První hraničářka, která ovládla živly

Kapitola První

Jmenuji se Agnes. Agnes Wiliamsová. Je mi 14 a žiji Redmontském lénu. Mám tři bratry a sestru. Jsem z nich nejstarší. Tobbymu je 13, Adamovi a Danielovi 7 (jsou to dvojčata) a Wendy je 5. Moji rodiče jsou sedláci. Jednou budu taky sedlák, sice nechci, ale naši jsou příliš chudí, aby mi zaplatili nějakého Mistra. Od mala jsem chtěla do bojové školy, ale jelikož jsem dívka, stejně bych tam nemohl. Ale i tak se cvičím v boji. Střílím z luku, šermuji a vrhám noži. 

                                                                                                                                                                                                        Je léto, čas sklizní. Zrovna mám přestávku od hrabání sena a pletu Wendy věneček. Wendy upletu z chrpy a sobě z vlčího máku. Wendy v tom je roztomilá, má totiž vlasy zlaté jako obilí a oči jako dvě velké tůně. Je celá po mamce. Já mám tmavě hnědé a oči zelené jako kapradí. Po otci. Je poledne a proto se jdeme schladit do tůně v hájku. Skáčeme, cákáme se a stahujeme jeden druhého pod vodu.                                                                                                                                                   Po 15ti minutovém blbnutí, vylezeme na břeh. U hladiny si spletu vlasy do copu. Posmutním a vzpomenu na otce. Je ve válce. Ani nevím jestli žije. Hrozně se mi po něm stýská. Šance že přežije je malá. Je to totiž obyčejný sedlák. Navíc Wargalové jsou dost zuřiví. Ani si toho nevšimnu, ale po tváři mi steče slza. Ještě že jsem celá mokrá, takže to není vidět. Oblečeme se a vydáme se zpět na pole.