První hraničářka, která ovládla živly

Kapitola Desátá

,,Proč jsi jim to neřekla?" Zeptal se mě další ráno Gilan. ,,Jako co? No on mně dal vodu, a od té doby umím ovládat čtyři živly. Neřekla jsem ti to proto, protože jsem se bála, že mě takto ještě nepřijmeš. A to jsem měla říct ještě před hraničářským velitelem. Pak jsem položila Agnel na záda sedlo, a začala utahovat popruh. Gilan přehodil Blaze přes sedlo vak, a ohýbal se pro toulce s šípy. ,,Jo tak to by znělo divně, a s titulem hraničářky by ses mohla rozloučit." ,,To jo. Víš co, celkem by mě zajímalo jak Lukase dostaneme. Umí létat a ovládat blesky, a taky létat. Myslím, že jen tak se nenechá zastřelit šípem, či podobně," řekla jsem. ,,Takže myslíš, že by jsi musela použít vítr, abys ses vznesla za ním do vzduchu, ale to bys ses neprozradila jenom Haltovi  ale celému Araluenu. A víš jak je většina lidí pověrčivá. Vždyť si myslí, že my hraničáři ovládáme černou magii. Potom by tě buď chtěli lidé upálit, nebo by tě chtěli použít jako zbraň," dodal Gilan. ,,Mohla bych ho zkusit nějak odtáhnout do lesa. A tam ho zabít," řekla jsem sebevědomě.  ,,Vždyť jsi učeň ani ne půl roku." To vešel do stáje Halt. Náš rozhovor okamžitě utichl. Halt zvedl jedno obočí jak to moc rád dělal. (já jsem ten výraz nenáviděla, protože skoro neumím vůbec hýbat obočím) ,,U Gorlogova žebra. Vy mě pomlouváte. Ta dnešní mládež."  Gilan se lekl, a začal koktat. ,,N... Ne H...Halte. My jsme jen přemýšleli jak dostaneme toho Lukase. Když léta a ovládá blesky. Silně pochybuji, že se jen tak vzdá, na tak ho zastřelí šípem. A tak Agnes napadlo, že ho bude chtít zabít, protože ji málem otrávil, a já na to, že těžko, protože je jen učeň. Že by ji musel jedině vyhrožovat smrtí. A my si nemyslíme, že je tak hloupý."   ,,To už nějak vyřešíme. Ale je vidět, že se z vás začínají stávat hraničáři. Také jsem nad tím přemýšlel." Řekl Halt. ,,Nasedat, dvacet minut na koni, deset pěšky." Vyhoupli jsme se do sedel, a vyjeli jsme. Zprvu jsme jeli lesem, potom přes most, který se dá v případě nouze rozebrat, potom vesnicí, pak přes louku, až jsme zase dojeli do lesa. Po deseti minutách v sedle. Halt zastavil. Zašel kousek do lesa na mýtinku. ,,Tady se utáboříme. Agnes jaké bude dnes v noci počasí?" Zeptal se Halt. ,,Nemělo by pršet."  ,,Dobrá." Odpověděl Halt. ,,Postarejte se o koně, a pak zajděte k potůčku pro vodu." S Gilanem jsme šli je koním, ti klidně stáli. Odsedlali jsme je a vytřeli do sucha. Potom jsme šli nabrat vodu do skládacího věder. Gilan zvedl vědro, a ponořil ho do vody. Já jsem jednoduše zvedla část vody, a položila ji k sobě do vědra. ,,No co musím trénovat." Podívala jsem se na Gilana, který vypadal celkem vyděšeně. ,,Ty se nebojíš, že to Lukas zjistí?" ,,Dal mi ty schopnosti, takže nemá cenu to před ním skrývat," řekla jsem.  Potom jsme zvedli vedra, a šli k Haltovi. ,,Co děláte Halte?" Zeptal se Gilan. ,,Dělám vám převleky. Budeme za prosté vesničany. Co jeli na trh koupit ovce."   V duchu jsem se smála, až jsem se za břicho popadla. Halt byl vše, jen ne prostý vesničan co kupuje ovce. ,,Dnes mám já první hlídku, druhou Agnes, třetí Gilan a potom mě vzbudíš Gilane." Řekl Halt. ,,Zítra bude úplněk."  Potom jsme povečeřeli placky, které Halt upekl, dali si kávu, a já s Gilanem jsme usnuli.

Přečtěte si nové příběhy na profilu❤