První hraničářka, která ovládla živly

Kapitola Třetí

Doma jsem zametala, když doběhl kluk asi stejně starý jako já. Zeptal se mě: ,,ty jsi Williamsová?" ,,Ano, proč?" Ptala jsem se já. ,,Posílá mě Halt. Tvůj otec je těžce zraněn. Je otázkou času kdy zemře." Upustila jsem koště.Chlapec mne podepřel, a odvedl k lavičce pod naším oknem. Můj pláč přivolal mamku a celou rodinu. Mamce jsem naznačila rty táta. Chlapec u nás přes noc zůstal. Zjistila jsem, že se jmenuje Gilan, a je to hraničářský učeň. Jeho učitel je Halt.Mamka u večeře rozhodla, že se vydáme k armádě.Gilan sice namítá, že to nemá cenu, ale ráno jsem se já, Gilan a mamka vydali k armádě. Po cestě jsme potkali wargala, ale Gilan ho zabil šípem. Ro byl jediný wargal. Gilan trochu vypadal vyklepaně, ale nedával to na sobě znát. Hraničář. Pomyslela jsem si, a trochu se usmála. Gilan si toho očividně všiml, a podíval se na mě jak na debila. Ale asi si řekl, že takoví lidé prostě jsou, nebo já nevím co. Trochu jsem posmutněla. Už ho nejspíš nikdy neuvidím. Byl tu jen jako poslíček. To už jsme dorazili k armádě. Teď můj smutek vystřídal strach. Strach o tátu.U začátku stál voják, a zeptal se nás : Co tu chcete?Mamka řekla jdu za svým mužem je ramen, a já mu nejspíš můžu pomoct. Potom Gilan vytáhl řetízek z bronzový dubovým listem. ,,Halt mě pro ně poslal. Jsem jeho učeň. Ty těžko vždyť máš meč, a hraničáři jej nesmí používat. Já jsem vyjímka. Jak o mně říkají jsem dobrý šermíř, takže by byla škoda tento talent zahodit." Už jsem toho měla dost. A tak jsem trochu zvýšila hlas, a řekla: ,,copak je hanba vidět mého otce. A člověka co mne i moji kamarádku zachránil před wargalem?" Nechtěla jsem brečet ne znovu před Gilanem. Vojáka to zřejmě dostalo do kolen. A tak jsem pokračovala. ,,Pokud jste otec či stále syn, tak určitě pochopíte můj vztah k otci. A jestli mne tam nechcete pustit jen proto, že jsem dívka, tak jste hlupák. Nemohla jsem na bojovou školu, protože jsme chudí a já jsem dívka. Ale já se snažím být jako kluk. Sice se všichni na mne dívají jak na blázna, že střílím z luku, místo toho abych vyšívala, vrhám noži, místo abych zpívala. Tak mne alespoň nechte se rozloučit s otcem doma mám 3 další sourozence. Všichni jsou mladší než já. Myslíte, že by taková pětiletá, Snadno zranitelná holčička snesla kdyby jsme se vrátily domu, aniž bychom pomohly nebo se rozloučili s tátou." To už voják nezvládám. A řekl : tak jdete, ale nešli jste z mojí strany jasný. Mamka jenom kývla, a šli jsme dal.