První hraničářka, která ovládla živly

Kapitola Osmá

Když jsme se vrátily do chaty bylo odpoledne druhého dne. Odsedlali jsme koně, a vystřeli je do sucha. Potom jsem Angel tajně dala jablko. A dotkla jsem se žlabu (v tom je voda pro dobytek) a soustředila jsem se na vodu, aby se alespoň trochu pohnula. Zvedla jsem ji, a Angel zastřihala ušima. Vyndala jsem odtud menší kousek vody, a ten původní jsem dala zpět do žlabu. Ten maličký kousek jsem pomalu dala na Angelina kopyta. Ta k tomu sklonila hlavu, a skoro ji vypila. Uhnula jsem stranou, a Angel šla za tím. Potom jsem ji konečně dovolila to vypít. Potom jsem kolem rukou udělala oheň. To se Angel lekla. Tak jsem ho zmenšila na malinké plamínky. Angel se na to dívala velmi nedůvěřivě. Tak jsem radši udělala pomocí květin věneček, a nasadila jí ho na hlavu. Byla strašně pěkná. Ale já už musela jít cvičit. Asi po hodině, mě Halt s Gilanem vyslal v rámci jízdy na koni k hradu Redmontu, pro zedníky. Mohly jsme tam strávit celý den. S Gilanem jsme po cestě vyzkoušely všechny druhy jízdy (Klus, cval atd...). Když jsme dojeli do města začali jsme se poohlížet po zedníkovi. Bylo dvanáct a my měli stále hlad. Vydali jsme se do hostince. Vybrali jsme si nenápadně místo.. Povídala jsem si s Gilanem, asi tak pět minut když došla Anne. ,,Ahoj, Agnes. Co ty tu děláš," zeptala se mě. ,,Nó víš jeli jsme s tady Gilanem pro úředníka, protože potřebujeme přístavy pokoj u chaty."  ,,Jak jste se poznali?" zeptala se opět Anne. ,,Nó táta byl ve válce. To si pamatuješ." Kývla a já pokračovala. ,,K nám došel Gilan, protože ho poslal Halt, že táta umírá. Tak jsme se tam vydali, a Halt mě přijal za svého druhého učně. Moc ráda bych se zeptala co tu děláš ty, ale máme strašný hlad.Takže já si dám dušené jehněčí,   A rybu."  Anne odešla, a Gilan se mě zeptal. ,,Co shopnosti?"  ,,V pohodě." Řekla jsem, a udělala kolem ruky plamínek. Potom vodu, pak rostlinu a nakonec trochu vítr.To už došla Anne, a povídala ona. V Redmontské opatrovně nastal den D. Neboli tehdy když si ji vezme nějaký Mistr za učně. Ona si vybrala Mistra Chubba, a sem chodí na brigádu.Pak jsme si s Gilanem objednali kávu, tu jsme do sebe kopli, a šli jsme dál hledat zedníka. ,,Halt bude naštvaný když dojedeme tak pozdě." Namítl Gilan. ,,Ty se zedníkem jeď. Ne moc rychle, já se ještě pro něco stavím." Rozešla jsem se ke krámu, a koupila jsem tam dost kávy. Potom jsem se vydala za Angel, a jeli jsme za Gilem a zedníkem.Konečně jsme dojeli k chatě, když slyšíme nadávky. ,,Kde jste do háje byli? Řekl jsem vám dojeďte pro zedníka. Vy jste snad prošli celý Redmont desetkrát dokola."  ,,Nó Halte vraceli jsme se ještě pro toto. Řekla jsem, a vytáhla jsem kávu. O cestě jsem na ni napsala pro Halta. Moc nás mrzí to zpoždění." Přidal se Gilan. ,,Tak fajn. Teď šup šup na louku. Gilane ty si sedni na konec louky, a ty Agnes. Musíš se dostat na druhou stranu, aniž by tě viděl. Potom se prostřídejte. Věřím, že se nebudete hádat, když je za tři měsíce sněm."  S Gilanem jsme se vydali na louku, a plížila se. Můj debilní zadek furt lezl nahoru. Gilan nešel vůbec vidět. Potom jsme si došli pro luky, a stříleli jsme. Pak jsme podle slunce určili, že jsou tak tři hodiny, vrátili jsme se k chatě zeptat se Halta jestli můžeme do lesa si procvičit stopy tam. Bohudík nám to svolil, a jenom co jsme vešli do lesa, nechala jsem si z dlaně vyrůst květinu. Pak jsem je spálil ohněm, a ten nechala zmizet. Takhle jsme s Gilanem dělali hovadiny asi tak půl hodiny, potom jsme šli za Haltem. Dneska vařil Gilan, a já s Haltem jsme cvičili koně. Když tu se z lesa vynořila nějaká postava.