Kapitola Třináctá

48 2 2
                                    

Když jsme odjeli na Caraway, padla mě nervozita. To co jsem chtěla udělat, mě strašně znervózňovalo. Bohudík to Halt vyřešil.

Prošli jsme celou vesnici, až jsme ho konečně našli. Pil zrovna nějaký nápoj s nějakou dívčinou. Byla jsem napjatá jak kočka, po které hodíš okurku.

,,Ten má dost dobrý vkus na holky," podotkl Gilan. Měla jsem co dělat, abych se nerozesmála. Halt se po něm podíval tím pohledem, ještě slovo, a budeš dělat všechny domácí práce sám. A tak se Gilan stáhl. Potom dívka odešla, a Lucas vzhlédl. Očividně si nás všiml, protože se zvedl, a odešel do jakési boční uličky.

Vešli jsme za ním, a já se zeptala. ,,Zapomněl jsi zaplatit?"
V tom se otočil, a za to co udělal jsem ho chtěla zabít ještě víc. Nasadil na sebe nevinný kukuč.

,,Agnes, jsi to ty, po tom našem přípitku jsem tě nemohl najít, hledal jsem tě vsude."

Tak jsem se naštvala, že jsem po něm okamžitě chtěla šlahnout kouli, ale ještě na to nebyl čas.

,,Lucasi, nehraj to mě. Vím kdo jsi, co máš v plánu, co jsi udělal, a oni to ví taky."

,,Takže vy víte, co mám v plánu. No škoda, že už to nikomu neřeknete." Na to po nás šlahl blesk.

Rychle jsem kolem nás udělala kopuli vody, a blesk tam chytla. Potom ten parchant si vyčaroval křídla a vzlétl.

,,Agnes, co to u Gorlogova ucha je?" Zeptal se Halt.

,,Já jsem taky otrávená. Ještě než jsem k tobě nastoupila. Neřekla jsem ti to, protože by jsi mě nepřijal, a ještě upálil za čarodějnictví. Nebo by jsi ze mě udělal vraždíci zbraň. Ale teď musíme toho parchanta dostat."

,,Ale jak to chceš udělat? On létá, a ty akorát ovládá vodu," zeptal se opět Halt.

,,Ona neovládá jen vodu. Ovládá vítr, vodu, zemi a oheň," řekl Gilan.

,,Ty jsi o tom věděl?"

,,Všechno ti řekněme Halte, ale teď už fakt musíme jít. Já vyletím, a rozhlédnu se po něm."

,,Dobrá, ale buď opatrná," řekli oba najednou.

Usmála jsem se. Odrazila jsem se od země, a vzlétla. Utíkala jsem po střeše, když jsem ho konečně zahlédla. Chtěla jsem po něm okamžitě vrhnout ohnivou kouli. Ale bylo by to moc zbabělé.

,,Lucasi..." Okamžitě se ohlédl, a já jsem po něm šlahla kouli. On se jí vyhl, ale koule letěla dál. Rychle jsem hodila vodní. Musela jsem ho dostat z města. Rozletěla jsem se k lesům.

První hraničářka, která ovládla živlyKde žijí příběhy. Začni objevovat