//32//

293 18 0
                                    

Jen vám chci říct, že budu už hodně přeskakovat, protože tu knížku chci mít už za sebou a začít psát další. Takže tak💗

Přeskočíme na konec prázdnin.  Teď jdu s Charli a Payem na letiště rozloučit se s Jacksonem, který dnes odlétá. V autě je hrobové ticho. Opřela jsme si hlavu o okénko a sledovala krajinu, která běžela vedle nás.

Zastavili jsme před letištěm a hned jsme vyrazili do velké budovy. Očima hledá me Jacksona. „Hele, támhle je!” vyjekne Charli a my se k němu hned rozeběhneme. Hned jak k němu doběhneme, skočím mu do náruče. Jen tak tak to ustál. „My vás tu necháme ať se rozloučíte.” řekla jeho mamka trochu sklesle a malinko se pousmála. Děkovně jsme se na ní podívali a ona Jacksonovi rodiče odešli i s kuframa pryč. Už jsem to cítila. To nepříjemné pálení v očích předtím než přijdou na řadu slzy. Slezla jsem s Jacksona. Usmála jsem se na něj a prohrábla jsem mu vlasy a pak jsem si narvala ruce do kapes. Taky ne na mě usmál. Pak k němu přišla Charli. Se slzama v očích ho objala. Když od něj po chvíli odstoupila, šel k němu pomalým krokem Pay. Bylo vidět, že se mu chce plakat, ale snažil se to potlačit. Dali si s Jacksonem pozdrav a objali se. Když se pustili tak se na sebe dívali se slzama v očích.  Ironicky se uchechtli. Pak už jsme zahlédli Jacksonovi rodiče, jak mu naznačují aby šel. On se na nás podívá. Všichni brečíme. Naposledy se hromadně obejmeme. „Koukej nám někdy napsat!” řekne mu Charli. „Buď furt stejnej magor jako si byl za tu dobu, co tě znám!” řekl Pay, zasmál se a popotáhl. „Doufám, že tě na tvoje narozeniny taky někdo unese.” řekla jsem a zasmála jsem se. Všichni jsme se zasmáli pak jsme se na sebe smutně podívali. „Budeš nám chybět!” řekli jsme naráz. „Vy mně taky!” řekl Jackson. Pak už se pomalu vzdaloval. Payton mi dal ruku kolem ramen a já jsem chytla Charli za ruku. Pomalu jsem vycházeli z letiště.

Přeskočíme...
Je mi čerstvých 18 let. Pay se hodně schází s tou jeho kamarádkou. Mám dojem, že se jmenuje Riley. S Payem už jsme spolu spali několikrát.

Ráno jsem vyletěla z postele a rovnou si to zamířila do koupelny. Udělalo se mi strašně blbě a prostě jsem se vyzvracela. Pay mi hned podržel vlasy. Když jsem přestala zvracet, vyčistila jsem si zuby a umyla jsem si obličej. Pay mi přinesl prášek s vodou. Pořád jsem seděla v koupelně. On si ke mně klekl a pohladil mě po tváři. „Kolik je hodin?” zeptala jsem se ho. „Em..6:12.” řekl a usmál se na mě. „Promiň, že jsem tě vzbudila tak brzo. Udělalo se mi strašně blbě a-...” nestihla jsem to do říct, protože mi Pay dal prst na pusu a sladce se na mě usmál. „Nic se neděje.” řekne a já mu úsměv oplatím. „Nemáš dnes začít nahrávat tu písničku?” zeptala jsme se ho. „Jo, ale přece tě tu nenechám když jsi nemocná?!” řekne trochu přísně. „Nebo se bude to jen nějaká viróza nebo tak.” řeknu. „Ne, zůstávám doma!” řekne rozhodně. „Ne, dnes nahraješ tu písničku! A nezajímá mě to!” řeknu a on teda nakonec souhlasně kývne. Najednou mi v pokoji začne zvonit mobil. Pay se zvedne a po chvíli se vrátí a podá mi ho. Je to Charli. Zvednu to a dám si ho k uchu.

Rozhovor:
Char: Ahojky zlato, nechtěla by si dnes něco podniknout?
Já: Promiň, ale není mi moc dobře. Asi mám chřípku nebo virózu.
Char: Aha, no to nevadí. Až se budeš cítit líp tak zavolej.
Já: Dobře, papa!
Char: Papa
Konec rozhovoru

Típla jsme to. Pay už mezitím odešel si balit. Ztěžka jsem se zvedla a šla jsem do našeho pokoje. Pay si balil věci. „Fakt tu s tebou nemám zůstat?” zeptal se a já jsem zakroutila hlavou jakože ne. „Na jak dlouho tam budeš?” zeptala jsem se a lehla jsem si do postele. „Na týden, protože nevíme jak dlouhou potrvá všechno kolem nahrávání a natáčení videoklipu.” řekne a podívá se na mě. „Jasně, to chápu.” řeknu a zachumlám se do peřin. Po chvíli se mi zavírají oči a pak usínám.

Payton pov:
Když jsem se na ní znova podíval tak spala. Už jsem měl sbaleno a byl tak nějak čas už pomalu vyrazit. Dal jsem jí pusu do vlasů a pohladil jsem jí to tváři. Byla krásná. Vyšel jsem i s kufrem ze dveří a sešel jsem po schodech dolů. Vzal jsem si něco z lednice a pak jsem šel ven. Odemkl jsem auto, hodil tašku do kufru a sedl jsem si do auta.
Konec Payton pov

Naiomi's life /DOKONČENO/Kde žijí příběhy. Začni objevovat