Omlouvám se! [Remus Lupin]

6. Kapitola

Shelby

Dny ubíhaly jako voda a já se s Lily ani nikým z Nebelvíru nebavila. Naopak jsem se skamarádila se Severusem a Regulusem. S Regulusem jsme byli jen přátelé. Dohodli jsme se, že to tak bude lepší, jelikož to dle mě byla jen tíha všech okolností.

Co se týče Lily, baví se s Poberty. Je mi to jedno. Teda, nejdříve mi to bylo líto, mrzelo mě to, vyměnila mě za ně, ale teď - je mi to jedno! Ať si dělá co chce. Dřív na Pottera nadávala a teď je s ním téměř pořád. Ale je to její věc, naše kamarádství (bohužel) skončilo.

"Shelb? Shelb? Jsi při smyslech?" zamával mi před obličejem Regulus.

"C-co? J-jo, jen-jen jsem se zamyslela," usmála jsem se.

"V pohodě," oplatil mi. "Víš, že jsem tu pro tebe, že?" zvážněl.

"Vím, a jsem ti za to strašně moc vděčná."

"Nemáš zač," objal mě.

"Půjdu se projít na pozemky. Sama!" doplnila jsem poslední slovo, když chtěl jít semnou.

"Dobře," usmál se poraženecky. "Budu ve společence, kdybys mě hledala."

"Tak ahoj," zamávala jsem mu.