané z napřažených dlaní, strkal do hlubin kapes své zelené barmanské zástěry.

Trochu se přes pult naklonil a netrpělivě zamával na druhého z drinkových šamanů. Dřív než si ho stihnul všimnout, dotančil do jeho části baru první z barmanů. Beze slova pozvedl obočí na znamení otázky a odhrnul si lehce zpocené černé vlasy z čela. Mohlo mu být maximálně třicet, ale svojí roli sexy vypadajícího barmana zvládal bravurně. Na sobě měl perfektní ohoz laděný do barev celého klubu. Černá košile měla rozepnuté o jeden, či dva knoflíčky více, než by si tak drahý kousek zasloužil a rukávy vyhrnuté nad lokty odhalovaly pěkně tvarované předloktí. Být dvacetiletá pipka, rozhodně by tu kvůli němu nechal celou měsíční výplatu. Hádal, že v jeho pomněnkově modrých očí se utopily desítky a možná stovky žen. Nezáviděl mu. On sám jich měl tisíce.

Pokynul na láhev s vodkou a zamítavě zavrtěl hlavou, když barman sáhl do kbelíku s ledem. Barman lil průzračnou táhnoucí se tekutinu do nízké sklenky a zvedl oči k Tonymu, který mu na ruce ukázal zvednutý ukazovák a prostředník. Naservíroval tedy dvojitého panáka a postavil jej na ubrousek před Tonyho, který mu podal bankovku. Přitáhl si sklenici blíže k sobě a prsty váhavě přejížděl po jejím okraji. Na hladině uvnitř se odrážela světla diskotékových lamp v rytmu hudby.

Do pravého boku ho udeřil zřejmě jeden z tanečníků a Tony na poslední chvíli zachránil svůj netknutý nápoj, který se s nárazem rozhoupal po stěnách sklenky. Nasupeně se otočil k postavě, která ho málem srazila a pohled mu padl na drobnou štíhlou ženu naklánějící se co nejvíce přes barový pult. Špičky v converse teniskách jí pluly ve vzduchu v důsledku její snahy upoutat barmanovu pozornost mávající paží svírající pomačkanou bankovku.

„HEJ! Příště mnou můžeš rovnou vysklít celej bar!" Utrhnul se na ní skrz stisknuté rty do tenké nebezpečné čárky. Ohlédla se po jeho hlase přes rameno a zvedla tázavě obočí.

„Strčila jsi do mě!" pokračoval ve svém slovním ataku Tony a ukázal na svoje pití rozbryndané po pultu.

Ušklíbla se „Ou, promiň Starku. Koupím ti nový," mrkla na něj, otočila se a znovu se nebezpečně vyklonila do prostoru určeného pouze barmanům.

Na dně sklenkyKde žijí příběhy. Začni objevovat