První hraničářka, která ovládla živly

Kapitola dvanáctá

Vybavili jsme se noži, a vydali se za tlusťochem. Netrvalo dlouho, a našli jsme jeho stánek. Pak jsme se schovali do stínu a čekali. Seděli jsme asi takhle tři hodiny, když slunce konečně zapadlo, a začali se balit stánky. Chlapec se chystal k odchodu. Sledovali jsme ho. Když najednou řekl Halt: ,,Zastav vlastizrádče." Chlapec se zastavil a otočil se. Obklíčili ho tři postavy. Chlapec všechny odhadoval, která je nejslabší, a mohl tak přes ní proniknout. ,,Kam odjel?" Zeptal se Halt, ledově tichým hlasem. Kdyby tento hlas použil na mě, okamžitě bych se bez odporu vzdala. Ale tento chlapec nebyl asi stejně chytrý. ,,Kdo odjel? Bylo tu spousta lidí, kteří odjeli." Hrál blbého. Začalo mi ho být líto. Halt nemá rád takovéto lidi. Opovrhuje jimi. ,,Moc dobře víš kdo. Lucas. Ten kdo daruje dívkám schopnosti, a chce nějak zničit tuto zemi." ,,Nikoho takového neznám." Odpověděl. To už bylo na Halta moc. Dvěma rychlými kroky k němu přišel a vytáhl saxonský nůž. ,,Podívej chlapče. Můj čas je velmi drahý, a celkem dost spěchám. Tak to okamžitě vyklop." Řekl, a přitlačil mu nůž na krk, až klukovi začal téct maličký pramínek krve. ,,Odjel na Carway. Chce ovládnout další dívky. Ale neříkejte mu, že jsem ho prozradil já. Došel by sem a zabil by mě." řekl kluk. Na to Halt neodpověděl, otočil se a šel. Vrátili jsme se do hostince. Tam jsme zaplatili, a jeli pryč. Jak jsme odjeli z hradu, převlékli jsme se do hraničářského. A jeli jsme směr Carway. A já už jsem pomyslela, jak Lucase dostat.

Drazí čtenáři, jsem strašně ráda, že čtěte mou knihu. Ano psala jsem, že to bude jiné, ale mě plány se změnili. Doufám, že vás to neomrzí. Ale k věci, mám pro vás dvě noviny.1. Něco vás nejspíš znepokojí. Ale čtěte dál. Pak se to zase napraví.2. Pokud se chcete na něco zeptat ohledně postav, můžete mi napsat na můj messenger. Kdo bude chtít tak ať napíše, vydavatelce knihy.