První hraničářka, která ovládla živly

Kapitola Šestá

,,Fajn, ty jdi za Haltem já za mamkou." Rozešli jsme se. ,,Mami, víš, jak chci na bojovou školu?" 

 ,, Ano? Tak Gilan mi nabídl, že se zeptá Halta jestli bych nemohla být hraničářka, protože: 1 umím střílet z luku, házet noži a plížit se. 2. Já nemůžu být sedlák. Tobby bude lepší. 3. Když jsem nemohla na bojovou školu, tak mi prosím dovol hraničáře."

,,  Agnes, já to to strašně přeji, ale co Halt. Pochybuji, že příjmem dva učně na ráz."   To jsem trochu posmutněla. Ale maličká Jiskřičku naděje stále byla. A já ji nenechám jen tak pohasnout.

 Ten týpek, kterého jsem léčila se mi představil jako Lucas. Přišel mi milý. Donesla jsem nám vodu. Napila jsem se, a začala jsem se cítit trochu divně. Odešla jsem do lesa  (všichni víme co dělat, a trénink to nebude). Když jsem se zvedla, pod rukou se mi udělal kopeček. Když jsem jí zvedla tak se zastavil. Nebyl to kopeček jak třeba krtčí hromada. Když jsem se zvedla pod nohama se mi udělali kaluže vody. Ty se zvětšovaly, a tak jsem vyskočila do vzduchu, a chytila se větve. Ta jaksi začala hořet. Vyhoupla jsem se na ni, a začala máchat rukama. Plameny zmizely. Teď jsem se dotkla tě větve, a spáleniny znovu obrostla. Naráz jsem uslyšela BAF! Neovládla jsem se, a jaksi jsem vytvořila malé tornádo. To zvedlo Gilana do výši tak pěti metrů, a pak zaniklo. Rychle jsem skočila ne zem, a dotkla se rukama země. Odtud vyrostl obrovský lopuch, po němž Gilan sklouzl k zemi. Rozhlédl se kolem, a málem začal ječet kdybych mu nezačala pusu rukou. ,,Gilane prosím mlč. Já vím, že to vypadá divně, ale opravdu nevím co se to se mnou děje. S Lucasem jsem se napila vody, a pak jsem šla jsem protože jsem myslela, že budu zvracet. No, a tady mi pod rukou vznikl, kopeček. Pod nohama zase voda, tahle větev hořela, a teď zase obrostla. Tak jo." 

,,Nevím sice jakto, že ovládáš živly, ale pomlčí. Halt tě přijal. A ty teď se nadechni a vydechni. Uvolni svou mysl. Teď se soustřeďte na jakýkoliv živel. Máš ho? Stačí když kývneš."   Kývla jsem. ,,Teď ho použij. Představ si jak ti jezdí na prstech, a potom po dlaních. A potom zaniká," řekl Gilan a já pokývala. Vybrala jsem si oheň. Fungovalo to. Postupně jsme zkusily všechny živly. Nejhorší to bylo s větrem. Gilan byl zase ve vzduchu, a pláštěnka kolem jen létala. Pomocí obří kapradiny jsem ho dostala dole. ,,Pojď jdeme za Haltem. Řekněme mu o tom," navrhl Gilan. ,,Ne ses zbláznil. Nebude mě chtít vzít za učně protože jsem čarodějnice v uvozovkách."   Když jsem se vrátila do stanu s nemocnými, snažila jsem se najít Lucase, ale on byl pryč. Už zapadlo slunce, když jsme se vraceli domů. Já si probrala pár věcí, a rozloučila se se sourozenci. Pak jsme se s Gilanem vydali do hraničářské chaty. S Gilanem jsem zatím měla společný pokoj, ale už se stavěla další část chaty.