//26//

315 19 0
                                    

Vešli jsme do domu a zabouchli jsme za sebou dveře. Rovnou jsme zamkly. Sundali jsme si boty a najednou mě Pay vzal jako princeznu do náruče, a nesl mě směrem jeho pokoj nahoru po schodech. Vešel do pokoje a položil mě na postel. Hned si na mě opatrně lehl a objal mě. Zavrněl a ještě víc se mi uvelebil na hrudníku. Chvíli tam jen tak ležíme v objetí. „Pay, musíš mě pustit, chci se převléct!” řekla jsem a snažila jsem se vyprostit z Paytonova sevření. Pay mi zamručel do hrudi a ještě víc se ke mně přitiskl. „Lásko! Pusť mě!” řekla jsme a snažila jsme se opatrně Paye odstrčit. „Ugh, fajn!” řekl Pay otráveně a pustil mě. Já jsme se zvedla a dala jsme mu pusinku na čelo, ale jemu to asi nestačilo. Chytil mě za pas a "shodil" si mě na sebe. Obdaroval mě dlouhým polibkem. Když skončil tak jsem se zvedla usmála jsem se na něj a odešla s teplákami a crop topem do koupelny abych se převlékla. Když jsme si vyslékla tričko tak jsem uslyšela zatáhnutí za kliku od koupelny. Ještě že jsme zamkla. „Hej!” slyšela jsme na z dveřmi. „Copak?” zeptala jsme se nevinně. „Proč ses zamkla?!” řekl Pay trochu podrážděně. „Aby si mi sem nelezl, když se převlékám.” odvětvím mezitím co si oblékám tepláky. Pay zamručel a slyšela jsem kroky jak jdou ven z pokoje. Odemkla jsme dveře od koupelny a vyšla ven. Šla jsem dolů po schodech a rovnou do obýváku, kde seděl Pay a koukal do mobilu. Skočila jsme k němu na sedačku a koukala mu přes rameno. Když mě to přestalo bavit tak jsme si vzala svůj mobil a otevřela si Instagram. Jackson přidal novou fotku tak jsem mu jí olajkovala a dál koukala na různé fotky a videa. Když mě to přestalo bavit tak jsem šla na Tik Tok. Měla jsem 99+ nových oznámení. Nějak jsem to rychle projela, vypla jsem mobil, položila ho na gauč vedle sebe a podívala jsem se na Paye, který stále věnoval veškerou svou pozornost telefonu. Podle pohybů prstů jsem poznala, že si asi s někým píše tak jsem se ho vesele zeptala: „S kým si píšeš?” zeptala jsem se a dala jsme si hlavu na jeho rameno. „ S nejlepší kamarádkou.” odvětí bez jakékoli emoce. „Aha.” řeknu a nadechnu se jeho specifické vůně, kterou bych poznala kdekoli. Nahlédla jsem mu do zpráv s tou holkou. Byla tam samá srdíčka a né jen od té holky, ale i od Paye. Pro sebe sem si povzdechla. Vzala jsem mobil a odešla jsem nahoru do pokoje. Lehla jsme si do postele a přikryla jsem se peřinou. Vzala jsme si sluchátka a poslouchala jsme písničky a u toho jsme koukala na stěnu před sebou. Najednou se otevřeli pomalu dveře a já o tom věděla, ale ani jsme se na ně nepodívala. Pak ke mně pomalu někdo přišel a sedl si ke mně. Jasně, že to byl Payton. Nikdo jinej tady není. Objal mě kolem ramen a já si vyndala sluchátka z uší a položila jsme mobil na stolek vedle sebe. Zvedla jsme se, vzala jsme si pyžamo a  zamířila jsme do koupelny. Tam jsme si vyčistila zuby a oblékla jsme si to pyžamo. Vyšla jsme ven z koupelny a Pay byl zase na mobilu. Když mě uviděl tak ho odložil. Rozpřáhl ruce na objetí a já jsem vlezla do postele a lehla jsem si mu na hruď. „Udělal jsem něco?” zeptá se Pay starostlivě. Zvedla jsem k něm hlavu a hned řekla: „Co? Ne! Ne. Jak tě to napadlo prosím tě?!” a pohladila jsme ho po tváři. „Jsem jen unavená.” řeknu a zase se uvelebím na jeho hrudi. „Dobrou.” řeknu potichu a on mi dá pusu do vlasu a zhasne.  Obejme mě a oddychne si.

Přesuneme se o měsíc co spolu s Payem chodíme.

*Pardon že tak přeskakuju, ale mě nenapadá co psát a docela ráda bych tenhle  příběh ukončila takže tak, ale ještě né teď*

Leží mi v nohách a já mu opatrně pletu copánky. „Auuu!” zaječí. „Hele, nebuď hysterka!” řeknu a on se mi zavrtí v klíně. Začne se pomalu zvedat, že jako odejde, ale já stále držím jeho prameny vlasů, které zaplétám do sebe, takže ho zatáhnu a on se mi s jekotem svalí zpátky do klína. „Jauuu! Jau, jau!” vyjekne a chytne se za vlasy. „Pwmiň.” řeknu a rychle mu copánek dopletu. On mi leží uraženě v klíně a pak se zvedne a odejde nahoru. „No táááák! Omluvila jsme se!” volám na něj z gauče, ale on de stále po schodech a jen mi odpoví: „Ne! Taháš mě za vlásky a beztak v tom vypadám jak debil.” dořekne a já uslyším prásknutí dveří. Chvíli tam jen tak sedím, ale pak se zvednu a běžím nahoru do pokoje.

Naiomi's life /DOKONČENO/Kde žijí příběhy. Začni objevovat