Ráno vstávám dřív a pro jednou vynechávám svůj ranní běh a namísto toho jdu týmu udělat čaj a kávu. Max se musí na dnešní kvalifikaci prospat, takže ho ještě nebudím a za hustého deště přecházím s kapucí a deštníkem do týmového zázemí a začínám všem dělat horké nápoje.
Každému dělám jejich oblíbené pití. Samozřejmě do termo hrnků, které na sobě mají jejich jména. A protože je opravdu brzy, tak mám dost času na to, udělat skoro všem z týmu. Pití každému dávám na jejich místa, ať už je to k počítačům, do zázemí pro manažery, anebo pro mechaniky, kterým to pokládám na linku.
"Dobré ráno!" Zdravím se s kluky, kteří přicházejí mezi prvními udělat poslední kontroly formule před kvalifikací a závodem.
"Dobré." Se smíchem mě zdraví.
"Eloid, díky, fakt jsi zlatá. Tohle všechno celý tým potřeboval." Smějí se kluci a já upíjím ze svého čaje.
"A na dnešek jsem vám sem nechala dát ty teplejší bundy a hlavně rukavice. Kdybyste chtěli ještě něco na sebe, nebo cokoliv suchého, tak jsem vám k dispozici!" Ujišťuji je a oni mi děkují.
Jasně, že tohle v popisu práce nemám, ale jak už to tu mám od začátku, tak klukům ráda pomůžu s čímkoliv a pokud na to mám čas - který teĎ mám, tak proč ne. Ještě chvíli si tu s nimi povídám, a potom vyrážím vedle do naší "základny", kde bych se měla sejít s Maxem, který po chvíli přichází.
"Dobré ráno." Zasmála jsem se při pohledu na ospalého Maxe. On na mě jen kýve a sedá si na gauč.
Zvykla jsem si, že Max po ránu moc nemluví. Ani jednomu z nás to nevadí. Já mluvím pořád, takže mě naučil být po ránu chvíli ticho, a já jsem ho naopak trochu rozmluvila, když se mu něco líbí, nebo nelíbí. Hned potom se společně dáváme do předkvalifikační masáže, kterou si Mac musí přijít před každým usednutí do formule, aby ho pak zbytečně nebolela záda víc, než by měla.
***
Už několik minut čekáme na pozdní start dnešní kvalifikace a já z toho hustého deště nemám dobrý pocit.
"Maxi, připrav se, za minutu už můžeš vyjet." Slyším ve sluchátkách, zatímco stojím vedle jeho formule a on mi z ní podává jeho lahev. Pití držím v ruce a druhou rukou si s ním ťukám pro štěstí a přecházím do zadní části boxu, aby mechanici mohli dělat svojí práci a já jim tam nepřekážela.
Během všech tří kvalifikací prší, ale Max se nevzdává a pokouší se zajet nejrychlejší čas. Z ničeho nic je na televize záběr na Landa, který už několik kol drží nejrychlejší kola, ale mokrý okruh nezvládá a tvrdě naráží.
"Sakra, Norris." Šeptám si pro sebe a sleduji televizi, kde vidím, že Sebastian u něj hned zastavuje, aby se ujistil, že je v pořádku.
"Maxi, dávej pozor, na trati boural Lando. Hlavně zbytečně nepoškoď formuli." Slyším ve sluchátkách Maxova závodního inženýra Gianpiera.
"Je Lando OK?" Max odpovídá otázkou.
"OK, OK. Červená vlajka, takže box." Dává mu přesně instrukce a mně je Landa docela líto.
V mezidobí, když se kvalifikace přerušila, tak jsem až k nám do boxů slyšela rozčilujícího se Sebastiana, který nadával, že se měl závod dávno přerušit a kdyby tak ředitelství závodu učinilo, nemusel Lando čelit tomuto nárazu. Samozřejmě nikdo nepřeslechl také rozčíleného Charlese, u kterého tým špatně načasoval výměnu pneumatik, takže ho to stálo podstatné místo v kvalifikaci. A aby toho nebylo málo, tak Landův tým zápasí s výměnou převodovky v jeho formuli, která je díky jeho nárazu poškozená.
ČTEŠ
My life with Formula 1
Fanfiction"Celý život jen poslouchám, že nejsem dost dobrá a že nikdy neuspěju. Já se fakt snažím, ale už to začíná být nad moje síly. Proč není nic jednoduché? Proč všichni musí strkat nos do věcí, které se jich netýkají? Proč mě všichni přesvědčují, že nemá...