Promnu si oči a rozhlédnu se. Letadlo přistává a Payovi spadla hlava na moje rameno. Byl tak rozkošný! Najednou se mi vybavili všechny špatné vzpomínky za tu dobu co mě se svou partičkou šikanoval. Trochu mě to zamrzelo, protože když jsem ho na střední uviděla poprvé tak trochu sem se do něj zamilovala. To o něm byla ta písnička, kterou jsem zpívala. Napsala jsem jí před tím než mi začal ubližovat, ale už je to za mnou. Podívala jsme na se na spokojeně oddychujícího Paytona a nemohla jsme odolat. Musela jsme mu prohrábnout ty jeho nádherný heboučký vlásky, které mu padali do očí. On zamručel a pomalu otevíral očka. Podíval se těmi svými čokoládkami přímo na mě a něžně se pousmál. „Promiň miláčku, nechtěla jsme tě probudit.” řeknu a on se natáhne a políbí mě. „Nebude mi to vadit, dokud se budu probouzet vedle té nejúžasnější dívky pod sluncem a v celém širém vesmíru.” řekne a zadívá se mi do očí. „No to mi připomíná, že abych se vedle tebe mohl budit každé ráno, musela bys bydlet u mě.” zašeptá mi do ucha a mě přeběhne mráz po zádech. „Ale já musím domů.” zašeptala jsem a on se na mě usmál. „Řekl kdo?” zeptal se znova. „No a ty chceš abych u tebe bydlela?” položím mu tuhle debilní otázku a on se zasměje. „Kdybych nechtěl tak ti to nenabízím.” řekne mi a já se stydlivě usměju. „A nebudu tvým rodičům vadit, že tam budu?” zeptám se a on se zase zasměje. „Rodičům? Já bydlím sám zlato.” zašeptá mi zase do ucha a jemně mi skousne ušní lalůček. „Aha, tak to už jsi velkej kluk, ale nevím jestli by se Madelaine líbilo, že bydlím u svýho kluka.” řeknu svůdně a podívám se mu do očí. „Nemusela by to vědět.” řekne mi a já vyhrknu: „Tak fajn!” a zavrtím se na sedadle. Položila jsem si ruku na opěrátko a Pay si položil svoji ruku na tu moji. Podívala jsem se na Jacksona s Charli. Jackson měl opřenou hlavu o Charli rameno a Charli byla opřená o Jacksonovi hlavu. „Awww, jsou k sežrání.” řekla jsme. Vytáhla jsem mobil a vyfotila si je.
„Vstáváme hrdličky!” řekla jsme a při tom třásla s Charli a Jacksonem. Oba zabručeli a otevírali opatrně oči. Všichni jsme se sbalili a vycházeli jsme pomalu z letiště. Nasedli jsme na taxi a to nás odvezlo před Paytonův dům. Byl krásný. Pay vzal klíčky od auta a všichni jsme do něj mlčky nasedli. „Proč vlastně jdeme autem k Naiomi domů?” zeptal se Jackson. „Protože si jede pro věci aby mohla zůstat u mě.” řekne Pay a na tváři se mu vytvoří úšklebek. „No tak hlavně ať není těhotná. To by se asi její sestře moc nelíbilo.” řekne znovu Jackson a bouchne Paye do ramene. Charli vybuchla smíchy a já jsem měla sto chutí vyskočit z okna.
„Už máš sbaleno?” zeptá se Payton z obýváku. „Ne, ale musíme vzít i jídlo jinak se to tady zkazí!” řeknu a dál s Charli házíme věci do tašky. „Ok, stejně bych musel jít nakoupit.” řekne. Dojde ke schodům a já mu z druhého patra hodím tašku do, které s Jacksonem začnou házet jídlo.
Když máme dobaleno sejdeme ze schodů se třema velkýma taškama. Kluci k nám hned přiskočí a vezmou nám je. Pak jdeme všichni do auta a vyrážíme k Paytonovu domu.
„Moormeier! Co to tady máš za bordel!” vyjekla jsem když jsem uviděla Paytonův pokoj. „Možná by to potřebovalo trochu uklidit.” řekne nejistě Pay a pohladí se na zátylku. „No nic jdeme dolů za Charli a Jacksonem a pak to uklidím.” řeknu a s Payem jdeme dolů. Vlastně všude byl tak trochu bordel. Sedli jsme si na gauč a povídali jsme si. Asi hodinu jsme takhle seděli a pak už Jackson musel domů a Charli už taky šla. „No tak se na to vrhneme.” řekla jsem rozhodně a vstala jsem z gauče. Pay za mnou poslušně cupital. „Oblečení si dej do volné skříně u mně v pokoji.” řekl Pay mezitím co skládal jídlo do ledničky. Já jsem uklízela Payovu "volnou" skříň. Byly v ní nějaké krámy tak jsem je vyházela všechny ven. Naskládala oblečení teď už do prázdné čisté skříně a vrhla jsem se na zbytek pokoje. Ze země jsem posbírala všechno špinavé oblečení, roztřídila sem ho na barevné a černošedé a postupně naházela do pračky. Ustlala jsem postel a hezky naaranžovala poházené polštáře. „Kde máš lux a prachovku?” zařvala jsem aby mě Pay slyšel. „Em... V kumbále tady dole.” zařve na mě Pay zpátky. Seběhla jsem ze schodů a zamířila do kumbálu, který byl hned vedle schodů. Našla jsem vše co jsem potřebovala a šla jsem zpátky nahoru. Utřela jsme prach a vyluxovala. Ještě jsem uklidila koupelnu, kterou měl taky v pokoji. Uklidila jsme i celý horní patro a pak i přízemí. Pay pořád dával věci co ledničky. Přišla jsem k němu ze zadu a dala jsem mu pusinku na tvář. „Ty ještě pořád dáváš to jídlo do té ledničky?!” zeptala jsem si trochu podrážděně, protože jsme uklidila celý dům a on nic. „Jo, je toho hodně no...” řekl a nevinně se na mě usmál. „A všiml sis že já jsem uklidila celý dům?” zeptala jsme se. „To jsi hodná, ale to jsi nemusela.” řekl a znovu se usmál. „No jasný, moc dobře vím že si se to snažil dávat do té ledničky co nejpomaleji aby si mi nemusel pomáhat! No počkej, však já ti to jednou vrátím” řekla jsme si vduchu. „Aha, tak to jo, ale víš co mě napadlo. Že bychom si mohli někam zajít?!” řekla jsme a usmála jsme se. „Jo to zní dobře tak já to tady akorát dodělám a můžeme něco najít.” řekl mi a já sem přikývla.
