Když jsem doběhla domů vyzula sem si boty a šla k sobě do pokoje. Batoh jsem hodila do rohu a hned sebou plácla na postel. Madelaine nebyla ještě doma. Chodí někdy kolem 18:00 aby se o nás postarala. Vzala sem do ruky telefon a šla na YouTube. První video co na mě vyskočilo bylo jak na mě Cierra vylila tu limonádu. Vidělo to už asi 1000 lidí. Do očí se mi nahrnuli slzy začala sem se třást. Zhluboka sem dýchala.
Flashback:
„Dýchej Naiomi!" řekla mi Madelaine.
Konec Flashbacku:
To už sem ale nevydržela a silně sem praštila pěstí do zdi. Projela mnou ukrutná bolest a já se za tu ruku chytla a ještě víc se rozbrečela. Brečela sem ještě asi půl hodiny a pak jsem se zvedla a šla se umýt od té limonády. Vylezla ze sprchy, utřela se a začala se oblékat.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Znovu trochu namalovala a vyfénovala sem si vlasy. Pak sem sešla dolů obula si boty, vzala skateboard a vyšla z baráku. Naskočila sem na něj (skateboard) a rozjela se do parku. Sedla sem si na lavičku a koukala na malé jezírko naproti. Najednou na mě někdo promluvil: „Em...ahoj můžu si přisednout?" otočila sem se za tím hlasem a co jsem neviděla. Za mou stál Jackson v celé své kráse. Vážně mu to slušelo. Vlastně jsem si uvědomila, že Jackson mi nikdy neubližoval jako ostatní. „Jestli chceš." řekla sem a otočila se zpátky na jezírko. „Moc se omlouvám..." řekl sklesle a sklopil pohled k zemi. „Za co?" trochu sem se uchechtla a dál nepřítomně zírala na vodu. „Za všechno! Chci se s tebou bavit Naiomi!" řekl. „Pane jo, ty víš jak se jmenuju?" odpověděla sem trochu drze a rozhlédla se po okolí jestli někde neuvidím jeho partičku idiotů. „Kde máš kluky?" zeptala sem se po chvíli. „Cože?" nechápavě se na mě podíval. „Myslela sem si že je to nějaká sázka, jak ze mě zase udělat debila." řekla sem. „To ne, j-já to myslím na 100% vážně!" dostal ze sebe. Chvíli bylo úplné ticho a pak ho, ale Jackson prolomil. „Em...nechceš třeba do skateparku?" a podíval se na mě. Já sem přikývla na souhlas. Když jsme dorazili do skateparku, který byl nedaleko hned jsem se rozjela a udělala nějaký random trik na skatu. Pak sem se rozjela k rampě a na té udělala několik mega těžkých triků. Když sem se otočila na Jacksona tak ten na mě jen koukal s otevřenou pusou a vykulenýma očima. „Aby ti ty oči nevypadli!" řeknu se smíchem. On hned zatřepe hlavou a rozjede se ke mně. „Naučíš mě to prosím?" zeptal se. „Jasně!" řekla sem s úsměvem a chytla sem ho za ruce, aby nespadl. Učila sem ho jeden trik asi tři hodiny. U toho jsme se hrozně moc nasmáli. „Dáme si zmrzlinu!" řekl mi s úsměvem a já mu ho oplatila. Pak jsme jeli do nedaleké cukrárny, kde jsme se pohádali o to kdo zaplatí, ale já to nakonec prohrála a Jackson se vítězně usmál. Pak jsme si sedli, povídali si a u toho jedli zmrzlinu. Musím říct, že Jackson je skvělej kluk. Je 18:20 a mě volá Madelaine ať už jdu domů. Ani sem si neuvědomila že už je tolik hodin. „Už budu muset jít." řekla jsem. „Já už asi taky. Dnes to, ale bylo úžasný. Doufám, že někdy zopakujeme!" řekl mi s úsměvema objal mě. Chvíli jsem byla dost překvapená, ale pak jsem mu objetí opětovala. Chtěl mě ještě doprovodit, ale já sem mu to rozmluvila a pak už jsme šli každý svou cestou. Když sem dorazila domů vyzula sem si boty a odložila skateboard. „Kdepak si byla?" ozvalo se z kuchyně. „S kamarádem." řekla sem a šla do kuchyně. „Tak s kamarádem, jo?😏" řekla. „Nech toho!" řekla sem se smíchem a trochu se začervenala. „Tak si pojď sednout." řekla a usmál se na mě. Sedla sem si a ona přede mě postavila talíř s těstovinami se sýrovou omáčkou. Obě jsme se pustily do jídla a u toho jsme si trochu povídali. Když jsme dojeli uklidila sem po nás stůl a umyla nádobí. Po chvíli jsem měla hotovo a šla sem si sednou na sedačku vedle Madelaine. Najednou mi na mobilu cinkly dvě oznámení. Byli z Ig. jacksonfelt vás začal sledovat. A druhé oznámení byla zpráva od něj.
Ta zpráva:
Jacksonfelt: Dorazila si vpohodě domů? Já: Ano dorazila.:) Jacksonfelt: Příště mi musíš dát vědět hned jak dorazíš domů. Já: Nějakej starostlivej ne? Jacksonfelt: Hele teď jsem se s tebou skamarádil. Nepotřebuju o tebe přijít! Jacksonfelt: Zítra tě počkám ve škole u tvé skříňky. Já: Dobře, pa! <3 Jacksonfelt: Papa <3
Konec Chatu.
Celou dobu sem se usmívala do telefonu takže si toho Madelaine musela všimnout. „Čemu se tam tak culíš?" řekla a snažila se mi nakouknout do mobilu, ale já rychle uhla. „Aha tak to ti určitě píše ten tvůj "kamarád"." řekla se smíchem. „Jasný no. Je to kamarád!" řekla sem a zasmála se. „Film?" zeptala se mě a já sem přikývla. Ona pustila Avengers End Game. Obě už odmalička milujeme Avengers. Na konci filmu jsme obě buleli jak želvy, protože nám zabili Ironmana a Black Widow.
Když sem se vysprchovala a udělala si hygienu tak mi začal zvonit mobil. Podívala sem se kdo mi volá... A byl to Jackson a volal na videohovor. Hned sem to zvedla a lehla si do postele. „No nazdárek." pozdravil mě a pak se trochu zarazil. „Ty jsi plakala?" řekl roztomilým hlasem. „Jo." odpověděla sem a začala zase natahovat. „A proč princezno?" zeptal se strarostlivě. „Protože umřel Ironman a Black Widow." řekla sem a oči se mi plnily slzami, ale u toho sem se i smála. „Vůbec to nezmiňuj nebo budu brečet taky." řekl.
Je 23:05 a já si pořád volám s Jacksonem. Najednou mi do pokoje vtrhne Madelaine a já vyjeknu leknutím. „Spát! Jinak ráno nevstaneš." řekla mi a já sem přikývla. Rozloučila sem se s Jacksonem a pak už jsem zhasla a po chvíli usla.
