I miss you. /BakuKami CZ ff

2.

,,Pikachu počkej!" křičel muž se světle blonďatými vlasy a přitom se snažil dohonit svého utíkajícího přítele.

Denki se konečně zastavil a podíval se na Katsukiho.

Jeho oči směřující na jeho milovaného byly vlhké od slz.

,,Vysvětli to." pobídl ho Katsuki a přitom na něj koukal s nechápavě zamračeným výrazem.

Zatímco on čekal na vysvětlení toho, co se právě událo v zákulisí, Denki zabořil pohled do země.

,,Tak co?! Co to mělo znamenat, Hloupej ksichte?!"

Údajný ,,Hloupej ksicht" zvedl pravou ruku a začal se škrábat na zátylku.

,,Tak moc jsem chtěl, abys to byl ty..." řekl potichu a pohlédl do očí Katsukiho.

,,...co?"

,,Chtěl jsem, abys ty byl ten, který mě bude držet za ruku, který mě bude utěšovat a říkat mi, jak mě miluje. Abys ty byl ten, na kterého se vždy můžu spolehnout, se kterým se můžu mazlit, smát se i plakat. Chtěl jsem, ať jsi ty ten, se kterým bych mohl trávit čas, protože ho miluju..." pravil Denki a zase sklopil pohled.

,,...chtěl jsem, abys to byl ty. Tak moc..."

,,Podívej se na mě."

Na to blonďák jen zavrtěl hlavou a pokračoval.

,,Chtěl jsem, abys to byl ty....dokud jsem nepochopil..."

Denki pohlédl na Katsukiho.

,,...že ty nechceš, abych to byl já."

,,Denki."

,,Nechceš, abych byl já ten, kterého můžeš nazývat svým přítelem a dělat s ním všechny ty věci, které s přítelem můžeš dělat."

,,Kaminari...řekni, že to je nějaký tvůj hloupý vtip.."

Muž, kterému se přezdívalo Pikachu zase pouze zavrtěl hlavou.

,,Zní to až moc přeslazeně na to, aby to bylo z tvého mozku a nebyl to vtip. Uh, tak řekni, že si děláš srandu sakra!" řekl trochu vyšší hlasitostí Katsuki.

Doufal, že to je jeden z Denkiho blbých žertíků, ale když se podíval do jeho očí, došlo mu, že to myslí zcela vážně.

Najednou nastalo ticho.

Oba blonďáci stáli naproti sobě s pohledy zabořenými do země.

Nikdo z nich nevěděl, co říct.

,,Promiň..." zašeptal nakonec Denki a rozešel se směrem zpět k pódiu.

I když neměl náladu zpívat, pořád měli naplánovaný koncert pro lidi, kteří na ně čekali.

Chtěl jim udělat radost, i přesto, že on šťastný není.

Tak, jako to dělal vždycky.

Chtěl přimět usmívat se lidi, kteří čekali na to, až uslyší Chargeboltův krásný hlas, bubny Dynamighta, Red Riota a jeho talent na kytaru a baskytaru Cellophana.

Tyto přezdívky si sami zvolili členové skupiny a fanoušci je nadšeně používali hlavně při vítání skupiny na každém koncertě.

Když moderátor oznámil příchod kapely, která se skládala právě ze dvou blonďáků, rudovláska a černovláska, zmínění kluci se ukázali na pódiu, načež všichni začali hlasitě tleskat a pískat.

Dost holek pištělo jméno Dynamighta, nebo-li Katsukiho, a křičeli, jak moc ho milují.

Denki je chápal.

Blonďáček si připravil svůj mikrofon, nasadil svůj nejlepší úšklebek a vesele zakřičel: ,,Zdravím vás, nádherní lidé! Chyběli jsme vám?!"

Publikum jako odpověď začalo řvát a pískat.

Denki se usmál, podíval se na všechny členy skupiny a když se z reproduktorů rozhlehla melodie jedné z písniček vlastněných jejich skupinou, blonďák začal zpívat.

Po zbytek koncertu se na Katsukiho ani nepodíval i přesto, že na sobě cítil jeho pohled.