Guys já se hrozně omlouvám, že tak přeskakuju, ale už tu knížku opravdu chci mít hotovou, protože už mě nic nenapadá a ta knížka už mě nebaví. Myslím si, že to nebaví i spoustu z vás. Takže tak, ale knížek mám vymyšlených spoustu takže hned začnu psát další.
Přesuneme se o tři měsíce...
Bříško už mám trochu větší. Pay stráví čím dál víc času s tou svojí kamarádkou. Upřímně se mi to přestává líbit. Toleruju to, ale asi né na dlouhou. Uslyším vchodové dveře a pak kroky, které míří rovnou do obýváku. Vyjdu z kuchyně a jdu se tam podívat. Payton sedí na sedačce a má ruce v dlaních. „Políbil sem jí." řekne sklesle a mně se v tu chvíli zastaví srdce. „Cože?!" vyjeknu. „Byla to jen pusa a nic jinýho se nestalo!" snaží se bránit. „Pane bože, je hezčí než já?!" zařvu na něj. „Ne!" zařve na mě zpátky. „Lháři!" do očí už se mi hrnou slzy. „Ne!" řekne zase Payton. „Všechno jsi zničil!" zařvu na něj. On se postaví a řekne: „Můžeš mě aspoň chvíli poslouchat?! Nic se nestalo!" zakroutím hlavou. „Nic?! Políbil si jí! Byl si venku celej den s jinou holkou! Jsem těhotná! Je to pro tebe kurwa nic?!" zakřičím na něj znova. „Jo teda ne!" zakřičí na mě on a promne si oči. „Kolikrát už si jí políbil! A neopovažuj se mi lhát!" řeknu s důrazem. On si zase sedne a řekne: „Několikrát." já se falešně zasměju a jdu směrem do kuchyně. „Je mi z tebe blbě!" řeknu dost nahlas. „Ale to nic neznamená. Možná je ona ten důvod proč chci zbytek života strávit s tebou. Teď už to vím" zavolá na mě z obýváku a pak jde za mnou. „Jsem tři měsíce těhotná a ty jdeš ven s úmyslem spát s další holkou, " zase zvýším hlas „jak ještě někdy můžu věřit všemu, co řekneš?!" podívala jsem se mu do jeho uslzeních očí, ale odpovědi jsem se nedočkala. „Víš co?! Naser si je konec!" řeknu, protáhnu se kolem něj a jdu nahoru do pokoje. „Ne počkej!" zavolá a pak běží za mnou. Mezitím už jsem v pokoji a a házím věci do kufru. „Prosím! Nemůžeš mě opustit." řekne. „Děláš si prdel?! To ty jsi se cucal s jinou holkou!" řeknu. „Já vím! Byla to chyba a napravím ji. Prosím pořád tě miluju!" řekne a hlas se mu u toho třese pláčem. „Kdyby si mě opravdu miloval tak to neuděláš." zavřela jsem kufr a protáhla jsem se kolem něj. Obula jsem si boty a vyšla jsem ze dveří. Ještě jsem s nimi hodně práskla. Šla jsem rychlou chůzí, po tvářích mi tekly potoky slz. Neviděla jsem pořádně na cestu.
Payton pov:
Odešla. Dívka, kterou jsem opravdu miloval, odešla a to jen kvůli mojí vlastní blbosti. Sedl jsem si na schody a hleděl na zavřené vchodové dveře, kterými právě prošla. Posral jsem to nejvíc, jak to šlo. Do očí se mi začali valit slzy. Zvedl jsem se a rychle jsem vyběhl ze dveří. Nebyla tam. Zacouval jsem jako tělo bez duše ke dveřím a sedl jsem si na schod. Dal jsem hlavu do dlaní....
Konec Payton pov
Šla jsem někam. Nevím kam, protože přes zaplněné oči slzami nevidím na krok. Je listopadu a začíná se ochlazovat. Snažila jsem se zhluboka dýchat. Volnou rukou jsem si utírala slzy abych aspoň trochu viděla na cestu. V dálce jsem uviděla tmavou bránu skateparku. Už byla skoro tma. Lidí kolem mě taky moc neprošlo. Došla jsem do skateparku asi po pěti minutách. Sedla jsem si na lavičku a kufr jsem vedle sebe položila na zem. Pohladila jsem si břicho a pak jsme si dala hlavu do dlaní a na novo se hystericky rozbrečela. Na telefonu, který jsem měla v kapse mi začali cinka zprávy. Neměla jsem náladu se na ně vůbec dívat, ale po dalších pěti minutách mi ten někdo začal i volat. Telefon jsem si ztlumila a dál se utápěla v sebelítosti.
