I miss you. /BakuKami CZ ff

3.

Uběhlo pár dní od posledního koncertu skupiny ,,Bakusquad" a všichni čtyři kluci se sešli u Denkiho doma, jelikož je sám pozval.

Zrovna když blonďák hrál nějakou svou hru na telefonu, zazvonil zvonek, což jej donutilo rychle mobil vypnout a jít ke dveřím.

Otevřel je a viděl za nimi tři své nejlepší přátele, se kterými tvoří jednu z nejúspěšnějších kapel kraje.

,,Čau lidi! Díky, že jste přišli." usmál se nervózně Denki a podrbal se na zátylku, jak je jeho zvykem, když je nervózní.

,,Žádný problém, kámo!" usmál se Kirishima a společně se Serem a Bakugem vešel dovnitř.

Následně na to Denki zavřel dveře a pozval všechny do obývacího pokoje, kde si Katsuki hned obsadil sedačku a položil nohy na konferenční stolek.

Kirishima si sedl blízko vedle něj, zatímco na Sera zbylo křeslo.

,,D-dojdu pro pití." zakoktal Denki potom, co viděl, jak si Kirishima opírá ruku o rameno svého přítele Bakuga.

Nikdo jeho zvláštní chování neřešil.

Nikdo nezapomněl na ten incident, co se stal před koncertem, ale nikdo se o tom taky nehodlal bavit.

Sero si dovolil vzít do ruky ovladač a zapnout televizi, kde zrovna hrál film Harakiri, na který všichni pozvaní upřeli svůj zrak.

Když pak došel blonďák se dvěma flaškami vína a čtyřmi prázdnými skleničkami, všichni si nalili a jeden po druhém si lokli.

Pak si začali povídat.

Byla to jedna z těch konverzací, kde se neprobíraly důležitá témata, ale stejně bylo řečnění příjemné.

Kirishima vyprávěl nějakou vtipnou historku, načež se všichni zasmáli, až na Denkiho.

Ten po celou dobu jen seděl, koukal prázdně do stolu a poslouchal jen na půl ucha.

Samozřejmě si toho kluci všimli, když se ze strany blonďáka neozval žádný náznak pobavení.

,,Kami? Jsi v pohodě?" optal se starostlivě rudovlásek.

Denki okamžitě zatřásl hlavou a zvedl pohled ke svým přátelům, kteří na něj koukali napůl zmateně a napůl starostlivě.

,,J-jo...pardon, jen jsem se zapřemýšlel." pousmál se a napil se vína ze své sklenice.

Jen člověk, který Denkiho Kaminariho opravdu dobře zná, by poznal, že to byl falešný úsměv.

A ten člověk tam byl.

Bakugo se na svého blonďatého známého chvíli s mírně zamračeným výrazem zkoumavě koukal, jakoby na jeho obličeji hledal odpověď na to, proč se takhle chová.

Když se však jeho pohled střetl s tím Denkiho, téměř hned se začal zase věnovat svému příteli a tomu, co vypráví.

Uběhla hodina. Prázdné skleničky a flaška se válely po stole a všichni tři pozvaní kluci se připravovali k odchodu.

U dveří se Denki chytil za zátylek a znovu svým přátelům poděkoval za příchod.

,,Tsk, tak hele, Pikachu, co je s tebou?" zeptal se Katsuki.

,,Co?"

,,Jo kámo, co se děje? Celou dobu ses choval tak nějak...divně...tak nějak nervózně." přidal se Sero.

,,Ale to nic." nasadil Denki svůj falešný úsměv, který tentokrát už poznali všichni, takže si jejich blonďatý kamarád vysloužil vyčítavé pohledy.

,,Oh umm...fajn, vlastně tady je něco, co bych vám vážně potřeboval říct..." vyžvýkal ze sebe Denki nervózně.

,,Co se děje?" pobídl jej Kirishima k tomu, aby řekl, co má na srdci.

,,O co ti jde, Hloupej ksichte?"

Denki sklopil pohled k zemi.

Potřeboval nabrat odvahu na to, aby řekl to, co potřebuje.

Zhluboka se nadechl a podíval se na své přátele.

,,Já...opouštím kapelu."

,,Cože?! Proč?" vykulil oči Kirishima. Samozřejmě hned nastal povyk po tom Denkiho oznámení.

,,Co to kurva?"

,,Proč?!" řekl Sero nastejno s Katsukim.

Denki odvrátil pohled do zdi.

Nedokázal s nimi udržet oční kontakt.

,,Protože tady už nemůžu zůstat."

,,Proč bys sakra nemoh'?!" zvýšil hlas Bakugo.

,,Je to pro mě těžký...teď když...víte o moji orientaci a...tamto..."

Nemusel ani říkat, co má na mysli.

Všem se hned vybavilo to, co se stalo na koncertě.

,,Denki o čem to mluvíš? To nemusí nic měnit! Pořád tě máme rádi a jsi náš kamarád. A navíc tě potřebujeme." snažil se Kirishima změnit názor svého nejlepšího přítele.

On ani nikdo jiný nechápal, proč se zpěvák jejich skupiny rozhodl je opustit.

,,Pikachu, zapomeň na to, co se stalo. Je to úplně jedno." zamračil se kdo jiný než Bakugo.

Denki se uchechtl.

,,Omlouvám se...nechci, aby byly věci mezi námi trapné..."

,,To se nestane kámo! No tak, musíš zůstat." prosil teď už trochu smutnějším tónem Kirishima.

,,Ale ano, stane." povzdechl si blonďák.

,,Já...najdu si novou kapelu." pokrčil rameny.

,,Novou kapelu?" povytáhl Sero obočí.

V hloubi duše doufal, že slyšel špatně.

Bohužel jeho dlouholetý kamarád přikývl hlavou.

,,A když ne, tak..."

,,Tak co, Pikachu?"

Denki odvrátil pohled.

,,...tak se aspoň ujistím, že se nikdy nevzdám hudby."

,,Kami, prosím..." zatruchlil rudovlásek snažící se přimět své slzy, aby mu nezačaly padat z očí.

Nedokázal si představit kapelu bez Denkiho, svého nejlepšího přítele.

Nechtěl žít bez něj, nesměl to dopustit.

,,Nemůžeš odejít.." řekl překvapivě o něco klidnějším hlasem světle blonďatý muž.

Denki s povzdechem zakýval hlavou.

,,Když jsme u toho, už bych měl jít...uklidit, takže..." podíval se na dveře a tím naznačil, aby odešli.

I když neradi, Sero, Kirishima i Bakugo opustili byt muže, jenž ještě před chvílí byl zpěvák v jejich kapele.

,,Denki, kámo..." oslovil jej Kirishima.

,,Sbohem..." rozloučil se Denki posledním slovem a zavřel dveře.

Tímhle to všechno začalo.