Nevím jestli na nás Adam a Tommy spoléhali že se hned vrátíme, protože jsme tam ani nedošli.
Po chvilce která byla opravdu plná emocí jsme šli za tím chlápkem jestli by nám nemohl pomoc. Při zbylé cestě jsem si ještě utírala zbylé slzy na tváři. Wilbur se jenom culil pod tou svou čepicí a chytl mě za ruku. Hned jsem sebou cukla ale hned to napravila a propletla si s ním prsty. "promiň to je reflex"Když jsme přišli za tým chlápkem tak jsem mluvila jenom hlavně já, protože Will neumí moc česky. Nějaká slovíčka jsem ho naučila ale žádná sláva. Ten typek co se opíral o židlu která vypadá jakoby to každou chvilkou měla vzdát se zvedl a šel za náma nám pomoc. Zavedli jsme ho k autu a pro cestě se ještě zeptal. " udělala jsi dobře že jsi mu odpustila, takhle dlouhou řeč jsem nikdy neslyšel a vyznal ti krásné city. Važ si ho, ale víc si važ kluku ty ji, protože takovou už nikdy nenajdeš i kdyby jsi hledal po celým světě." řekl nám a při tom si jedl pořád svou večeři. "vy jste nás slyšel celou dobu?" zeptala jsem se trochu naštvaně, protože nenávidím když někdo odposlouchává cízí rozhovory a ještě když jsou takhle plně emocí. "omlouvám se, ale řvali jste přímo před moji kanceláří" "tomu říkáte kancelář?-" "už jsme tady" ukázala jsem na auto u kterého stál můj bratr. "dobře, zkusíme dobít baterku jestli nebude vybitá a jestli to nepomůže tak zkuste zavolat odtahovku." "o to se tady snažím celou dobu!" řekl nasraně Adam když pořád čekal jestli mu to někdo tam zvedne. Ten chlápek šel zase zpátky pro auto a Adam zkoušel jiný číslo. Já jsem si sedla na okraj chodníku a chytla se za paže, protože mi začala být zima. Je asi kolem půl jedné ráno takže je jasné že bude už zima a v mikině to nevydržím. Wilbur si toho všiml a šel vytáhnout z kufru jeho mikinu, která byla opravdu obrovská ale pohodlná. Dal mi ji na hlavu a já si ji oblékla. Potom ještě podal deku, kterou vůbec nevím kde ji vzal. Vzal ji a sedl si vedle mě a hodil ji přes naše ramena. Já jsem se k němu ještě víc přitulila, jenom aby mi nebyla zima však víme.
Takhle jsme se k sobě tulili než přijela odtahovka o půl třetí ráno. Baterka nepomohla a Adamovi to konečně někdo zvedl. Tommyho jsme musela vzbudit a vůbec nechápal když nás viděl jak se držíme za ruce.
Adam si sedl vedle řidiče a my jsme byli v autě. Tommy zase vzadu usl a my s Willem jsme taky dopadli. Máme to tak 2 hodiny cesty tak se aspoň prosíme. Pojedeme teda teď do města a auto dáme opravit a domů buď pojedeme autobusem nebo taxíkem, to se uvidí až tam budeme.Už jsme teda dojeli a auto už je v oprevně. "mám hlad, půjdeme si aspoň do obchodu pro jídlo?" říkala jsem česky na Adama a Tommy a Willem jenom koukali a nechápali. "jo, mám taky hlad, stavíme se něco nakoupit k jídlu?" zeptal se anglicky Adam kluků aby taky věděli. Ti kývli a tak jsme šli do Lidlu. Koupili jsme si jenom rohlíky a něco na zakousnutí.
Prošli jsme se ještě po městě jak jsem slíbila klukům. Našli se i nějací fanoušci kteří je poznali a dali si s námi fotku. Potom jsme si našli autobus a šli na zastávku. Tam jsme čekali dobrých 12 minut a potom už jsme seděli v autobusu na cestě domů.
Pane bože, Wilbur Soot bude u mě spát. On bude u mě doma. On mě právě drží za ruku před lidma které ani neznám. Někteří si nás ještě vyfotili a něco si tam šeptali, ale já jsem byla pořád mimo. Vždycky když jsem sebou cukla nebo se chtela pohnout tak jeho stisk zesílil, jakoby mě nechtěl už nikdy pusit. Tohle bylo vážně roztomilé a pořád jsem křičela ve své hlavě. Vytáhla jsem si sluchátka a nabídla jedno Wilburovi jen tak a on se ho vzal. Pustila jsem náhodný výběr písniček které mám v mobilu a jako naschvál tam byla písnička od Wilbura, konkrétně your sister was right. Tuhle jsem strašně milovala ale chtěla jsem to hned přepnout než si to Will uvědomí. Ten se hned začal smát a sebral mi mobil a dal si ho do kapsy. Usmála jsem se a opřela si svoji hlavu o jeho rameno. Celou cestu jsme poslouchali jeho písničky a mně se při tom krásně usínalo.Probudil mě potom Will jak autobus zastavil a lidi vystupovali. Vystoupili jsme teda taky a šli nějakou chvilku po silnici. Když jsme dorazili domů tak trvalo než jsem našla svoje klíče někde v batohu. "tati? Jses tady?" nikdo se neozíval tak asi bude ještě u babičky. Benji tady taky není tak asi ho vzal taky sebou. Hodila jsem fufr a batoh do před síně a šla si sundat boty. Will a Tommy už byli v obýváku a čekali na mě než je tady provedu. "takže, tady je chodba, nalevo jsou dveře do koupelny a druhé jsou dveře do spíže, potom tady je kuchyň a naproti obývák, v druhém patře je na pravo hned tátova ložnice a potom vedle je terasa. Tady je můj pokoj a tady Adama. Spát budete buset buď dole na gauči nebo u mě v pokoji, protože tam mám dvoupatrovou postel ještě a matraci. Takže, jak chcete." tohle byla rychlá prohlídka a já si teď půjdu pro věci. Vzala jsem si ten kufr a tahala ho po těch schodech nahoru do svého pokoje. Hned jak jsem otevřela dveře tak jsem myslela že mně jebne, protože jsem tady měla opravdu velký bordel. Na stole u počítače ještě učebnice které jsem nevrátila, na zemi oblečení a v posteli ještě talíře a misky. Rychle jsem nacházela to oblečení pod postel a ty učebnice rychle dala do šuplíku. Talíře jsem vzala a rychle je šla odnést do kuchyně. "tak co? Můžeme spát u tebe?" zeptal se Tommy když jsem se snažila potichu položit ty talíře na linku. "ale jasně že jo" vzala jsem je teda za ruce a vedla je do svého pokoje. Můj pokoje je takový že, u dveří na levé straně mám skříň, vedle ní stůl a počítač, v levém rohu postel a vedle ještě okno a potom tady mám na pravé straně matraci s polštářema který používám jako gauč. Tohle byl můj krátký room tour a teď jdu chystat peřiny.
2 kapitoly v ten samý den? Něco se stalo, pardon za chyby
ČTEŠ
I wanna be yours / Wilbur Soot
Fiksi Penggemar! OPRAVA NEPROBĚHNE A NECHYSTÁM SE NA TO ! Znáte ten pocit když vás nikdo nemá rád a svět se obrátil proti vám? Tohle je život 17ti lete Ciri. Rodiče se jí rozvedli když byla malá a jediný člověk kterého má je její nejlepší kamarádka Triss a je zam...