I miss you. /BakuKami CZ ff

6.

,,Proč jsi vlastně odešel od kapely?" zeptal se Shinso při cestě z parku.

Denki se na něj podíval pohledem, který hned fialovlasého znervóznil.

,,Nemusíš odpovídat, jestli..."

,,Ale neee, dobrý. Hele...pamatuješ si Bakuga a Kirishimu?"

,,Toho uřvaného blonďáka a jeho červenovlasého ocáska? Ano, pamatuju."

Tomu se Denki uchechtl.

Skutečně to tak na střední škole bylo.

,,Jo, no...s nimi jsem právě v té kapele byl. Už od střední se mi ale Bakugo líbil a-"

,,Počkej počkej, chceš říct, že tobě se líbil ten blbec? Vždyť by ti utrhl hlavu."

Této poznámce byl zase blonďák donucen se zasmát.

Pak ale zase pokračoval.

,,Ano, líbil se mi. Ale Kirishima s ním chodil."

,,Ohhh...to je zlý." svraštil Shinso obočí do smutného výrazu.

,,Když to pak zjistil, překvapivě s tím byl v pohodě. Nebo teda...nerozbil mi hubu a nepřestal se se mnou bavit, takže to bylo skvělý. Zvrtlo se to ale jednoho dne, když se to dozvěděl i právě Bakugo..."

Fialovlásek ho jen poslouchal a mírně kýval hlavou.

,,No, musel jsem odejít. Bylo mi jasné, že kdybych v té skupině zůstal, věci by začaly být divné a nepříjemné, jak pro mě, tak i pro ně, protože...prostě...chápeš."

,,Jojo." zakýval Hitoshi hlavou.

,,A tak jsem odešel. Bylo to na mě prostě moc. Ale trochu toho lituju, budou mi chybět..."

,,To bude dobrý. Teď budeš s námi, jo?" usmál se Shinso a objal Denkiho kolem ramen.

To donutilo blonďáka se také usmát.

,,Tak jo!"
______________________________________

Denki se překvapeně otočil za hlasem, který volal jeho jméno.
Pane bože.
Červená hlava ladící ke stejnobarevným očím a usměvavým obličejem se víc a víc přibližovala spolu se světle blonďatým mužem za sebou.

,,Kiri!" vykřikl Denki vesele, když spatřil svého kamaráda, se kterým se dva roky neviděl.
Zmiňovaný mu věnoval úsměv a blonďák se podíval na osobu za ním, která se zatím moc neukázala.
Až právě teď mu došlo, kdo to je.

,,Bakugo..."
Muž s problémy se vztekem jako pozdrav jen mírně kývl hlavou nahoru.
,,Dojdu nám pro pivo, to se musí oslavit tohle!" oznámil Kirishima a odpojil se od dvojice blonďáků. Samozřejmě zamířil k baru.
Denki téměř hned odvrátil pohled do pryč a nakonec do země.

Zase jako před dvěmi lety stáli oba naproti sobě a nikdo nic neříkal.
Katsuki měl položené ruce v kapsách a koukal s vážnou tváří na muže, který se jen tak vypařil z jeho života a teď ho po takové době konečně zase viděl.

V hlavě obou blonďáků se přehrávaly vzpomínky, které oba chtěli zahnat, což se jim ale moc nedařilo.

,,Ahoj Bakugo." přerušil konečně Denki to ticho mezi nimi, které sice rušila hudba kolem, ale pro ně to bylo jako jen šum v pozadí.

Ve chvíli, kdy se jejich oči setkaly to bylo, jako by se zastavil svět a zůstali jen oni dva.
Oni dva v naprostém tichu plném napětí a různých emocí. Teď se to ale prolomilo.